skip to main content
Startupy

Rozpoznat „fejky“. Český startup s Tensor Ventures v zádech chce měnit svět ověřování

Investoři do nich vložili vyšší desítky milionů korun. Ve svých projektech si říkají o podíly z budoucích zisků, což je metoda, u níž se jejich klienti pro jistotu několikrát zeptají, jestli to opravdu myslí vážně. I to svědčí o tom, jak ambiciózní je firma s názvem Veracity Protocol.

„Letos z nuly skočíme na sedm až osm milionů dolarů. Za dva roky to zdesetinásobíme,“ tvrdí sebevědomě jeden z founderů Roman Komárek.

Na sobě má jednoduché černé oblečení, ale to, čemu se Veracity Protocol věnuje, je naopak velmi sofistikované. „Jsme těžkotonážní deeptech s vlastním R&D,“ používá Komárek zkratku pro Research and Development, tedy výzkum a vývoj, za který utrácejí „spoustu peněz“.

I přes takové několikaleté utrácení jim od roku 2018 věří čeští Tensor Ventures i Techstars, elitní americký akcelerátor zaměřený na nejnadějnější globální projekty. „Do Veracity Protocol jsme investovali před čtyřmi lety, protože splňuje to, co jako deeptech fond hledáme,“ říká pro Forbes Roman Smola, spoluzakladatel Tensor Ventures.

„Mají skvělý tým, kterému věříme, a naprosto kouzelnou technologii s obrovským potenciálem, která už teď nachází uplatnění v mnoha vertikálách,“ popisuje projekt založený Komárkem a česko-slovenskou dvojicí Jakub Krčmář, Kamil Behúň.

„Analyzujeme mikrostrukturu jakéhokoli materiálu a dokážeme určit identitu fyzických věcí nebo hlídat jejich pravost. Může to být spotřební zboží, léky, stůl, zlaté cihly nebo bankovky. Každému říkáme: Chráníme vaši kredibilitu, know-how a majetek,“ líčí Komárek.

V roce 2022 to samozřejmě neznamená zkoumat něco pod lupou – startup stojí na počítačovém vidění, strojovém učení a umělé inteligenci. Konkrétní příklad? Zveřejnění zamezují doložky o mlčenlivosti, ale Veracity Protocol si pro svoji radikální restrukturalizaci údajně vybrala globální firma, která má zásadní podíl na celosvětovém trhu v oblasti security printingu.

„Jsou největší na světě, chtějí inovovat, přichystat se na digitalizaci a přemýšlí jak. Svým klientům nabízejí hologramy, QR kódy, kolky a my se jich ptáme: Proč za to utrácíte? Vaše řešení se dá lehce manipulovat a nesplníte tím nové regulace Evropské unie,“ vypráví Komárek.

Firmě nabídli možnost sledovat identitu položek na bázi materiálové mikrostruktury, která podle něj není padělatelná. Komárek nabízí přirovnání technologie k laseru, který lze použít na rozpoznání tváře nebo objektu. Zároveň dodává, že nestačí na odhalení padělků v logistických řetězcích nebo na digitálních tržištích typu eBay.

Roman Komárek z Veracity Protocol

„Můžete použít blockchain, ale ten neumí nezaměnitelně propojit fyzický produkt s jeho digitálním záznamem. A to je vysoké bezpečnostní a kredibilní riziko pro každou značku. Proto jsme vyvinuli vlastní protokol, který tyto bezpečnostní díry řeší,“ říká Komárek.

„Výrobci sofistikovaných elektronických součástek podléhají silným regulacím. Jejich základové desky obsahují stovky mikrosoučástek, které mohou být vyměněny a zneužity pro špionáž. Chráníme nejen výrobce, ale i národní bezpečnostní zájmy,“ dodává.

Veracity Protocol už z Česka i ze zahraničí získal a utratil vyšší desítky milionů korun. Takové je R&D, výzkum a vývoj – peníze mizí, ale Komárka to neznervózňuje. „V této fázi je to o důvěře a trpělivosti,“ konstatuje.

„Investorům stále opakujeme: Jde o zásadní inovaci v ověřování identity fyzických věcí. Dostat ji na trh, to stojí mnoho peněz. Náš model je založen na prodeji přes strategická partnerství, vyžadujícím lidské, časové i peněžní zdroje,“ připomíná.

