Tomáš Škrabálek a Helena Průšová založili leteckou školu, ze které vyrostlo helicentrum přepravující evropským nebem nejbohatší Čechy a kde si můžete z vrtulníku klidně i zastřílet.
Je to letiště, ale přelidněnou rušnou halu s obrovskými svítícími cedulemi to tu v ničem nepřipomíná. Nikde nikdo, jen polstrované sedačky a elegantně oblečená dáma na recepci, která nás odvede do soukromého salonku. Za moment se objeví znovu, je čas nastupovat.
Zavazadla nemáme, rentgenem tak během třiceti sekund projede jen moje kabelka a už se otevírají dveře do černé manažerské limuzíny, jež nás z ruzyňského Terminálu 3 popoveze minutu na odletovou plochu.
Za oknem se míhá přehlídka pro fajnšmekry, Cessna Citation, Dassault Falcon, Embraer, Learjet, ale my kolem soukromých tryskáčů jen projedeme a řidič zastaví u šedé helikoptéry s červeným pruhem.
Z ní vystoupí bodrý pilot. „Takhle by odbavení na letišti mohlo vypadat pokaždé, že,“ prohodí, usadí mě do kožené sedačky a nasadí si sluchátka. Udělám to samé, radio check, že se slyšíme, dál už jeho hlas mám přímo v uchu.
„Tak letíme?“ Takhle to běžně neprobíhá, pilot Tomáš Škrabálek své pasažéry normálně vyzvedává spíš na zahradě u jejich domu a na ruzyňském letišti je vysazuje, já ale nejsem běžný pasažér.
