Růst mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil a zaostal za očekáváním finančního trhu. Shodují se na tom oslovení analytici a zároveň připomínají, že v reálném vyjádření zatím mzdy zůstávají na úrovni roku 2018. Upozornili také, že rychleji rostly mzdy vysokopříjmovým skupinám obyvatel, což podle nich málo přispívá k růstu tuzemské spotřeby. Podle Českého statistického úřadu se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,5 procenta na 45 854 korun, reálně vzrostla o 3,9 procenta.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh čekal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka dokonce 4,6 procenta. „Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byli svědky ochlazení mzdové dynamiky,“ uvedl. V prvním čtvrtletí se nominální mzda zvýšila o 7,2 procenta, reálná o pět procent.
„Inflace odezněla a reálná hodnota mezd opět roste. Nominální tempo růstu mezd ovšem postupně zpomaluje. Trh práce už přestává být přehřátý a projeví se to také ve vývoji mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. „V reálném vyjádření mzdy opět stoupají, nicméně vysoká inflace zanechala velmi výraznou stopu. Reálná hodnota mezd je nyní zhruba stejná jako před šesti lety,“ doplnil.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky. Reálné mzdy jsou nyní podle Hradila na úrovni druhého čtvrtletí roku 2018. „V mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a v čistém vyjádření reálné zchudnutí nebylo tak dramatické, byť se tato úleva týká spíše středně- a vysokopříjmových zaměstnanců,“ podotkl.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák zdůraznil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná, když medián vzrostl o 5,8 procenta na 38 529 korun. „Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností,“ uvedl.
V dalších čtvrtletích analytici očekávají, že nominální mzdy nadále porostou rychleji než inflace. „Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 procenta, reálně bude stále asi 4,5 procenta pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
