Že by bylo Česko nějakém statistickém ukazateli na špičce Evropy, se tak často nestává. V jednom ohledu však první příčky opanuje s přehledem – a tím je růst cen nemovitostí. Ten byl v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku v evropském srovnání čtvrtý nejrychlejší. A stejně tak tomu bylo i v posledním kvartále loňského roku.
Meziročně se v Česku ceny zvedly o 11,9 procenta. To překonaly už jen Litva, Dánsko a první Lucembursko s meziročním nárůstem cen o sedmnáct procent.
Z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, vyplývá, že meziročně v eurozóně vzrostly ceny nemovitostí o 5,8 procenta a v celé Evropské unii o 6,1 procenta. Inflace pokračuje na realitním trhu v celé Evropě a zvyšování cen nemovitostí nezpomalila ani pandemie. Jedinou zemí, kde se ceny meziročně nezvýšily, je Kypr. Tam poklesly o 5,8 procenta. Růst jen kolem jednoho procenta Eurostat hlásí ze Španělska, Itálie nebo Rumunska.
„Ceny bytů dlouhodobě rostou napříč celou Evropskou unií. Pokud bychom se nedívali jen na poslední kvartál, ale třeba na vývoj od roku 2015, tak byl růst cen bytů v Česku dokonce třetí nejvyšší. Za posledních zhruba pět let tu byty podražily o více než dvě třetiny,“ popisuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Rychleji se ceny bytů zvyšovaly jen v Maďarsku a Lucembursku. Výrazně pozadu ale není ani Slovensko (46 procent) nebo Polsko (41 procent). „Společným rysem ve všech středoevropských zemích byla v posledních letech nepochybně zvýšená dostupnost hypoték. To, v čem se lišily, byla flexibilita nabídky,“ dodává Dufek.
Podle analytiků stojí za pozicí Česka na špičce zemí s nejrychleji zdražujícími nemovitostmi především stále nedostatečná výstavba nových bytů. Tu brzdí pomalé povolovací procesy, přičemž v rychlosti povolování staveb je Česko už mnoho let naopak na samém chvostu.
V žebříčku Světové banky mapujícím složitost a délku přípravy a realizace staveb je Česká republika na 157. místě z celkem 190 zkoumaných států. „Nelichotivá pozice ve světových žebříčcích porovnávajících stavební řízení je evidentně zcela zasloužená. I přes dlouhodobý nedostatek bytů se v Česku staví zhruba o čtvrtinu bytů méně než v roce 2008,“ říká Dufek.
I při tomto tempu výstavby ale zůstává poptávka i nadále velmi silná. Ať už díky nízkým úrokovým sazbám podporujícím vlastní bydlení nebo v důsledku expanze investic na realitním trhu.
„Byty se dostaly do centra pozornosti nejenom tuzemských domácností snažících se o zhodnocení vlastních prostředků, ale už i institucionálních investorů. Kombinace slabé nabídky a silné poptávky proto k ničemu jinému než dalšímu zvyšování cen vést ani nemůže,“ dodává analytik ČSOB.
Stejné důvody zmiňuje i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Dokonce jsme se již dostali do situace, kdy růst cen přilákal na realitní trh spekulanty, kteří skupují nemovitosti s vidinou brzkého prodeje a realizace zisku. To samozřejmě dál tlačí na růst cen nemovitostí. Vše bylo navíc podpořeno zrušením daně z nabytí nemovitých věcí, které usnadňuje spekulativní obchodování na realitním trhu,“ dodává.
Podle Křečka je Česko v evropském srovnání specifické ještě vztahem k vlastnickému bydlení. „Lidé v České republice jsou nemovitostmi posedlejší než ve většině zemí Evropské unie, děti vidí vlastnické bydlení u svých rodičů a snaží se na něj rovněž dosáhnout. Na rozdíl od rodičů už však nemají možnost výhodně privatizovat komunistické panelové byty, takže jejich snaha naráží na tvrdou realitu,“ popisuje.
