Zkuste si představit, že sedíte ve stíhačce a pilot s vámi dělá ty nejdivočejší výkruty, let na zádech a střemhlavý pád. Většině lidí se udělá špatně. Yaniku Silverovi rozhodně ne. Tenhle dvaačtyřicetiletý milionář, který do Ameriky přišel ještě jako chlapec z Ruska, patří mezi lovce intenzivních prožitků.

„Slyšel jsem, jak nás automatický výškoměr varuje, že jsme moc nízko, a byl to úžasný okamžik. Jako z Top Gunu,“ řekl Silver serveru BBC. Kaskadérský let si chtěl vyzkoušet už dávno. Kdo je blázen do rychlosti, ví proč. Stíhačka MiG Fulcrum může dosáhnout až Mach 2, což znamená 680,58 m/s, tedy až 2470 km/hod, a vystoupat až do výšky 18 288 metrů, odkud už vidíte zakřivení Země.

silver
Yanik Silver (zdroj: BBC)

Silver prodává online marketingové materiály a provozuje síť pro podnikatele Maverick 1000. Když nepracuje, honí se za adrenalinem víceméně bez ohledu na cenu. Tenhle let má cenovku skoro 20 tisíc dolarů.

Mezi jeho další zářezy patří trojitý konsekutivní bungee jump na Novém Zélandu nebo skydiving ve vysokých výškách ve speciálním termálním obleku s kyslíkovou maskou. Už má dokonce i lístek za 250 tisíc dolarů na jeden z prvních vesmírných letů Virgin Galactic, který poletí až za hodně dlouho.

Pro bohaté podnikatele jako Silver, kteří utrácejí za vzrušení tak odlišné, než jak vypadá jejich pracovní den, je riziko stylem života. Touhu po nebezpečných kouscích mají podle psychologů doslova v genech – Ken Carter, profesor na Emoryho univerzitě v Atlantě, tvrdí, že lidé jako Silver jsou geneticky nastaveni na intenzivní prožitky, protože jim to dělá dobře dokonce až na „úrovni buněk“.

Co tím myslí? Někteří lidé hledají neobvyklé, intenzivní, nebezpečné a náročné situace a jiní ne. V mozku hledačů intenzivních emocí se prý v rizikových situacích produkuje méně hormonu kortizolu, který vyvolává stres, a více dopaminu, který vyvolává potěšení. Ti z nás, pro které je skok z letadla noční můrou, to mají naopak.

„Říká se: tvrdě pracuj a tvrdě se bav a u některých lidí se to projeví takhle… nikdy jim nic nestačí… chtějí od života urvat víc,“ vysvětluje Carter.

Roli hraje i sklon se nudit. Lidé na intenzivnější škále emočního spektra často žijí v honbě za neustálým vzrušením. Což by vysvětlovalo, proč osmatřicetiletá Novozélanďanka Natalie Sisson jezdí z jedné země do druhé a její životní náplní jsou vytrvalostní výzvy a neustálé cestování. Zatím zlomila světový rekord v závodu dračích lodí přes kanál La Manche a na kole urazila 19 tisíc kilometrů z Nairobi do Kapského Města.

sisson
Natalie Sisson (zdroj: BBC)

A prohlašuje, že tyhle výzvy ji motivují v tom, aby se pak neúnavně věnovala svému milionovému byznysu, jímž je online prodej tréninkových a vzdělávacích programů Suitcase Entrepreneur.

Kaskadérské kousky jako tyhle tak nejsou jen pro odvážné, ale i pro bohaté. Cesta na kole po Africe stála zhruba 7700 dolarů a účet za třičtvrtěhodinový let nadzvukovým letounem se pohybuje kolem 18 400 dolarů.

I to spolu souvisí. Hledači intenzivních zážitků mají totiž podle Cartera sklon zapojit se do velmi výnosných podnikatelských a finančních aktivit. Jejich styl podnikání odpovídá tomu, jaká dobrodružství si z těchto peněz platí.

„Pokud je součástí vaší sociální identity dobrodružství, pak v něm utopíte víc peněz, protože definuje, kým jste,“ vysvětluje psycholog.

Touha po adrenalinu nebo touha něco dokázat taky pomáhá přeměnit úzkost, kterou znáte z práce, v něco efektivního. „Vezměte si stres. Je to těžko uchopitelná záležitost. Beztvarý pocit, kdy nemáte do čeho bouchnout. Oproti tomu si představte, že lezete po horách. Můžete se plně soustředit na tuhle určitou činnost, a když zvítězíte, máte pocit opojení,“ líčí psycholog.

Faktem ale je, že adrenalinoví lovci někdy mívají zkreslenou představu o riziku, takže se klidně dostanou do nebezpečí, aniž jim to dojde. Zčásti je to kvůli nízkým hladinám stresových hormonů, které se jim v takových situací vyplavují. Navíc můžou mít malé zábrany, nedostatek rozmyslu při posuzování rizik, impulzivitu a bezohledné chování. Jinými slovy jednají rychleji, než myslí.

Pětadvacetiletý Islanďan Daniel Audunsson už zvládnul leteckou akrobatiku a závodil v lamborghini, přednost ale u něj mají neobvyklé cestovatelské zážitky. Ze sídla své společnosti ve filipínské Manile jednou letěl do vzdálené vesnice, pak si stopnul motorku a s ní jel v bouři džunglí do zátoky vzdálené dvě hodiny cesty. Jakmile se jednou vydal na cestu, už necouvnul.

audunsson
Daniel Andunsson (zdroj: BBC)

„Psychologové mě varují, že musím být opatrný, protože mám tendenci dostávat se do problémů a vytvářet nebezpečné situace,“ říká Audunsson. „Pro mě to platí ve všech oblastech života – čím víc máš zkušeností, tím jasněji vidíš své hranice a potenciál. Jako podnikatel jedu nadoraz, a když narazím na limity, snažím se je ze všech sil posunout.“

Audunsson připouští, že občas spoléhá na radu svého obchodního partnera, kterého popisuje jako velmi opatrného a rozumného člověka. Zatímco sám sebe vidí jako vizionáře prolamujícího hranice, jeho partner drží otěže, a než se rozhodne, důkladně věci ze všech stran promyslí.

Pokud jste dobrodruh a máte peníze na cokoliv, co si usmyslíte, možná vás překvapí, že někdy už to opravdu stačí. Jihoafrická investorka Hilda Lunderstedt, které je nyní 49, přiznává, že jak stárne, jsou její dobrodružství stále krotší. Teď už jí stačí třeba přelet nad Nilem v horkovzdušném balonu. Změnu zčásti způsobilo narození jejích dětí a také už viděla dost svých přátel zraněných.

lunderson
Hilda Lunderstedt (zdroj: BBC)

„Začnete si říkat: Teď, když mám děti, stojí mi to riziko za to?“ popisuje. „Ale zase si můžu říct – fajn, zkusila jsem spoustu věcí a zkoušela jsem překonat nemožné. Kdyby k tomu nedošlo, možná bych litovala.“

Silver z úvodu článku nicméně dál hodlá lámat hranice, i když má dvě děti. „Vlastní smrt pod kontrolou nemáte, ale život ano… Kolegové mi říkali: Teď máš děti, tohle už si nemůžeš dovolit, ale opáčil jsem, že přesně pro ně to dělám – chci, aby viděly, že žiju, co to dá.“