Ne všichni pocházejí z chudých poměrů a ne všichni nastartovali byznys století z garáže rodičů. Začátky nejbohatších lidí světa však byly téměř vždy neobyčejné.
Představte si sami sebe v deseti letech. Máte to? Tak v tomhle věku už Elon Musk, v době vydání tohoto článku nejbohatší muž světa, víc než obstojně programoval. Dokonce se mu o dva roky později podařilo prodat jihoafrickému časopisu počítačovou hru za 500 amerických dolarů.
Warren Buffett v jedenácti vydělával stovky dolarů měsíčně rozvážením novin v Oklahomě, což by v dnešním přepočtu znamenalo něco kolem dvou tisíc amerických dolarů.
Bill Gates sice svůj první první počítačový program, variaci na Tic Tac Toe, vytvořil až ve třinácti, ale zase je mu potřeba připočíst k dobru úctyhodnou obratnost, se kterou během svých středoškolských studií přenastavil školní software, aby byl ve třídě s co možná největším počtem dívek a zajistil si volné pátky.
Zkrátka, když se podíváme na jména současných držitelů největšího světového jmění, zjistíme, že každý z nich nějakým způsobem vynikal už v dětství. Při bližším zkoumání těchto příběhů však objevíme i jejich první klopýtnutí, zklamání a obtíže. Pojďme se na jejich začátky podívat blíže.
Warren Buffett
Že každý dělá chyby, si možná nejlépe uvědomuje Warren Edward Buffet, známý jako orákulum z Omahy, který pravidelně posílá svým akcionářům a vyznává se ze svých přešlapů. Muži, jehož mnozí považují za nejlepšího investora všech dob, nikdy nedělalo problém přiznat své četné kariérní přešlapy. Na své cestě k úspěchu totiž velmi brzy pochopil hodnotu selhání.
Jak už jsme zmínili, když mu bylo pouhých jedenáct let, koupil po pečlivém studování denních akciových kurzů své první akcie za 38 dolarů. Časem však cena klesla na 27 dolarů. Zklamaný, ale poučený o kolísavosti burzovního trhu, čekal a čekal, dokud cena nevyrostla na čtyřicet dolarů, pak okamžitě akcie prodal.
Toto rozhodnutí ho však mělo Buffeta pronásledovat po zbytek života a propsat se do jeho konzervativního stylu investování. I když totiž prodejem těchto akcií Warren vydělal dva dolary, jen o pár let později se jejich cena vyšplhala na 200 dolarů za akcii.
Když Buffetta v devatenácti letech nepřijali na Harvard, rozhodl se nakonec pro studium ekonomie na University of Pennsylvania a na Columbia University. Tehdy začal profesionálně analyzovat informace z burzy, což mu za pouhých šest let umožnilo navýšit svůj kapitál z 9800 na 140 tisíc amerických dolarů.
Část si uschoval. A se sto tisíci dolary ze svého, spolu s toutéž částkou vybranou od sedmi různých společníků, založil v roce 1956 firmu Buffett Associates, která ke konci roku dosáhla výnosu 251 procent. Dnes, ve svých třiadevadesáti letech disponuje majetkem odhadovaným na 118 miliard dolarů.
Bill Gates
Ani Bill Gates se zpočátku nevyhnul chybám. Magnát, který se stal spoluvynálezcem osobního počítače, založil Microsoft v pouhých dvaceti letech spolu se spolužákem Paulem Allanem. První podnikatelskou zkušenost měla ale už naše dvojice za sebou díky projektu Traf-O-Data.
Ještě jako středoškoláci vyfakturovali více než dvacet tisíc amerických dolarů za měření a analýzu dopravních dat pro oddělení silničního provozu státu Washington. Později se projekt pokusili prodat do Latinské Ameriky, avšak jediné, čeho dosáhli, byla ztráta téměř 3500 dolarů, jelikož se neobtěžovali s průzkumem trhu.
Od toho momentu dál je už příběh jeho úspěchu dobře známý, zejména po odvysílání dokumentárního seriálu společnosti Netflix Inside Bill’s Brain, který vypráví peripetie mladého a nadaného Gatese, popisuje jeho závislost na programování, rychlosti, fast foodu a marihuaně i to, jak opustil Harvard, aby se probojoval na vrchol v nelítostné vřavě rodícího se softwarového průmyslu.
Téměř po pěti dekádách je otec Windows s kapitálem přesahujícím 118 miliard amerických dolarů pátým nejbohatším mužem světa, přestože mu v oblasti softwarového inženýrství jiní utrhli od úst pěkný kus koláče a nepodařilo se mu zahrát na správnou notu v některých důležitých odvětvích, jako třeba ve vývoji chytrých telefonů.
Jeff Bezos
Zatímco Bill Gates v McDonaldu dost možná s oblibou obědval, syn cirkusové tanečnice posedlý kravským mlékem Jeff Bezos, ranními směnami v tomto řetězci prokládal hodiny na gymnáziu.
