Je na dřívku, obalený čokoládou, s ovocnou náplní uvnitř. Zmrzlina Mrož je v České republice ve svém segmentu druhou nejprodávanější značkou, za rok se jí k zákazníkům dostane pětadvacet milionů kusů. Na Slovensku pak dalších šest milionů. Za třicet let své existence ikonický nanuk svoji recepturu nezměnil. Za jeho vznikem přitom stojí žena, která se zmrzlinou žádnou předchozí zkušenost neměla.
Mrož měl být těsně po revoluci přímo revolučním produktem. A vymyslet ho, to byl úkol Daleny Martiníkové. „Zadání znělo vytvořit konkurenceschopný výrobek. Tehdy se totiž ředitelem firmy stal člověk, který se vrátil po revoluci z emigrace a měl přehled o tom, o co je v zahraničí zájem,“ vzpomíná autorka Mrože Dalena Martiníková.
Ikonický nanuk se vyrábí pod značkou Prima, která spadá do koncernu Bidfood s tržbami 17 miliard korun. Skupina koupila v roce 1997 mrazírny Ocean v Opavě, která zmrzliny vyrábí už od sedmdesátých let minulého století.
V nové zmrzlině měly hrát hlavní roli hlavně ovoce, smetana, tvaroh, vše ve správném poměru. Samotnou kapitolou pak byla čokoláda. „Hledali jsme takovou, která by byla jemná, rozpustila se v ústech a nevytvořila takový ten povlak uvnitř, který brání tomu, že si zmrzlinu vychutnáte.“
Vhodnou čokoládu nakonec našli až ve Švédsku. A ze skandinávské země ji vozili do té doby, dokud nezačali kvalitní čokoládu vyrábět i v Česku. Dnes je Mrož obalený jak tmavou polevou, tak i bílou, kterou začala značka nabízet po několika letech.
Velkou výzvou byla při samotném vzniku nanuku také bezpečnost. „Po revoluci se najednou začalo řešit, jak moc by mohla firmu zasáhnout negativní reklama, pokud by někdo z výrobku onemocněl. To za socialismu nikdo moc neřešil,“ poznamenává autorka Mrože.
Dalena Martiníková přitom s vývojem zmrzlin žádnou předchozí zkušenost neměla, postupovala intuitivně a snažila se nanuk odladit tak, aby jí hlavně chutnal a měl kvalitní suroviny. Zmrzlinu vyvíjeli v podnikové laboratoři. Hlavní ingrediencí, která Mrože dělá Mrožem je ovoce, hlavně jahody, s nimiž ve firmě začínali.
„Hledala se ideální teplota, při které je možné jahody pasterovat, aby neztratily vůni a barvu, protože jsme nechtěli nanuk ani dobarvovat, ani doaromatizovávat. Vůně, chuť a barva to vše pramení jen z ovoce,“ vysvětluje Dalena Martiníková.
Jahody z velké části nakupují v Polsku. V České republice nejsou farmáři, kteří by byli schopni vypěstovat takové množství, které firma potřebuje pro zpracování. A navíc, tím, že je v Polsku pro pěstování písčitá půda a je tam i chladněji, plody tolik neplesniví, daří se jim, nabírají barvu i chuť.
Foto: Bidfood
Receptura Mrože je stále stejná. Jeho DNA je složené stále ze stejných surovin – tvaroh, ovoce, smetana, jen kvalitu kontrolují mnohem modernější technologie, než dřív.
Výroba nanuku trvá zhruba šest hodin. Všechny suroviny se podle tajné receptury naváží a smíchají, směs se uvaří neboli pasteruje, aby byla hygienicky naprosto nezávadná. Poté se homogenizuje, aby se tuk a voda ve směsi dobře propojily. Vše se nalije do formy, následně podchladí, aby struktura zůstala jemná. A potom se postupně zmrazuje: když je nanuk polozmrazený, automaticky se do něj vloží dřívko. Potom se domrazí a nakonec se máčí v polevě.
Matějková má ve firmě na starosti vývoj zmrzlin, a to nejen Mrože, ale I dalších druhů. Firma má devět výrobních linek, na kterých je schopna vyrábět jak nanuky, tak I zmrzliny v kelímku. Sortiment je široký a receptury se neustále vyvíjí. „Trávím spoustu času v laboratoři, kde zkouším, míchám, hledám, jak k sobě jednotlivé suroviny pasují. A hodně ochutnávám,“ dodává s úsměvem.
Ač je zrovna u Mrože receptura neměnná, přece jen do letošního roku vstupuje inovativně. Prošel rebrandingem a časem by mohl mít i svůj vlastní celovečerní animovaný film. Primárně se totiž musí líbit hlavně dětem. A přibyly i nové příchutě.
„Všímáme si trendů, které zákazníci vyhledávají, ale nechceme za každou cenu přicházet s novými příchutěmi jen proto, že jsou právě v kurzu. Spíš přemýšlíme o tom, aby nám k té značce seděly,“ doplňuje Andrea Matějková.
Co se týče prodeje, nejčastěji mrože kupují zákazníci po kusech. Takový prodej reprezentuje pětapadesát procent trhu. Za ním jsou pak rodinná balení, což je trend, který vede hlavně v západní Evropě. „Rádi bychom ten krok srovnali a v každém mrazáku u našich zákazníků našli minimálně jeden multipack,“ podotýká Pavel Novotný, ředitel výrobní divize zmrzlin.
Novotný je hrdý na to, že zmrzlinu vyrábí továrna v Česku s českými lidmi a se že se daří předávat tradici z generace na generaci. „Česká zmrzlina je specifická, je jiná, než v zahraničí. Tam konkrétně nanuk jako je Mrož nikde moc nenajdete. Zaměřují se na trochu jinou bázi zmrzliny, kdy oblíbené jsou hlavně sorbety,“ poznamanává Pavel Novotný.
