Současný fotbal lze se špetkou nadsázky charakterizovat lehce: krásná hra, v níž proti sobě stojí jedenáct hráčů, přičemž ty úplně nejlepší z nich platí výhradně Arabové.
Pohádkově bohatí Arabové. V jejich ropných říších se nehraje nejlepší fotbal, ale díky jejich ropným říším se hraje nejlepší fotbal na planetě. V jedné z nich, Saúdské Arábii, se i kvalita hry záhy zvedne – díky čerstvému angažmá Cristiana Ronalda v tamějším klubu an-Nasr, kde se portugalský útočník v úterý s velkou pompou představil.
Ronaldo v Arábii? V téhle souvislosti doběhla jednoho z nejlepších hráčů všech dob jeho vlastní slova mnohem snadněji, než se to kdy dařilo soupeřům. „Chci skončit důstojně ve špičkovém klubu,“ prohlásil střelec před několika lety. „Znamená to, že závěr kariéry neplánuji ve Spojených státech, Kataru nebo Dubaji,“ upřesnil.
Pravda, v Kataru ani Dubaji sedmatřicetiletý hráč kariéru zřejmě neukončí, hvězda dopadla na jiné arabské území. V Saúdské Arábii uzavřel rodák z Madeiry kontrakt do roku 2025 s garancí ročního platu dotýkajícího se astronomických pěti miliard korun. Žádný fotbalista nikdy nebral víc.
Loučí se však Ronaldo s dechberoucí kariérou důstojně a ve špičkovém klubu, jak si přál? Nic takového si nemůže namlouvat – pak by musel považovat za důstojné i loučení Napoleona s triumfální vojevůdcovskou epochou ve vyhnanství na Svaté Heleně.
V Ronaldově případě se jedná o luxusně zaplacený pád. V případě arabského světa o luxusně zaplacený let vzhůru. Ještě přesnější je možná konstatování, že při letu vzhůru vzali magnáti v dlouhých dišdaších Ronalda na palubu.
Na palubu, na níž se nachází prakticky veškerá fotbalová elita.
Portugalské eso se na rozdíl od dalších slavných kolegů přemístilo přímo do říše šejků, jejichž bohatství je nevyčerpatelné jako bohatství sultána z pohádek Tisíce a jedné noci. Za jejich peníze ale kopou do míče i Lionel Messi, Neymar, Kylian Mbappé nebo Erling Haaland.
Pařížský klub PSG, v němž působí kapitán argentinských mistrů světa Messi, francouzský autor hattricku z finále šampionátu Mbappé i brazilský driblér Neymar, je v držení katarské společnosti Qatar Sports Investments. Obří finanční injekce, které do něj společnost pumpuje, udělaly z klubu „trezor“ nejzářivějších fotbalových klenotů.
Podle dokumentu FIFA pod povrchem, s nímž na sklonku loňského roku přišel Netflix, vstoupili Katařané do PSG, když bylo jejich státu „odklepnuto“ pořadatelství klání o nejcennější fotbalový grál. Kromě otevření finančního kohoutku pro pařížský klub poté katarská televize beIN Sports koupila za další gigantickou sumu vysílací práva na francouzský fotbal.
Navíc byly mezi Francií a Katarem uzavřeny významné obchodní kontrakty zahrnující kupříkladu katarský nákup francouzských letadel Airbus.
Na jejich křídlech přeleťme z Francie kanál La Manche. V Anglii a její nejvyšší fotbalové soutěži Premier League hrál dlouhé roky spíše nenápadnou roli Manchester City. Zhruba před patnácti lety se ale vše změnilo a dnes právě za City produkuje ohňostroj gólů norský supertalent Haaland v obklopení další fotbalové extratřídy.
Do maximálních fotbalových výšek byl klub vyhnán díky penězům ze Spojených arabských emirátů: Manchester City je vlajkovou lodí společnosti City Football Group, držící celkem jedenáct klubů na pěti kontinentech.
Haaland a spol. jsou aktuálně v anglické nejvyšší soutěži druzí, o bod za nimi kulhá třetí Newcastle, který hrál ještě před pěti lety v druhé lize. Před rokem byl ale za 300 milionů liber ovládnut veřejným investičním fondem ze Saúdské Arábie, čili ze země vítající nyní s fanfárami Ronalda.
Fond je nástrojem kontroverzního korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož majetek je podle zdrojů z britských médií přibližně desetkrát větší než šejka Mansúra, majitele Manchesteru City – dosud nejbohatšího klubu v zemi. Za poslední dvě přestupová období podepsal Newcastle devět fotbalistů včetně anglického reprezentanta Trippiera a netají oslňující ambice.
