skip to main content
Zdravotnictví

Ruská vakcína a rozvolnění. Třecí plochy nového ministra zdravotnictví

3 minuty čtení

Tak ani do třetice všeho dobrého i zlého to nevyšlo. Po pěti měsících má Česko nového ministra zdravotnictví. Jana Blatného střídá ve funkci Petr Arenberger, dosud ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a uznávaný dermatovenerolog.

Po Adamu Vojtěchovi, Romanu Prymulovi a Janu Blatném je čtvrtým ministrem zdravotnictví covidové éry. A zároveň mužem, který se nebrání používání vakcíny Sputnik V, kterou zatím neschválila evropská léková agentura EMA.

Vyjádřil se, že by mu nebylo proti mysli, aby se lidé ruskou vakcínou očkovali v rámci klinických testů, pro které by stačil souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. 

Bývalý ministr Blatný byl naopak proti takovému postupu: prosazoval, aby se ruskou vakcínou začalo očkovat, teprve až ji povolí EMA. Prezident Miloš Zeman však při jmenování Petra Arenbergera naznačil, že prioritou je, aby bylo k dispozici vakcín co nejvíce – včetně Sputniku V.

Reklama

Ministr Blatný nastupoval do funkce ve chvíli, kdy statistiky vykazovaly tři tisíce zemřelých na covid, a odchází ve chvíli, kdy jich je desetinásobek. Protože se Česká republika stala zemí, která pandemii zvládá nejhůře, svolila vláda před měsícem k tomu, že bude naslouchat skupině odborníků vedené epidemiologem IKEMu Petrem Smejkalem. 

Ten na výměnu ministra a otázku, zda bude vláda ve spolupráci s odborníky pokračovat, zareagoval lakonickým „uvidíme“. A dodal, že poslední tři neděle se jim s Blatného ministerstvem spolupracovalo velmi dobře. 

Mám obavu, abychom rozvolnění neuspěchali.

Rozvolnění pandemických opatření, které má přijít v pondělí 12. dubna, vidí Smejkal jako problematické. Podle něj k němu vedl hlavně tlak ekonomických ministrů, který vnímal na jednáních rady vlády, jichž se účastní.

Problémem je podle Smejkala i antigenní testování ve firmách – především samotestování je velmi nepřesné. Vinou nespolehlivých testů pak nakažení, kteří se jeví jako zdraví, roznášejí virus dál. 

„Mám obavu, abychom rozvolnění neuspěchali. Budiž, otevření papírnictví a prodejen obuvi nebude taková zátěž, i když to s námi nikdo nekonzultoval, ale strach mám z cestování mezi okresy nebo otevření škol. Bude toho hodně najednou,“ říká Petr Smejkal.

Reklama

Podle něj teď bude znovu hodně záležet na práci krajských hygienických stanic, jak dokážou situaci pohlídat a zvládnout. 

Ke Sputniku V zaujímá skupina odborníků pod Smejkalovým vedením jednoznačný postoj: očkovat až ve chvíli, kdy vakcínu schválí EMA. Smejkal ale uvádí, že zaznamenali zájem některých firem, které by stály o očkování svých zaměstnanců a stačilo by jim pouhé schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv. 

Smejkalův tým ale na vládu a její rozhodnutí žádnou páku nemá. I proto velmi záleží na ochotě nového ministra naslouchat radám odborníků. Právě rychlost rozvolnění a Sputnik V jsou hlavními třecími plochami mezi nimi a vládou.

„Ministr musí umět ve vládě něco prosadit, bouchnout do stolu,“ komentuje Smejkal otázku, zda je změna ministra prospěšná a účelná a co může přinést v boji s pandemií.

Aktuální vydání magazínu

Petr Arenberger prokázal manažerské schopnosti jako přednosta dermatovenerologické kliniky, kterou vedl dvacet let, i jako ředitel vinohradské nemocnice, kam ho před dvěma lety jmenoval Adam Vojtěch.

Právě v této funkci ale musel loni na jaře vysvětlovat, proč nemocnice pronajala laboratoře soukromé firmě pro testování na koronavirus.  

V roce 2001 získal profesorský titul a má za sebou významné vědecké objevy mimo jiné v souvislosti s onemocněním psoriázou. Je členem správní rady Purkyňova nadačního fondu, založeného v roce 2003 s cílem podpořit rozvoj poznatků lékařských věd.

Stál u zrodu akce Stan proti melanomu a při vinohradské nemocnici založil Centrum Zdravé vlasy, které dnes vede jeho manželka Monika, dermatoložka, vědkyně a pedagožka, se kterou má dvě dcery.

V 90. letech mu patřilo Sanatorium docenta Arenbergera v pražské Bolzanově ulici a v obchodním resjtříku jeho jméno figuruje u společnosti Altamedica. Býval také společníkem firem Verum Staticon, Lupin Films a Kar Biotech, ve kterých se svých podílů zbavil.

Reklama
Reklama