S tím za Tensor Ventures souhlasí i Smola. „Jde o velmi novátorské řešení a před týmem z Veracity Protocol stál těžký úkol: přesvědčit partnery v poměrně konzervativním byznysu, že je to investice do úspěšné budoucnosti v mnoha oborech, kde je ověřování věcí klíčové. To se jim daří čím dál více, podle nás je tým na cestě k velkému úspěchu,“ domnívá se.

Komárek přiznává, že hlavně newyorský Techstars jim posloužil jako budíček. „Amíci nám úplně předělali hlavy. Každý den prezentuješ svoji vizi vysoce postaveným lidem amerického byznysu. A tak to jede tři měsíce v kuse. My začali s tím, že jsme z patnácti minut mluvili čtrnáct a minutu jsme se ptali. Končili jsme opačně,“ usmívá se dnes.

Amíci nám úplně předělali hlavy.

Pochopili, že proti sobě mají naprosté špičky oboru a je důležitější ptát se na jejich názory než dokola prezentovat naučený pitch. Poslouchali. A poznámky brali vážně. Komárek si totiž původně myslel, že protokol použije „pouze“ na ověřování uměleckých děl, respektive na trh umění, kterému se věnoval v neúspěšném projektu Artstaq.

Artstaq, vedený společně s Jakubem Krčmářem, měl za cíl revoluci ve světě umění, ale neprorazil. „Nepodařilo se nám inovaci dostat na trh a sehnat další financování, takže jsme museli platformu prodat,“ vzpomíná Komárek. Čistě pro verifikaci umění tehdy vznikl i projekt OneProve, v němž působil s technologickým podnikatelem Marvanem Shammou.

Shamma následně odešel a v roce 2019 se stal OneProve součástí Veracity Protocol. A zmíněná americká zkušenost byla pro přerod zásadní. „Američani si klepali na čelo a říkali: Kluci, vy máte něco jiného, to můžete použít všude,“ vybavuje si Komárek.

„Inovace a budoucnost se prostě tvoří v Americe. Tam se řeší věci, které přijdou za patnáct let. V Čechách se zaměřujeme na produkt, Evropa v inovacích zaostává. Amíci do toho jdou po hlavě, jsou vynikající v prodeji a budování networku. A bez toho v globální konkurenci neuspějete,“ říká přesvědčeně.

Největší bolestí bylo vysvětlovat, motivovat a zachovávat si trpělivost. A najít investory, kteří rozumí deeptech startupům a akceptují dlouhé čekání na první pořádné zhodnocení.

Reklama

„Máme štěstí, že za námi stojí Techstars. To jsou tisíce mentorů, podnikatelů, poradců a špičkových expertů. Bez takové sítě a jejich doporučení se s vámi velké firmy ani nezačnou bavit, je to pro ně ztráta času,“ vysvětluje Komárek.

„Když je přesvědčíte, přijde náročné testování, jaké si málokdo dokáže představit. Zkouší vaši technologii úplně zrušit, vyčlení na to tým dvaceti lidí, kteří do toho buší zleva zprava,“ popisuje zkušenost Veracity Protocol, který má přitom zaměstnanců dvacet pět.

„Což stačí, většina z nich jsou AI inženýři. Nepotřebujeme vlastní armádu prodejců. Naše technologie se prodává přes strategické partnery – když už ho urvete, přinese třeba dvě stě nových zákazníků. Kdybychom je chtěli uhnat sami, potřebujeme dalších deset obchoďáků, pět projekťáků a iks dalších byznysových lidí,“ vyčísluje Komárek.

Letošek má být nicméně dalším bodem zlomu. Rodící se dohody s velkými globálními společnostmi dle Komárkových slov „otevřou deštník“ a pošlou jejich technologii dál – do fáze masivní adaptace. Křivka příjmů by se měla zvednout strmě.

Předplatné Forbesu

„Přesvědčit strategického partnera, než se to celé odpilotuje, trvá třeba osmnáct měsíců. Ale pak se bavíme o zakázkách v řádu milionů dolarů,“ říká Komárek.

„Na morálku je to trochu psycho a na papíře to vypadá, že nám to nejede, ale náběhová křivka je lineární – s každým podepsaným strategickým partnerem se růst násobí ikskrát,“ tvrdí.

Letos příjmy mají atakovat osm milionů dolarů, za dva roky je ale Komárek vidí na padesáti až osmdesáti milionech, což už by v korunách dávalo miliardové sumy. Think big? Zároveň se s takovým přístupem raisují peníze spíše za Atlantikem.

