Elektromobilita do Česka přilákala francouzský startup, který hodlá Evropu zaplavit nepřehlédnutelnými dobíjecími stanicemi. Za čtyři roky fungování na to od investorů získal už víc než miliardu eur, tedy skoro šestadvacet miliard korun.
V Česku je na silnicích přes padesát tisíc elektrických aut a jejich počet roste. Letos na to má vliv hlavně zájem o elektrické škodovky. Mladoboleslavská automobilka navíc na příští rok chystá dvě čistě elektrické novinky, městský crossover Epiq za cenu kolem 600 tisíc korun a zatím bezejmenné rodinné auto pro sedm cestujících, které se stane vlajkovou lodí celé značky.
Foto Electra
Stranou pak nestojí ani Tesla a stejně jako Škoda Auto zrychlují i další. BMW má obrovská očekávání od novinky iX3 s dojezdem 800 kilometrů a podobně nabito má díky modelu CLA i Mercedes-Benz. Pozadu nezůstává ani Čína, která hledá každou volnou skulinu, skrze kterou by své elektromobily do Evropy protlačila.
Elektrická auta tedy přibývají rychleji než kdykoli předtím. Teď zbývá vyřešit, kde a jak rychle je ve veřejném prostoru dobíjet. A to hlavně ve městech.
Poměrně silně letos nastoupila společnost E.On, která díky dvoumiliardové investici hodlá během dvou let rychlými dobíjecími stojany pokrýt většinu z přibližně sto padesáti obchodních domů Kaufland po celém Česku.
Právě energetičtí obři typu ČEZ, PRE a E.On s nabídkou dobíjecích stojanů dominují. Už příští rok se jim ale hodlá postavit zahraniční konkurence. Tou má být francouzský startup Electra, který sází na ultrarychlé dobíjení o výkonu minimálně 300 kilowatt. Díky tomu pak auto po dvaceti minutách odjíždí s energií až na 400 kilometrů.
Česko má být pro startup založený před čtyřmi roky desátou evropskou zemí, kde bude fungovat. Nyní má přes šest stovek dobíjecích stanic. Do konce dekády by jich mělo být přes dva tisíce.
„Dnes je v Česku padesát šest tisíc elektroaut a my věříme, že jejich počet bude exponenciálně růst. Navíc na všech trzích západní Evropy, kam by chtěl někdo jako my vstupovat, je to složité, protože zajímavé lokality už jsou často obsazené. V Česku pořád existují retailové parky se dvěma třemi tisícovkami parkovacích míst, ale dobíjecí stanice tam není žádná, nebo jen tři čtyři velmi pomalé,“ vysvětluje Břetislav Mazgaj, šéf zastoupení Electra Czech Republic.
Foto Electra
Kolik je v Česku ještě prostoru pro další dobíjecí místa?
Z našeho pohledu jsme nyní teprve na pětině finálního stavu. My sami pak v Česku plánujeme v dalších pěti letech obsadit osmdesát lokalit. V druhé polovině příštího roku bychom chtěli, aby jich fungovalo pět.
Kde budou?
Zajímají nás jen prémiová místa. Typická lokalita pro Electru je místo v komerční zóně, ideálně poblíž frekventované silnice, kde chceme primárně stavět dobíjecí huby včetně zastřešení.
Cílíme na lidi, kteří nemají čas čekat na pomalé nabíječce hodinu. Nás zajímají ti, kteří potřebují dobít auto za dvacet minut. Jsou to firemní flotily, doručovací služby, vozy taxi. A jsou to i lidé, kteří nemůžou dobíjet doma. Nově si zajedou na rychlý nákup a během něj mají auto nabité třeba na celý týden.
Jak se daří taková místa obsazovat?
Hlavní, co teď děláme, je vyhledávání vhodných lokalit a komunikace s jejich majiteli a provozovateli. Otevřeli jsme spoustu dveří, ale konkrétní být zatím nemohu, protože ještě nemáme podepsané finální smlouvy.
Aktivně se bavíme o padesáti lokalitách. Počítám, že na konci roku 2026 budeme na českém trhu už i fyzicky. Rádi bychom v tu dobu měli pět dobíjecích hubů.
Je ze strany obchodních center o takovou službu zájem?
Máme pozitivní reakce, protože děláme obchodní centrum pro zákazníky přitažlivější. Majitel takového centra vidí zajímavý design, digitální řešení, cenovou strategii, kterou máme na ostatních trzích. Na druhou stranu, každý majitel takové plochy za ni chce zaplatit.
Na kolik vyjde postavení dobíjecího hubu?
Investice v každé lokalitě začíná zhruba na deseti milionech. Bavíme se o místě, kde se bude dát dobíjet šest aut najednou. V lokalitách u frekventovaných dálnic nebo nejvytíženějších obchodních center se můžeme bavit i o dvojnásobném počtu. Všude chceme nabídnout minimální rychlost dobíjení 300 kilowatt, ale ve Francii už testujeme i dvojnásobný výkon.
Souboje s domácí konkurencí se nebojíte?
Naše zkušenosti ze západních zemí nám ukazují, že se dá dobře fungovat i tam, kde je konkurence. Lokální poskytovatel nabídne třeba pomalejší dobíjení a my přicházíme s co nejrychlejším. Je pak na zákazníkovi, jestli třeba spěchá a podle toho si vybere ten pro něj ideální stojan.
Je na vámi zmíněných místech dostatečně silná infrastruktura, která najednou utáhne ultrarychle dobíjet několik aut?
V Česku obecně platí, že většina míst je zasíťovaných kvalitně. Ale umíme řešit i to, když je s tím nějaký problém. Například v Nizozemsku, kde je kapacita velmi nízká, jsme přišli se systémem baterií, které se dobíjejí průběžně, a teprve z nich pak energie proudí do aut. Takové řešení je dražší o investice do baterií, ale umožňuje rychlodobíjení, nákup elektřiny za nižší ceny anebo zajímavé propojení se solárními panely.
Čím kromě rychlosti chcete zaujmout?
Máme například benefit v podobě zastřešení a s tím spojený komfort. V létě jste ve stínu, v zimě na vás neprší a nesněží. Naše dobíjecí stanice jsou po setmění také osvětlené, takže je tu lepší pocit bezpečí. Ostatní nic takového nenabízejí. Bonus je i možnost rezervace místa na dobíjení půl hodiny předem skrze aplikaci.
Z už fungujících hubů víme i to, že jedna z klíčových věcí pro zákazníky je jednoduchost dobíjení. Je to například možnost platit přes aplikaci, QR kódem, RFID čipem, platební kartou a máme i autocharge, kdy dobíjecí stanice sama pozná auto a jeho majitele a sama automaticky strhne částku za dobíjení.
Cena veřejného dobíjení je v Česku problém. Hlavně pokud jde o vysokorychlostní dobíjení. S čím chcete přijít vy?
Ve všech zemích západní Evropy jsme u rychlodobíjení deset až patnáct procent pod konkurencí. To chceme dodržet i v Česku. Ve většině zemí máme cenu padesát devět centů za kilowatthodinu, tedy zhruba čtrnáct korun. Pokud ale máte měsíční předplatné za deset eur, ve Španělsku a Francii platíte jen dvacet devět centů, což je něco přes sedm korun.
Foto Electra
V zemích, jako je Rakousko nebo Švýcarsko, pak s cenou s předplatným začínáme na třiceti devíti centech, takže i tady je to pod deset korun. Zásadní je, že se vždy bavíme o rychlosti nejméně 300 kilowattů a faktu, že ceny jsou u nás vždy zobrazeny na obrazovkách nabíječek.
