Saúdská Arábie dlouhou dobu vedla členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC+) k opakovanému snižování produkce tohoto fosilního paliva ve snaze udržet vysoké ceny. Země si dříve stanovila neoficiální cíl sto dolarů za barel, teď od něj však upouští a plánuje zvýšit těžbu. Signalizuje tím, že už není ochotna ztrácet další podíl na trhu ve prospěch nečlenských zemí OPEC+, ale ani samotných členů, kteří stanovené kvóty nedodržují.
Změna taktiky Saúdské Arábie může způsobit další napětí mezi členy OPEC+, kteří potřebují vyšší ceny ropy pro své rozpočty. Arabský stát plánuje zvýšit svou měsíční produkci o dalších 83 tisíc barelů za den každý měsíc od letošního prosince. Zároveň plánuje do prosince 2025 zvýšit svou produkci celkem o milion barelů za den, informují zahraniční deníky.
Rozhodnutí přichází poté, co růst nabídky od nečlenů OPEC+, zejména ze Spojených států, a slabší poptávka v Číně oslabily dopady snížení produkce skupiny OPEC+.
Kartelové neshody
Původní plán království na zvyšování cen nabouralo kromě externích těžařů i několik členů samotného kartelu, včetně Iráku a Kazachstánu. Ty částečně ignorovaly škrty tím, že těžily více ropy než jejich příslušné kvóty, a tím vytvořily tlak na Saúdskou Arábii a další členy kartelu. Generální tajemník OPEC Haitham Al Ghais navštívil obě „rebelující“ země v srpnu a vynutil si od nich závazky, že upraví své budoucí plány výroby tak, aby kompenzovaly minulou nadměrnou nabídku.
„Vztahy v kartelu OPEC+ se zhoršují. Při současné ceně ropy sklouzne řada členských zemí do rozpočtového deficitu. Proto se začínají obracet na Saúdskou Arábii, aby povolila navýšení produkce. I samotná Saúdská Arábie potřebuje prodávat více,“ potvrzuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Hrozí, že se jednota bloku rozpadne a jednotlivé státy začnou těžit více. „Pochopitelně by to ihned způsobilo pád ceny pod šedesát dolarů za barel. Na druhé straně dosavadní politika kartelu byla neúspěšná a ztrácí globální podíl na trhu s ropou,“ doplňuje Tomčiak.
Saúdská Arábie potřebovala cenu ropy blízkou sto dolarům za barel, aby vyrovnala svůj rozpočet. Korunní princ Muhammad bin Salmán se tak snažil financovat sérii megaprojektů v rámci ambiciózního programu ekonomických reforem. I proto v posledních dvou letech snížila svou vlastní produkci o dva miliony barelů denně, což představuje více než jednu třetinu škrtů ze strany členů OPEC+. Království v současnosti čerpá 8,9 milionu barelů za den, což je nejnižší úroveň od roku 2011.
https://forbes.cz/premium/#start
Země ale věří, že zvládne období nižších cen díky alternativním finančním zdrojům, jako jsou devizové rezervy nebo vydávání státních dluhopisů. Do roku 2030 totiž království plánuje proinvestovat jeden bilion dolarů, přičemž až 73 procent investic půjde mimo ropný průmysl.
„Saúdská Arábie investuje hodně do chemického průmyslu, turismu, zábavy či technologií, jelikož si uvědomuje, že musí diverzifikovat ekonomiku. Nicméně tyto investice jsou financovány především z příjmů z prodeje ropy a zemního plynu. Bez těchto příjmů by poklesly také investice v jiných sektorech,“ vysvětluje Tomčiak.
Co se týče možných dopadů na Česko a Evropu, oslovený analytik nepředpokládá výrazné změny. „Pohonné hmoty v Česku zlevnily za poslední rok o šest korun za litr. Pokud by došlo k rozpadu OPEC+, benzin a nafta by mohly zlevnit o několik korun. Zatím však spíše očekáváme stagnaci, případně mírné zlevnění o několik haléřů až desítek haléřů. Pohonné hmoty by měly být i nadále levné, což podpoří ekonomický růst,“ shrnuje Tomčiak.