„Čeští Tensor Ventures jsou výjimka. Měli to od začátku poskládané jinak – chtějí dělat deeptech, mají skvělé poradce, rozumí zdrojové náročnosti a tomu, co může být finální odměna. Sedli jsme si lidsky. U ostatních v Česku bohužel bylo zaměření na výsledky a excelovou tabulku až moc velké,“ krčí rameny Komárek.

Unikátní je i způsob, jakým Veracity Protocol vyjednává kontrakty. „Chceme podíl na budoucích příjmech. A vůbec ne malý. Deset procent plus,“ přiznává spoluzakladatel firmy.

„Se středními firmami se domluvíme, ale globální společnosti to vždy obrovsky překvapí. Sedí tam ostřílení exekutivci, a jakmile řekneš, že chceš podíl z příjmů, mají pocit, že se přeslechli, a třikrát až pětkrát se zeptají, jestli to myslíme vážně,“ přibližuje. A oni to vážně myslí. Proč?

„Podle mě je prodej licencí nebo předplatného trochu alibismus. Máte prachy předem, odvedete standardní práci a nic navíc. Neriskujete. Ale když si řeknete o podíl, setsakra se rozmyslíte, do čeho jdete, do čeho dáte zdroje, protože jste závislí na úspěchu projektu,“ popisuje lakonicky.

„Ale ta vyjednávání jsou strašně tvrdá. Nikomu se do toho na začátku nechce,“ dodává. Veracity Protocol přesvědčují na zlomkovou cenu a hlavně na nový a plně digitalizovaný zdroj příjmů. Plus na výhody decentralizace.

„Německá firma má nakoupeno tisíc luxusních kabelek a ty půjčuje po celé Evropě,“ dává Komárek příklad. „Nakoupit je stojí dardu, musí si půjčit od banky, ale ta vytváří další problém – půjčíme, pokud to pojišťovna pojistí. A ta pojišťuje jen s vědomím, že zákaznice vrací pravé kabelky, ne padělky.“

„Do toho přijdeme my. Víte co? Vyřešíme to, odstřihneme pojišťovnu, nebudete ji vůbec potřebovat, řekněte bance, že to pohlídáme kamerou, mobilem. A proč si vlastně půjčujete od bank, proč ne od retailu z decentralizovaného světa a nedáte jim podíl ze zisku?“ ptá se sugestivně.

Komárek proto jednoznačně věří nejen potenciálu Veracity Protocol, ale především blockchainu a celému konceptu Web3. „Decentralizace je pro mě svoboda – svoboda rozhodování. Nechceš mít jeden monstrózní Facebook, který chroustá tvoje data a dostává za ně peníze,“ popisuje Komárek.

Právě decentralizaci teď Veracity Protocol nabízí i významným hráčům v e-commerce. „Říkáme jim: Nespěchejte. Integrujte si napřed možnost platit kryptem. Pak si zkuste tokenizovat nějakou výrobkovou řadu, ať vidíte, jakou vám to přináší hodnotu,“ tlumočí Komárek strategii startupu.

„Nasaďte tam decentralizované služby, třeba autenticitu nebo pojištění. Následně nabídněte zákazníkům podíl na zisku. Pomalu nahrazujte centrální služby za decentralizované. Měňte byznys zespodu, ne direktivně svrchu,“ napovídá.

To může znít někomu pořád futuristicky – podobně jako technologie, která místo QR kódu identifikuje předměty na základě jejich mikrostruktury. Možná je ale taková budoucnost blíž, než si myslíme. A podle Komárka je chybou ji aktivně nevyhlížet.

„Překvapilo mě, jaká je v Česku neochota riskovat. Jak málo jsou firmy oproti zahraničí poučené o umělé inteligenci, blockchainu a decentralizovaných službách,“ tlumočí své pocity po návratu z Ameriky.

„Tam šéfové jednotlivých oddělení pětkrát měsíčně dostanou na eventech obrovskou masáž o blockchainu včetně příkladů, který startup spolkl jejich konkurenta. Buď je to nadchne, nebo dostanou strach o budoucnost svého byznysu. Tak jako tak se s tím snaží něco udělat – hned.“

Což je přesně ta vlna, na níž hodlá Veracity Protocol vyrazit už nejen vpřed, ale především vzhůru.