Stála u zrodu Penta Hospitals, učila se od Gabriela Eichlera a teď se soustředí na vlastní fondy. Rodačka ze Slovenska Emília Mamajová už roky žije v Praze a je důležitou postavou zdejšího investičního byznysu. „Čísla a data jsou jedna věc, ale byznys řídí lidé. Vše je nakonec o lidech a o komunikaci,“ říká.
Když má firma ve vedení ženy, daří se jí ekonomicky lépe. „V krizi jí třeba tolik nepadají tržby,“ vysvětluje investorka Emília Mamajová, která zmapovala situaci v českém a slovenském byznysu.
„V každé firmě, kam jsme vstoupili, byly ve vedení ženy,“ shrnuje část své investiční strategie. Diverzita má podle ní pozitivní dopad na spokojenost zaměstnanců a klientů, což se promítá do ekonomických výsledků.
S finančníkem Markem Jojićem nyní Mamajová založila společnost Everita Capital a s novým fondem chce investovat zhruba jednu miliardu korun. V těchto dnech finalizují první transakci v Chorvatsku. Peníze do fondu vložila i skupina RSJ nebo J&T.
Mamajová začínala před dvaceti lety ve slovenské Pentě. „Naučila jsem se tam všechno o transakcích,“ vzpomíná na hektickou dobu, kdy se na ni jednotlivé dealy doslova sypaly a každý týden odstartoval nový projekt. Podílela se na akvizicích laboratoří a klinik, které se staly základem skupiny Penta Hospitals.
Později se přesunula do Prahy, kde pracovala pod vedením uznávaného investora Gabriela Eichlera. „V jeho firmě Benson Oak mě přitahoval mezinárodní přesah i osobnější přístup k firmám,“ říká. Následně řídila pražskou kancelář americké společnosti PineBridge Investments.
Pak se pustila do vlastního byznysu. Společně s Andreou Ferancovou Bartoňovou, někdejší spolumajitelkou Wood & Company, založila společnost Espira Investments, která investovala téměř 500 milionů korun do firem v Česku a Polsku s ženami ve vedení. A dosavadní výsledky ukazují, že se jí tento přístup vyplácí.
Do fondů společností Espira a Everita vložila peníze řada investorek. Čím si to vysvětlujete? Obvykle investují hlavně muži.
Oceňují naši strategii a vidí zajímavý potenciál v tom, že oslovujeme firmy se ženami ve vedení. Co do počtu u nás ženy tvoří šedesát procent investorů. Z hlediska objemu financí je však jejich zastoupení výrazně nižší, protože nedisponují takovým kapitálem.
Zajímavé také je, že většina investorek se chce o investování něco dozvědět. Snažíme se je proto vzdělávat a necháváme je nahlédnout do naší kuchyně. V rámci nového fondu jim ukážeme, jak a proč firmy vybíráme a jaké s nimi máme další plány.
Foto Dan Hromada
Nebojíte se, že se vám budou dívat pod ruce až moc?
Ne. Neukazujeme jim samozřejmě firmy, kde právě probíhají vyjednávání, protože to je citlivé. Informace sdílíme až po uzavření transakce. Platí také, že informace dostávají všichni investoři, ale my jdeme nad rámec toho, co je standard.
V portfoliu fondu Espira máme například společnost Premier Clinic, ve které máme ženy jako ko-investorky. Zhruba jednou ročně pro ně na klinice organizujeme setkání, kde se dozvědí, co klinika chystá, mají možnost pohovořit s jejím CEO, prohlédnou si prostory a setkají se s lékařem. Stráví tam několik hodin. Je to oboustranně přínosné – investorky nám poskytnou zpětnou vazbu a další podněty.
Ve fondu Espira jste chtěli investovat hlavně do firem ovládaných ženami, protože dosahují lepších ekonomických výsledků. Podařilo se to?
Nešlo jen o to, aby žena byla CEO nebo spolumajitelka. Hledali jsme společnosti s ženami zastoupenými ve vedení. Vycházeli jsme z předpokladu, že firmy s diverzifikovaným top managementem, a tedy i diverzifikovanými názory při rozhodování, dosahují lepších výsledků.
