Když přijde do obchodu, kde neberou karty, zase se otočí a odejde. „Hotovost u sebe nenosím,“ směje se Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Takových obchodů u nás už moc není, Česko je podle Gajdoše v oblasti platebních technologií dokonce jeden z nejinovativnějších trhů. Zájem o bezhotovostní platby rozproudila pandemie a i teď Visa očekává další rychlý růst.
Marcel Gajdoš s firmou Visa spojil zatím téměř dvě dekády svého života, nadšencem do bezhotovostních plateb je ale už mnohem déle. „Při vysoké škole jsem jezdil o prázdninách pracovat do USA a přesně si vybavuji, jak mě fascinovalo, že když jsem tam přijel s kartou, tak všechno fungovalo,“ vzpomíná muž, kterého už na střední nejvíc bavila ekonomika a bylo mu jasné, že svou kariéru spojí s financemi.
Klíčové pro jeho další směřování byly právě studentské pobyty v USA. Když dostal příležitost jít na dvouletou stáž do velké americké banky Wells Fargo s 250 tisíci zaměstnanci, ani vteřinu neváhal.
V bance rotoval mezi různými odděleními, s úsměvem vzpomíná, jak pracoval u přepážky nebo v týmu pro vkladové automaty. „Lidi tam dali peníze, napsali částku a ta se jim přičetla na účet. Ve skutečnosti tam ale ještě nebyla žádná automatizace, nic takového. Jednoduše jsme to každý den vybrali a ručně počítali my,“ směje se při té vzpomínce.
Ve Wells Fargo se poprvé blíž seznámil se společností Visa, právě na ní totiž banka začala stavět základ svého portfolia, a Gajdoš se tak dostal k otázkám, jaké jsou mezi kartami rozdíly, a nakoukl do „kuchyně“ bezhotovostního placení.
Po stáži se nakrátko vrátil domů na Slovensko, kdy v Bratislavě pracoval pro UniCredit Group. Jeho nadšení pro nastupující technologie ho ale brzy posunulo k nové výzvě. V roce 2005 vzal juniorskou pozici ve Visa v Londýně. „Tehdy jsme byli ve Visa jen dva Čechoslováci, od začátku jsem pracoval pro náš region a jezdil jsem do Prahy na služební cesty,“ vzpomíná na začátky ve firmě, kde se postupně vypracoval až na regionálního ředitele.
Pomalý rozjezd a pak boom
V té době se všechno točilo okolo infrastruktury, počtu terminálů i vydávaných karet, a vůbec ochoty lidí je používat. Hlavním úkolem tedy bylo, aby lidé karty k účtu chtěli, používali je a také aby s nimi měli kde platit. „V Londýně se už tehdy dalo platit kartou třeba i v taxíku, ale tady to ještě moc rozšířené nebylo,“ vzpomíná Gajdoš.
Brzy ale přišel zlom a Češi objevili kouzlo bezhotovostních plateb. Trh se rozjel natolik, že Gajdoš přišel za vedením v Londýně s nápadem vytvořit samostatnou pobočku v Česku. Nápad se uchytil, Marcel Gajdoš s rodinou zabalili kufry a v roce 2010 vyrazili do Prahy. Mimochodem na život v české metropoli nedá Gajdoš dopustit. „Jsem jejím největším fanouškem,“ zdůrazňuje.
Nové technologie se ale rychle rozvíjely a objevily se i bezkontaktní platby, což byl podle Gajdoše zásadní moment, který umožnil výrazně zjednodušit a zrychlit využívání bezhotovostního placení. Už zhruba před dvanácti lety se rozjížděly i první platby mobilními telefony, zdaleka ale nefungovaly tak jako dnes – na mobilech měli lidé rámeček s NFC čipem, kterým se platilo.
V Česku vedle samotné infrastruktury musel začít řešit spoustu otázek. Proč se v e‐shopech platí na dobírku, a ne kartou? Proč je málo terminálů? Proč lidé neplatí kartou v zahraničí?
„Viděl jsem kopec příležitostí, co všechno můžeme rozvíjet. Technologie fungovala perfektně a z nás se rázem stala spíš konzultační firma pro celý retail,“ popisuje Gajdoš, jak se po příchodu do Česka postupně měnila nejen jeho pracovní náplň, ale i role společnosti Visa na místním trhu.