Startovala zrovna osmdesátá léta a tato zkušenost ho, podle jeho vlastních slov, naučila „ušpinit si ruce“. Po ukončení studia s vyznamenáním se na mladého programátora začaly valit nabídky. Stal se viceprezidentem společnosti na Wall Street, ale už v roce 1994 všeho nechal, aby spolu se svou tehdejší přítelkyní založili internetové knihkupectví.
Pár spolu s hrstkou programátorů rozjel Amazon ze své garáže za pomoci vlastních úspor, půjčky od adoptivního otce a 300 přátel, které zaměstnali jako betatestery.
V roce 1997, s milionem klientů, ale stále bez zisku, vyvstala myšlenka, že pokud můžete přes internet prodávat knihy, můžete stejně dobře zobchodovat i jakýkoli jiný produkt. Aby získali potřebný finanční základ, rozhodli se nabídnout na burze akcie firmy po osmnácti dolarech. Ale investoři jejich projektu nevěřili.
Ještě v roce 1999 se Bezosovi na Wall Street vysmívali za zdánlivě zpackaný podnikatelský záměr, čím více se totiž firma rozrůstala, tím více prodělávala. Od svého založení do konce roku 2001, kdy zaznamenal první rentabilní čtvrtletí, naakumuloval podnik ztráty ve výši téměř
tří miliard dolarů.
Dvě desetiletí poté však činí majetek tvůrce Amazonu takřka 150 miliard amerických dolarů a zahrnuje mimo jiné vlastnictví společností The Washington Post nebo Blue Origin, se kterouplánuje vsadit na vesmírný turismus.
Elon Musk
Stejný zápal pro vesmírná dobrodružství sdílí Elon Musk, který se v oblasti excentricit nenechá Bezosem zahanbit. Syn zámožného jihoafrického inženýra, si jako student přivydělával kácením stromů.
Už v deseti letech se však začal zajímat o výpočetní techniku a videohry a sám se naučil programovat podle uživatelské příručky k počítači VIC-20. Ve dvanácti letech prodal svou hru Blastar v jazyce BASIC časopisu PC and Office Technology za přibližně 500 dolarů.
Musk utekl z rodné Jihoafrické republiky, aby se vyhnul povinné vojenské službě. Jeho prvotní plán pracovat pro Netscape ale ztroskotal. Hned po absolvování ekonomie a fyziky na University of Pennsylvania se tak pustil do vlastního podnikání.
Jeho první firmou se stala Zip2 založená roku 1995 se záměrem poskytovat webové stránky mediálním společnostem. V roce 1999, kdy už spravovala téměř 200 internetových portálů, ji Musk prodal společnosti Comaq Computer za 307 milionů dolarů.
Následně založil jednu z prvních internetových bank, X.com, která se později sloučila s PayPal. Prodejem této společnosti za 1,5 miliardy dolarů v roce 2002 získal Musk prostředky pro založení programu Space X, na který vyčlenil sto milionů dolarů. Dalších deset milionů přidělil společnosti Solar City a sedmdesát milionů Tesle, svému velkému projektu.
Musk několikrát přiznal, že když v roce 2004, rok po jejím založení Martinem Eberhardem a Marcem Tarpenningem, do Tesly vstoupil jako investor, „neměl nejmenší tušení“,
co dělá. Dokonce připustil, že z devadesáti procent věřil v neúspěch.
Nynější miliardář si tehdy zvykl přespávat po kamarádech a mýt se ve veřejných sprchách. Nicméně v roce 2020 firma zaznamenala první roční zisky a růst ceny jejích akcií letos učinil z jejího zakladatele nejbohatšího muže světa, který se může chlubit portfoliem s hodnotou přesahující 236 miliard amerických dolarů.
Larry Page
Přestože i Bezosovi zprvu sloužila garáž za firemní sídlo, musíme uznat, že jestli někdo splňuje stereotypní představu mladého podivína, který z ní řídí byznys století, bude to dozajista Larry Page.
Společně se Sergeyem Brinem, spolužákem ze Standfordu, na koleji vyvinuli algoritmus, který pohání vyhledávač Google (zprvu pokřtěný jako Backrub). Až v roce 1998 se jim ale podařilo, díky šeku od spoluzakladatele Sun Microsystems na 100 000 dolarů, oficiálně založit společnost Google Inc. a přesunout své kanceláře z garáže v Menlo Parku. Ta patřila šesnácté zaměstnankyni společnosti a do nedávna CEO YouTubu, Susan Wojcickiové.
Někde tam mezi bicykly, zahradními pochodněmi a se serverem postaveným z Lega začal byznys dvojice růst jako z vody.
Dnes už astronomické zisky dovolují Pageovi a Brinovi opustit každodenní provoz společnosti a věnovat se svým vášním, které zahrnují soukromé ostrovy a jachty, ale také výzkum a filantropii. Page s kapitálem téměř 105 miliard dolarů drží osmou příčku mezi největší bohatství na světě. Jeho společník Brin jedenácté.
