Rusko za letošní rok zvýší vývoz plynu potrubím do Číny proti loňsku o 25 procent na 38,7 miliardy metrů krychlových. S odkazem na svůj zdroj to v pondělí uvedla agentura Reuters. V listopadu navíc Rusko vyvezlo do Číny rekordní objem zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.
Moskva zvyšuje prodej surovin do Asie a upevňuje vazby s Čínou coby největším světovým spotřebitelem energie. To však nevykompenzuje pokles příjmů způsobený ztrátou evropského trhu s plynem, ukázaly výpočty agentury Reuters.
Rusko po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 muselo změnit vývoz energetických surovin, protože západní státy začaly vůči Moskvě a ruskému hospodářství včetně energetického sektoru zavádět sankce. Zatímco ropu začali Rusové ve velkém posílat do Indie a do Číny, u plynu byla změna vývozních tras o něco složitější. Před invazí byla pro Rusko hlavním trhem pro vývoz jeho energií Evropa.
Podle zdroje agentury Reuters, který si přál zůstat v anonymitě, protože není oprávněn hovořit s médii, ruský plynárenský gigant Gazprom očekává, že vývoz plynu do Číny přes plynovod Síla Sibiře letos dosáhne 38,6 až 38,7 miliardy metrů krychlových. To je více než 31 miliard metrů krychlových loni a zároveň více než plánovaná roční kapacita plynovodu, která činí 38 miliard metrů krychlových.
Gazprom na žádost o komentář nereagoval. Jeho generální ředitel Alexej Miller v říjnu uvedl, že dodávky přes plynovod Síla Sibiře 1 letos překročí 38 miliard metrů krychlových.
Když v září navštívil Čínu ruský prezident Vladimir Putin, obě země se dohodly na zvýšení ročního objemu dodávek touto trasou o dalších šest miliard na 44 miliard metrů krychlových ročně.
Rusko a Čína také schválily projekt plynovodu Síla Sibiře 2, který by mohl v budoucnu dodávat dalších padesát miliard metrů krychlových ruského plynu ročně přes Mongolsko z arktických ložisek u poloostrova Jamal. Hlavní překážkou realizace projektu však zůstává cena ruského plynu, která dosud nebyla vyřešena.
Čína také hodlá zvýšit odběr plynu potrubím z projektu Sachalin na ruském Dálném východě z původních deseti miliard na dvanáct miliard metrů krychlových ročně. Trasa by měla být v provozu od roku 2027.
Ruské ministerstvo hospodářství odhaduje, že příjmy z vývozu plynu do Číny budou v letech 2025 až 2028 o třicet až čtyřicet procent nižší než hodnota exportu do Evropy.
Jedinou funkční cestou pro dodávky ruského plynu do Evropy je teď plynovod TurkStream přes Černé moře. Dodávky přes Ukrajinu – které v posledních letech činily přibližně dvanáct až patnáct miliard metrů krychlových – byly na začátku roku zastaveny. Kyjev totiž odmítl s Ruskem uzavřít smlouvu, která by umožňovala v tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu pokračovat.
Vývoz plynu z Ruska v období leden až listopad podle údajů ruského ministerstva financí přinesl státnímu rozpočtu asi 420 miliard rublů (110 miliard korun). Reuters odhaduje, že vývoz plynu letos Rusku přinese kolem 470 miliard rublů (123 miliard korun), což bude o 71 procent méně než rekordních 1,63 bilionu rublů v roce 2022, když ceny plynu v Evropě přechodně prudce vzrostly, a také méně než 490 miliard rublů v roce 2024.
Co se zkapalněného zemního plynu týče, jeho vývoz z Ruska do Číny v listopadu vzrostl na rekord. Odběratelé příliš nedbali na rizika plynoucí ze západních sankcí a preferovali možnost obstarat si LNG za nižší cenu než jinde na trhu, uvedla agentura Bloomberg.
Vývoz LNG z Ruska do Číny se v listopadu proti předchozímu roku více než zdvojnásobil na 1,6 milionu tun, ukázaly celní údaje zveřejněné o víkendu. Díky tomuto nárůstu Rusko předstihlo Austrálii a stalo se druhým největším dodavatelem LNG do Číny hned po Kataru.