Diverzita má pozitivní dopad na firemní kulturu, spokojenost zaměstnanců i klientů, což se promítá do ekonomických výsledků. A v každé firmě, kam jsme vstoupili, skutečně byly ve vedení zastoupeny ženy, i když to nebyla podmínka pro celé portfolio.
V call centru ICON Communications jsme měli ženu ve funkci CEO. Ve vzdělávací společnosti JK Education sice stáli v čele dva spoluzakladatelé, Ondřej Kania a Tomáš Jízdný, ale významnou roli v řízení back-office činností od financí přes právní záležitosti až po HR měla žena, byť veřejně nevystupovala.
Klinika estetické medicíny Premier Clinic má ve vedení řadu žen, což je v sektoru zdravotnictví poměrně běžné. I proto tento obor patří mezi naše klíčové.
Prosperují firmy s ženami ve vedení skutečně lépe?
Ukazuje to řada studií z Ameriky i z Asie. Téma mě zaujalo a chtěla jsem zjistit, zda to platí i na lokálním trhu. Nechali jsme si zpracovat data o zhruba 300 tisících malých a středních firem z Česka a 200 tisících ze Slovenska. Sledovalo se zastoupení žen ve statutárních orgánech firem, které lze zjistit z veřejně dostupných zdrojů.
Ukázalo se, že společnosti se zastoupením žen zaznamenaly v krizi v letech 2008 a 2009 menší propad tržeb. U těchto firem byla také nižší pravděpodobnost insolvence či úpadku. Z veřejně dostupných dat nešlo porovnat profitabilitu, ale výsledky i tak potvrdily, že to dává ekonomický smysl. A má to svou logiku.
Proč myslíte?
Když máte vedení firmy, kde všichni přemýšlejí stejně, nemáte tak široký pohled na problém a možnosti jeho řešení. Navíc zejména v sektorech jako spotřební zboží rozhodují ženy o osmdesáti procentech všech nákupů. Podobné je to ve zdravotnictví a vzdělávání, v těchto oblastech většinou ženy rozhodují za celou rodinu.
V sektoru malých a středních firem, které jsou pro fond relevantní z hlediska velikosti, jsou podle našich odhadů ženy ve vedení zastoupeny ve třetině společností, takže máme z čeho vybírat. Díky tomu, že hledáme firmy se zastoupením žen, občas narazíme na společnosti, které jiní investoři přehlédli.
Nedávno jste založila nový fond Everita Capital. Podařilo se už dotáhnout nějakou transakci?
Nyní pracujeme na akvizici v Chorvatsku, jsme ve fázi due diligence, tedy podrobného prověřování firmy. Pokud vše dobře dopadne, transakci uzavřeme v lednu. Více zatím prozradit nemohu.
Proč jste se vydali na Balkán?
Můj kolega Marko Jojič se šest let věnoval transakcím v zemích bývalé Jugoslávie ve velmi úspěšném fondu Blue Sea Capital, takže region důvěrně zná. Díky jeho síti kontaktů vidíme lákavé investiční příležitosti v Chorvatsku a Slovinsku. Zajímají nás pouze tyto dvě země, které jsou součástí Evropské unie.
Jak jste se s kolegou Jojičem dali dohromady?
Potkali jsme se během jedné z transakcí. Když jsme s naším fondem Espira vlastnili společnost Icon Communications, Marko nás oslovil jménem strategického hráče z Německa, společnosti yoummday, kterou zastupoval jako poradce. My jsme jeho klientovi firmu nakonec prodali. S Markem jsme však zůstali v kontaktu.
Když skončila investiční perioda ve fondu Espira a zvažovala jsem, co dál, pustili jsme se spolu do několika transakcí. Měli jsme podobný background a taky pohled na investiční strategii a sektory, které nás zajímaly. Rozhodli jsme se, že založíme profesionální fond, takže fundraising Everity jsme už rozjížděli společně.
Na jaké firmy se fond Everita zaměřuje?
Hlavně na malé a střední firmy v Česku, ale také v Polsku, Chorvatsku, Slovinsku nebo na Slovensku.
Kdo jsou investoři, kteří vašemu fondu svěřili peníze?
K našim investorům patří family offices, lidé z byznysu, se kterými už dlouho spolupracujeme, ale i noví investoři. Peníze k nám vložil můj někdejší šéf Gabriel Eichler, ale třeba i skupina RSJ Investments, fond Naše Česko od J&T a řada dalších.