Na rozdíl od Ronalda mohou další fotbalové superhvězdy díky angažmá ve velkých klubech mířit k absolutně nejvyšším sportovním metám. Zdroje, díky kterým se tyto kluby mohou rozpínat, však plynou ze stejného regionu, jenž se nyní stává Ronaldovým domovem. Nejsilnější toky peněz jdoucích do fotbalu tryskají z míst, kde tryská i ropa.
Tato místa jsou nyní nasvícena třpytem pěti Ronaldových Zlatých míčů pro nejlepšího fotbalistu planety. Klub an-Nasr, na jehož soupisce fotbalová legenda nově figuruje, patří ke špičce tamější šestnáctičlenné a dosud nepříliš respektované ligy – je ve hře o titul, který naposledy slavil v roce 2019, přičemž je logické, že šance na vítězství i na respekt se s portugalskou posilou výrazně zvedly.
Je zbytečné zdůrazňovat, že Ronaldo je bezkonkurenčně největší hvězdou historie ligy. V klubu se mimo jiné potká se známým kolumbijským brankářem Davidem Ospinou, který dříve chytal za Arsenal a Neapol, s bývalým záložníkem Bayernu Mnichov Luizem Gustavem z Brazílie či kapitánem kamerunského národního týmu Vincentem Aboubakarem.
Výkony Ronalda na arabských trávnících budou sledovány, ale upřímně – nejde zdaleka jen o ně. Oprávněné jsou komentáře, že se Saúdská Arábie prostřednictvím výjimečného fotbalisty snaží změnit letitý a nelichotivý obraz tajnůstkářského království využívajícího ropné bohatství ke globální podpoře ultrakonzervativního, nadřazeného a netolerantního výkladu islámu.
„Ve snaze přenést svou zemi do jedenadvacátého století, diverzifikovat její ekonomiku, vyhovět aspiracím mladé populace a vytvořit stavební kameny pro přežití režimu zavedl korunní princ Muhammad bin Salmán významné sociální a ekonomické reformy, avšak zároveň utáhl politické šrouby,“ napsal James M. Dorsey, vedoucí pracovník blízkovýchodního institutu National University of Singapore, o vládci, který nechvalně proslul ve spojitosti s vraždou novináře Jamala Khashoggiho.
Dorsey není sám, kdo se domnívá, že Ronaldovo arabské dobrodružství „přežije“ jeho aktivní hráčskou dráhu. Expert tvrdí, že po zbytek desetiletí bude Portugalec emisarem země, vlastně něčím podobným, jako byl David Beckham ve službách Kataru pro loňské mistrovství světa. Ronaldo by údajně mohl zaštítit zvažovanou společnou kandidaturu Saúdské Arábie, Egypta a Řecka na fotbalový šampionát 2030.
Saúdská Arábie i Katar rovněž přemítají nad pořadatelstvím olympijských her v roce 2036. Zatím samostatně, ale není vyloučeno, že nakonec spojí síly. Saúdský ministr sportu Turkí bin Alšajch navíc nedávno prozradil, že podpoří akvizici Manchesteru United, o kterou má zájem saúdský soukromý sektor. Megalomanská transakce by byla lehce pikantní – právě za United hrál Ronaldo naposledy, než ve zlém přesídlil do ropného království.
Oba kluby z Manchesteru tak mohou mít brzy arabské vlastníky a slavnější United se může stát po Newcastlu druhým klubem Premier League v saúdskoarabských rukou. Na to konto citovala stanice BBC bin Alšajcha, že sportovní strategie přináší jeho zemi velmi pozitivní výsledky.
O kupování globálního vlivu proniknutím do nejvyšších pater světového fotbalu nemůže být sporu. Ronalda lze kritizovat za rezignaci na nejblyštivější fotbalové trofeje (kterých ovšem nasbíral už tolik, že by na ně nestačil kamion), avšak peskovat ho, že je fíkovým listem pro zakrytí nevábného režimu, se zdá býti farizejské.
Jedno arabské přísloví říká, že lepší je mít čestné srdce než plný měšec. To je jistě pravda a lze se jí ohánět. Kdo tak chce činit, by ale musel víc než před Ronaldem tuto pravdu „recitovat“ u sídel pařížského velkoklubu a velkoklubů v Anglii.
Mimochodem, Ronaldo má údajně v nynějším kontraktu klauzuli, že v létě může odejít do Newcastlu, pokud se anglický klub kvalifikuje do Ligy mistrů (což se jeví reálně). Právě v ní je se sto čtyřiceti góly historicky nejlepším střelcem – a také pětinásobným vítězem.
To by byla nečekaná pointa všeho: návrat fotbalového Napoleona ze Svaté Heleny. A jak už bylo zmíněno, Newcastle je v držení fondu saúdskoarabského korunního prince, takže překvapivý zvrat Ronaldova příběhu by byl nepřekvapivě v arabské režii.
