Hra na kuře nebo také „Vyděržaj, pioněr“. Oboje v mezikontinentální geopolitické velikosti. Souboj o to, kdo déle vydrží nízké ceny ropy, rozehrála Saúdská Arábie a Rusko. Jde přitom o podíl na světovém trhu. Na konci minulého týdne se Rusko odmítlo podílet v rámci organizace OPEC+ na dalším koordinovaném snížení těžby, které by mohlo udržet ceny ropy na přijatelné úrovni (pro těžaře).
Saúdy to rozzuřilo a rozhodli se, že když dohody neplatí, ukrojí si co největší krajíc ze světového trhu sami pro sebe. Výsledkem je, že dnes spadly ceny ropy zhruba o třetinu, což je největší jednodenní propad od války v Zálivu v roce 1991. Stačilo jim k tomu oznámení záměru navýšení těžby a zlevnění ropy svým odběratelům o šest až osm dolarů s platností od dubna.
„Nespolupracující Rusko přimělo Saúdskou Arábii ke spuštění cenové války. Saúdové přestali ustupovat a brát na sebe největší břemeno stabilizace trhu, naopak se rozhodli za cenu ztrát znovu budovat podíl na trhu. To může trvat měsíce a v podstatě se přepisují pravidla, na která jsme dosud u ropy byli zvyklí,“ uvedli dnes analytici z Patria Finance.
To vše v situaci, kdy poptávku po ropě, a tedy její ceny, dostal pod tlak už koronavirus, jenž zpomaluje světovou ekonomiku. Teď se bude hrát o to, kdo nízké ceny ropy vydrží déle (severomořský brent spadl dnes až k ceně 31 dolarů za barel, nejméně od února 2016; americká lehká WTI měla dno na 27 dolarech).
Takto se vyvíjela cena ropy od roku 1989 k dnešnímu dni. | Forbes
„Saúdové rozehráli hru vabank. Riskantně sázejí na to, že Rus usedne za jednací stůl dříve, než sami kvůli extrémně levné ropě ‚vykrvácejí‘. Rusko je však dnes lépe připraveno čelit nízkým cenám ropy než před deseti lety nebo než ještě v roce 2014, kdy Rijád započal zatím poslední cenovou válku, víceméně neúspěšnou. Západní sankce namířené na Rusko jej v uplynulých letech učinily odolnějším, takže jeho rozpočet snese celkem pohodlně i ceny ropy kolem 45 dolarů za barel,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fundu Lukáš Kovanda s tím, že rozpočet Saúdské Arábie dlouhodobě potřebuje ceny alespoň kolem hranice 80 dolarů za barel.
Situace je přitom ještě komplikovanější tím, že díky těžbě břidličné ropy se aktuálně největším producentem ropy na světě staly Spojené státy. A ty v organizaci OPEC (ani v o Rusko, Venezuelu či Kazachstán rozšířeném OPEC+) nikdy nefigurovaly. Svými vývozy ropy ale získávají další vliv ve světě (a zároveň mají menší závislost na dovozech), což se nejen Rusku pochopitelně nelíbí. Možná i proto se hrozby ropné války nezaleklo, protože ví, že bude bolet také USA. Těžba z břidlic je totiž výrazně nákladnější, než má Saúdská Arábie či Rusko, takže to může znamenat, že americká produkce poklesne.
Rusové se naopak nechali slyšet, že nízké ceny ropy mohou vydržet šest až deset let. Experti zvenčí tak optimističtí nejsou. Christ Weafer, ředitel konzultační společnosti Macro-Advisory, pro Reuters uvedl, že se Rusko vrátí k jednacímu stolu s OPEC nejpozději na podzim: „Vladimir Putin nebude ochotný drancovat finanční rezervy státu příliš hluboko a dále navyšovat deficit rozpočtu.“
Celý svět a pochopitelně také Češi se tak mohou těšit na levnější tankování. Ceny na pumpách mají obvykle dvou- až třítýdenní zpoždění za vývojem cen na trhu, takže se dá očekávat, že v dubnu by mohl benzin zlevnit v řádu korun. Část analytiků odhaduje pokles až k 25 korunám za litr naturalu. V běžné situaci by to byla úspora pro domácnosti a firmy, kterým by zůstalo více peněz na jiné utrácení, a tudíž vzpruha pro ekonomiku. Je otázkou, zda se něco takového projeví v „koronavirové době“, která omezuje cestování, výrobu, a tudíž do jisté míry i utrácení. Nízké ceny ropy každopádně pro budoucí zotavení globální ekonomiky příhodné jsou.
