skip to main content
Byznys

Samuraj z Horních Počernic. Podnikateli s autodíly učarovaly japonské nože, tak je začal dělat po svém

Marek Šmíd si svůj první japonský nůž koupil před deseti lety. Jen tak, aby doma při vaření vyzkoušel, jak tyhle nebezpečně ostré legendy krájí. A nevědomky si tím určil svou další kariéru.

Klasický šéfkuchařský nůž typu Gyuto mu totiž učaroval natolik, že dnes je ze Šmída spolumajitel a neformální lídr firmy, která na kraji Prahy vymýšlí nože vlastní. Japonská inspirace je v nich na první pohled jasná a Dellinger, jak se firma jmenuje, jich za necelých pět let své existence prodal už víc než padesát tisíc.

„Byl jsem tehdy jen zvědavý, nic víc. Jakmile ale zjistíte, jak má nůž správně krájet, není cesty zpět,“ vypráví trochu zasněně původně vyučený automechanik nákladních vozů, který většinu svého profesního života strávil tím, že do Česka dovážel jejich náhradní díly.

A dělá to dodnes, jen se k tomu věnuje i navrhování nožů. Z jeho vášně se totiž stal slušně rozjetý byznys. Měsíční obrat Dellingeru se v posledních měsících ustálil na 2,5 milionu korun a loni firma prodala nože v hodnotě bezmála patnácti milionů. 

Reklama

Jen pokus

Na jaře roku 2016 Marek Šmíd ale nic podobného nečekal. Před sebou měl tehdy další z mnoha pracovních cest na exportní veletrh do Číny, kde měl vybírat dodavatele pro své automobilové podnikání. Součástí rozsáhlé akce ale byla i prezentace místních výrobců nožů a Marek Šmíd ucítil příležitost.

„Není to tak známé jako v případě Japonska, ale i Čína má silnou nožířskou tradici, tak jsem zkusil několik z těch výrobců oslovit a zjistit, za jakých podmínek bych si u nich mohl něco nechat vyrobit,“ vzpomíná na své nožířské začátky. Do Číny se nakonec vypravil i s posvěcením svých čtyř obchodních partnerů, aby to zkusil. „Sice mi tehdy řekli, ať do toho jdu. Když se o tom ale bavíme dneska, tak přiznávají, že tomu vůbec nevěřili,“ dodává a po obličeji se mu roztančí pobavený výraz.

Z Číny se vrátil s nabídkou na výrobu šesti různých nožů po padesáti kusech, která se mu zdála přijatelná. Tím ale všechno teprve začalo. Doma musel rychle vymyslet, jak přesně by jeho nože měly vypadat, z čeho by měly být a jak by měly krájet. Do té doby věděl jen, že se chce co nejvíc přiblížit svému japonskému vzoru. Ve volných chvílích proto začal nože pořádně studovat a obvolal kolegy i známé, aby mu pomohli s vymýšlením brandu.

„Původně jsme mysleli, že to rozjedeme opravdu jen jako pokus beze jména, ale nakonec nám to přišlo škoda, tak jsme to vzali od podlahy. Zpětně ale vůbec nechápu, jak jsme si na to mohli troufnout, a už vůbec ne, že nám to vyšlo,“ líčí s ještě větším úsměvem.

Kuchyňský nůž Ikazuchi.

Během několika týdnů vznikly nejen návrhy na nože z tehdy ne zcela běžně dostupné damaškové oceli (respektive toho, co se dnes za damaškovou ocel označuje, protože návod, jak vytvořit tu původní, je dávno zapomenutý), ale i název Dellinger, což je jméno jednoho méně známého severského boha. To v logu firmy doplňuje japonský znak pro samuraje.

„Je to taková naše kreativita, kterou jsme se chtěli odkázat k Japonsku a tamní nožířské tradici, víme, že je to zkomolenina, ale nám se to prostě líbilo,“ vysvětluje Šmíd tentokrát s lehkým pokrčením ramen.

Výrobu nožů si společníci zadali v dubnu 2016, v září měli první tři stovky kusů k dispozici. Cenu za ty větší si stanovili na tři tisíce korun a čekali, jestli se chytnou. „Kdyby ne, tak jsme si říkali, že je prostě rozdáme obchodním partnerům k Vánocům,“ vzpomíná. Nakonec to ale nebylo nutné, o nože neokoukaných tvarů s typickou vlnkovou kresbou damaškového materiálu byl zájem a lidé si je k Vánocům na rychle vytvořeném e-shopu kupovali sami.