„Bezkontaktní karty bez debat spustily revoluci u obchodníků, a navíc hned první pilotní projekt ukázal, že Češi mají velmi rádi technologie,“ říká Gajdoš. Sám byl po příchodu z Londýna překvapený, jak rychle se v Česku inovace osvědčují.
Češi milují placení mobilem
Zatímco v Británii se všechno postupně testovalo, zkoušelo, a než lidé přijali novinky za své, musely se dělat postupné kroky, tady šlo a jde všechno mnohem rychleji. „Je tady hodně lidí, kteří mají inovace rádi, a pokud něco funguje, budou to používat. Není k tomu potřeba dlouhý proces a postupné zavádění,“ dodává Gajdoš.
Že nejde o frázi, podle něj dokládají čísla. Česko je aktuálně jeden z nejinovativnějších trhů v oblasti bezkontaktní technologie a zároveň jde o trh číslo jedna podle objemu a počtu transakcí, které probíhají přes mobil. „Je to sice menší trh co do počtu obyvatel, ale je super inovativní,“ prohlašuje přesvědčivě Gajdoš.
Mezi nejnovější vychytávky patří třeba virtuální karty a Česko je díky spolupráci Visa s Českou spořitelnou jednou z prvních zemí v Evropě, kde se vůbec začaly používat. Fungují v zásadě stejně jako fyzické platební karty, ale existují jen virtuálně – v internetovém bankovnictví nebo mobilu.
„Zásadní výhodou je, že je nemůžete ztratit,“ vysvětluje ředitel Visa. Ani když ztratíte telefon nebo chytré hodinky, virtuální kartu nelze zneužít, protože je silně zabezpečena. Díky technologii Visa tokenizace si v internetovém bankovnictví můžete vytvořit do telefonu či hodinek novou kopii karty anebo v případě pochybností můžete rovnou celou kartu kliknutím smazat a vygenerovat novou.
Postupné loučení s hotovostí urychlila pandemie koronaviru. Ačkoli trh s bezhotovostními platbami už v letech před covidem silně rostl, to, co přišlo v posledních dvou letech, nikdo nečekal.
„Počet i celkový objem transakcí se během pandemie zdvojnásobil. Lidé začali o dost víc platit mobilem, ale i hodinkami. Nahoru vyletěla i e‐commerce, ve které se do té doby moc kartou neplatilo. A lidi u karet zůstali i poté, co se ekonomika začala zase otevírat,“ dodává Gajdoš.
Bez terminálů ani ránu
Tenhle karetní hype má konkrétní dopady i na byznys Visa. Jestliže před pandemií firma rostla o dvacet procent, během ní se rozjela až na trojnásobné tempo. A posílila i na úkor konkurence – během pandemie se jí podařilo získat už přes padesát procent trhu debetních karet. „Nárůsty jsou jako na steroidech. Navíc některé banky, jako je třeba Moneta, pracují jenom s námi,“ říká hrdě Gajdoš.
Dnes podle údajů Visa preferuje placení kartou sedm z deseti Čechů. U obchodníků je ale pořád co zlepšovat. Před pandemií byl český trh z pohledu akceptace karet s 22 terminály na tisíc obyvatel pod evropským průměrem, který činí 32 terminálů na tisíc obyvatel. Během posledních dvou let počet rychle vzrostl a s 28 terminály na tisíc obyvatel je Česko spolu s Polskem jedničkou v regionu. „Stále je kam se posouvat,“ podotýká šéf Visa.
Ačkoli se dá čekat, že s vysokou inflací a složitou ekonomickou situací může růst šedá ekonomika, která je typicky hotovostní, Gajdoš věří, že tlak lidí na trh bude jednoznačný. „Jako obchodník nemáte moc na výběr, celý sektor je ovlivněn tím, co chce koncový klient, a ten chce platit kartou,“ dodává.
Do budoucna čeká, že výrazně přibudou i platby mobily nebo hodinkami a že nejen on, ale i další lidé, kteří u sebe mince a papírové peníze už nenosí, budou zažívat čím dál méně situací, kdy se musí v obchodech otočit už ve dveřích.
