Ján Hladký je akciový analytik společnosti Patria Finance spadající pod skupinu ČSOB. Specializuje se na americký a západoevropský trh, přičemž pokrývá primárně takzvané blue chips – tituly s vysokou tržní kapitalizací.
Předešlý týden praskla v napjatém systému další pružina, když rychle za sebou zkolabovaly dvě velké americké banky, Silicon Valley Bank (SIVB) a Signature Bank (SBNY).
Minimálně u první jmenované víme poměrně přesně, kde se stala chyba, nicméně Signature bude nejspíš podobný příběh jen v jiném kabátku.
SIVB poskytovala služby především technologickým startupům a jejich zakladatelům, od kterých přijímala depozita. A jelikož většina z nich byla nad 250 tisíc amerických dolarů, nevztahovala se na ně státní garance pojištění vkladů.
Banka však nefungovala jako úplně tradiční banka, jelikož tato depozita nepoužívala na poskytování běžných úvěrů jako jsou hypotéky nebo komerční půjčky, ale na nákup amerických státních dluhopisů.
To bylo v pořádku v letech 2020 a 2021, když se do startupů lily peníze z každé strany a vklady u SIVB strmě rostly. Dluhopisy si zase díky nízkým úrokovým sazbám držely své hodnoty. Rok 2022 ale ukázal, jak byla banka exponovaná na úrokové riziko hned ze dvou stran.
Ján Hladký | Foto Patria Finance
Vyšší úrokové sazby přidusily největší valuační excesy a technologické startupy se najednou ocitly bez nových peněz. Z něčeho se však mzdy platit musí a tok vkladů u SIVB proto obrátil směr.
Aby banka mohla dostát svých závazků i když jí začala docházet vlastní likvidita, musela by začít prodávat nakoupené dluhopisy. Ty však kvůli vyšším sazbám ztratily na hodnotě a prodávat je se ztrátou se nikomu nechtělo.
Management banky na celou věc tudíž hleděl jako na problém s likviditou. Jinak řečeno, peníze máme ale nemáme je k dispozici hned teď. Uveřejnil tedy zprávu, že shání dvě miliardy dolarů, které umožní překlenout nedostatek likvidity, než dluhopisy dojdou do splatnosti a peníze budou k dispozici. Nebo jejich prostřednictvím chtěl zalepit díru v kapitálovém polštáři, těžko nyní říct.
Pokus o uklidnění se však SIVB ošklivě vymstil, jelikož klienty zachvátila panika a své, ve většině případů nepojištěné, vklady začaly rychle a masivně vybírat. Co se událo pak, byl klasický run na banku a za den bylo po všem. Banka zavřela své brány.
Aby se zamezilo rozšíření paniky, vložil se do hry regulátor, který bude garantovat všechny vklady, i ty nad 250 tisíc dolarů. Zároveň však nechal padnout obě banky a hodnoty jejich akcií i jimi vydaných dluhopisů šly do nuly. Záchranné lano tedy nedostaly akcionáři a věřitelé ale primárně klienti.
Na zklidnění to ale zatím úplně nevypadá a trhy otevřely nový týden pod značným tlakem. Především akcie bankovního sektoru dostávají slušně zabrat, a to i ty evropské. Investorům před očima proběhly události finanční krize, kdy kolabovaly i zdánlivě pevné instituce a nikdo nevěděl, kdo má v rukách dalšího černého Petra.
Fascinující je i to, co se událo na očekávané trajektorii úrokových sazeb. V případě Fedu je na příští týden ze hry 50bodové zvýšení sazeb, na které investoři sázeli ještě minulý týden. A nejen to, nyní trh zvažuje, zda Fed sazby vůbec zvýší.
Od očekávaného vrcholu bychom nově měli být jen asi 0,3 p.b., načež trh čeká otočku a opětovné snižování. V lednu příštího roku by Fed měl být dokonce o jeden krok pod současnou úrovní.
Technologický sektor má z nižších sazeb radost, i když ne moc velkou. Z pozitivní reakce BigTech by se dokonce dalo usuzovat, že pro investory představují technologičtí giganti útěk od rizika. Náš názor v Patrii ale je, že v této reakci trh trochu přestřeluje. Inflace je pořád reálný problém a kdyby navíc dal Fed sazbám úplnou stopku, vyslal by tím silný signál, že v ekonomice vidí nebezpečné strukturální praskliny i on.
Kolaps SIVB a SBNY nicméně potvrdil to, co u nás říkáme klientům už nějaký ten pátek. V systému, který byl dlouhodobě navyknutý na nulové sazby, musí něco nutně rupnout.