Reklama

Dva roky na hranici 

Marek Šmíd proto ještě do konce roku poslal do čínského Jang-ťiangu, kde sídlili jeho spolupracovníci a kterému se přezdívá hlavní město nožů a nůžek, další, již navýšenou objednávku a postupně je začal objemově navyšovat. Ale i když se nože prodávaly, z byznysového hlediska to tak růžové nebylo. 

Dva roky jsme se v tom plácali, zisky byly pramalé.

„Dva roky jsme se v tom plácali, zisky byly pramalé. Pak ale přišel zlom a poslední dva roky naše meziroční obraty násobně rostou. Tím, co vyděláme, sice ještě pořád nezaplatíme náklady, ale věřím, že jsme na správné cestě toho dosáhnout,“ tvrdí Šmíd. Měsíčně svým dodavatelům teď posílá objednávky za milion korun a nože za dalších zhruba pět milionů si drží na skladě.

Jeden z loveckých nožů Dellingeru.

A taky aktivity svého projektu neustále rozšiřuje. Z původních šesti modelů vlastních nožů je dnes dvacítka a nože do kuchyně doplnily i sezonní a lovecké nebo navrhované na zakázku (nejdražší takto vyrobený vyšel majitele na šedesát tisíc korun) a rozšířila se i síť výrobců, s nimiž Dellinger spolupracuje. Vedle těch z Číny má firma dodavatele i v Japonsku a Pákistánu a kromě vlastní značky, která tvoří 80 % prodejů, nabízí i prvotřídní světové brandy jako Suncraft, KYIA, Hokiyama anebo Kanetsugu.

„Tohle je vlastně základ naší obchodní strategie, ukázat vedle našich výrobků, za jejichž kvalitou si stojíme, i ty nejlepší mercedesy, aby si je lidi, když přijdou k nám do showroomu, mohli porovnat a rozhodnout se, který chtějí,“ říká Šmíd, který je přesvědčený o tom, že správný nůž by měl svého majitele přežít. A na ty své proto poskytuje doživotní záruku. A aby toho nebylo málo, rozjela firma ve stejném stylu i prodej grilů. Protože od nožů k nim není daleko.

Nože, kam se podíváš

Z projektu, který měl pouze doplňovat hlavní podnikání Marka Šmída a jeho partnerů, se stala také firma, která zastřešila i jejich ostatní činnosti. Pod Dellinger proto dnes patří i dvě firmy na prodej náhradních autodílů na nákladní vozy, reklamní agentura a společnost vlastní i poloviční podíly v přidružených podnicích Nože zVostra a Krásné nože.

Zakladatel firmy Dellinger Marek Šmíd.

První funguje jako servisní organizace Dellingeru a její spolumajitel Marek Neuman má na starosti společný kamenný obchod, provozuje k němu připojenou brusírnu s kurzy pro veřejnost a Šmídovi pomáhá i s navrhováním. Krásné nože se zaměřují na prodej katan, což jsou tradiční japonské meče, které nabídku Dellingeru logicky doplňují. 

Pokud si všechno výše vyjmenované budete chtít naživo prohlédnout, budete si muset udělat výlet do malého průmyslového areálu naproti hřbitovu v Horních Počernicích na kraji Prahy, kde byznysy Marka Šmída sídlily vždycky. Místní obchod s bohatě vybaveným showroomem obstará ale jen menšinu prodejů Dellingeru. Jeho hlavním kanálem je prodej přes internet, který je momentálně rozkročený do několika vlastních e-shopů.

Předplatné Forbesu

Firma také relativně úspěšně prodává přes Amazon v několika evropských zemích a plánuje i pokus proniknout na severoamerický trh. „Amazon nám to umožní a naše lovecké nože by mohly uspět. Jsou originální a v západní Evropě se prodávají dobře, tak tomu chceme dát šanci a uvidíme.“

Že je o jejich nože zájem, si v Dellingeru ověřili i během jarní karantény. Na počátku koronavirové krize veškeré obchody na internetu i v kamenných prodejnách spadly na nulu, po týdnu se ale vrátily na původní úroveň, a ještě ji překonaly. A i když Šmíd se svými partnery neustále doplňuje sortiment toho, co prodávají, jeho největší ambice leží někde trochu jinde. Pokud mu to situace dovolí, rád by výrobu svých nožů přesunul z Asie do Čech.

Reklama
Reklama