Podařilo se nám získat i prostředky od Evropského investičního fondu. Abychom uspěli, museli jsme projít důkladným procesem prověřování označovaným jako due diligence, poskytnout reference a ukázat svou investiční historii. To, že jsme u Evropského investičního fondu uspěli, nám dodalo kredibilitu, a ještě více otevřelo dveře k privátním investorům.
Kde hledáte firmy, do kterých budete investovat?
Sledujeme sektory, které nás zajímají a kde jsme dosáhli dobrých výsledků. Jde o vzdělávání, zdravotnictví, byznysové služby, spotřební zboží a případně specializovanou výrobu.
Firmy jednak sami oslovujeme, nejlépe přes nějaký společný kontakt, případně prostřednictvím profesní sítě LinkedIn nebo e-mailem. Druhou variantou je, že společnosti chodí za námi, někdy přímo, ale spíše prostřednictvím poradců, bankéřů či právníků.
Foto Dan Hromada
Jak si vybíráte, kam nakonec peníze vložíte?
S ohledem na velikost fondu nám dávají smysl investice do firem s obratem ideálně čtyři miliony eur, úplné minimum jsou tři miliony eur, tedy asi 75 milionů korun. Společnosti musejí být ziskové a mít ověřený byznys model, protože my neinvestujeme do startupů.
Díváme se, jak se firmě dařilo v minulosti, jak rostla. Sledujeme, jaké má marže a zda převyšují průměr odvětví, stejně jako kvalitu produktů či služeb a potenciál pro další růst. Zajímá nás reputace dané firmy, její vztahy s klienty a dodavateli a v čem vyniká oproti konkurenci.
Potom vyhodnocujeme CEO a tým ve firmě, jejich motivaci a zda zvládnou společnost posunout dál. Ne každá společnost je vhodná pro vstup fondu, byť jde třeba o skvělý rodinný byznys. Když investujeme, potřebujeme, aby firma za pět let ztrojnásobila svou hodnotu. Jinak nám transakce s ohledem na očekávaný výnos pro naše investory nedává smysl.
Do firem vstupujeme jako partneři, nekupujeme sto procent. Takže nás vždy zajímá, jakou mají majitelé vizi, jak ji chtějí naplnit a zda je to realistické. Sledujeme třeba také, jak se v minulosti zachovali v kritických situacích a jak se dokážou přizpůsobit nečekaným změnám.
A v čem konkrétně byly výjimečné firmy, do kterých jste investovala?
Třeba společnost JK Education dobře vyplnila mezeru na trhu, nabídla moderní přístup k výuce a vzdělávání v anglickém jazyce. Ondřejův osobní příběh byl důkazem, že pokud se děti ve škole cítí dobře, mají motivaci se rozvíjet a větší šanci uspět.
Efektivní komunikace této vize v kombinaci s online marketingem dokázala přitáhnout klienty přes sociální sítě a mladá firma rychle rostla. To u podobných škol nebylo běžné.
Měnil se během vaší kariéry přístup k transakcím?
V Pentě jsme kupovali většinou sto procent firmy a v krátké době se vyměnil management. Firmy byly v době, kdy jsem tam pracovala, do velké míry řízeny přímo Pentou. Vize i strategie často vznikaly v Pentě, takže jako investiční manažer jste seděli na dvou židlích, což byla dobrá škola.
Později v Benson Oak a dalších společnostech to bylo jinak. Šli jsme do transakcí s tím, že firmy řídil profesionální management, někdy to byl zakladatel, který měl svou vizi a hledal kapitál a podporu pro její realizaci. Pro management jsme partnerem, snažíme se společně najít cestu, jak růst rychleji, nastavujeme jim zrcadlo. Nevstupujeme však přímo do provozu nebo řízení firem, i když v nich máme majoritu.
Do Penty jste nastoupila zhruba rok po škole. Co jste se tam naučila?
Poznala jsem celý investiční cyklus od koupě firmy přes její rozvoj až po prodej. A taky jsem se naučila odlišit, jaké informace jsou důležité, jak vyhodnotit a adresovat rizika a jak se dělají investiční rozhodnutí. K tomu patřily finanční analýzy, due diligence, právní dokumenty, vyjednávání a další. Téměř celé transakce se dělaly interně, až později s externími poradci.
Na jakých transakcích jste se v Pentě podílela?
Stála jsem vlastně u zrodu Penta Hospitals. Nastoupila jsem tam v roce 2004, kdy Penta začala na Slovensku investovat do zdravotnictví. Byla jsem u nákupů prvních poliklinik. Jednu Penta dokonce založila na zelené louce, ale také u rozjezdu sítě záchranných stanic Falck Záchranná. Už tehdy měla Penta podíl v pojišťovně Dôvera, na jejímž řízení jsem se podílela.
Zkoumali jsme sektor zdravotnictví u nás i v jiných zemích, legislativu a zdravotní pojištění. Zmíněné polikliniky se později staly základem sítě zdravotnických zařízení Penta Hospitals.
Stála jste i u budování sítě laboratoří…
Ano, podílela jsem se na tom. Vše začalo malou martinskou firmou Alpha Medical s obratem dva miliony eur, tedy skoro padesát milionů korun. Vznikla z ní platforma, která konsolidovala další laboratoře na Slovensku, ale i v Česku a Polsku, až se zrodil podnik s 900 zaměstnanci a obratem 65 milionů eur, tedy víc než 1,5 miliardy korun.
Po několika letech konsolidace Penta síť laboratoří prodala private equity fondu Mid Europa Partners z Londýna, ten ji později odprodal společnosti Unilabs, která patří k lídrům trhu v diagnostice. Pro Pentu to byl velmi úspěšný deal.
Zakladatel firmy Alpha Medical Peter Lednický laboratořím šéfoval, když patřily Pentě, a zůstal ve vedení i po dalších změnách majitele, což je dost neobvyklé. Většinou rostoucí byznys přeroste svého zakladatele a hledá se nový šéf. Peter ale rostl s firmou. Nakonec v laboratořích prodal svůj podíl a v roce 2022 se stal generálním ředitelem mezinárodního holdingu Penta Hospitals.
Proč tak velký deal s laboratořemi vyšel?
Klíčem bylo dobré načasování. Laboratoře byly velmi fragmentovaným sektorem a po sjednocení se podařilo dosáhnout velkých úspor z rozsahu. Laboratorní vyšetření se začala provádět v menším počtu míst, ale na výkonnějších zařízeních.
Růst soukromého zdravotnictví, včetně laboratoří, byl v Česku i na Slovensku do značné míry poháněn právě dlouhými čekacími dobami a omezenou dostupností ve státním sektoru. Navíc diagnostika je obecně velmi atraktivní byznys. Bylo jasné, že jakmile se podaří laboratoře spojit a vytvořit velkého lokálního hráče, najde se kupec zvenčí, který o něj bude mít zájem.
V Pentě se před lety pracovalo velmi tvrdě. Takže jste tam trávila večery i víkendy?
Nebyla jsem v práci každý víkend, ale večery jsem tam trávila. Práce mě však bavila, rozuměla jsem si s kolegy a měla jsem příležitost naučit se spoustu věcí, takže mi velké vytížení nevadilo. Když člověk nemá děti, může si dovolit sedět v kanceláři do noci. S rodinou už jsem čas začala vnímat jinak.
Pak jste přešla do společnosti Benson Oak uznávaného investora Gabriela Eichlera. Proč?
Chtěla jsem se přesunout do Prahy, která mě lákala již od vysoké školy. Rozhlížela jsem se po českém trhu a na Benson Oak mě přitahoval mezinárodní přesah. Gabo Eichler se svým partnerem Robertem Cohenem přinesli zkušenosti ze Spojených států. Lákalo mě taky, že šlo o butikový byznys, kdy se pracovalo s menším množstvím firem, přístup byl osobnější.
Největším dealem, na kterém jste se v Benson Oak podílela, byla Bochemie?
Určitě. Skoro každý měsíc jsme jezdili do Bohumína. Společnost Bochemie měla velmi různorodý byznys v chemickém odvětví. Vyrábí přípravky na ochranu dřeva, ošetření kovů nebo dezinfekci, patřila jí i značka Savo. Vedle toho dělala pigmenty pro plastovou výrobu v Polsku a vlastnila i výrobce farmaceutických, veterinárních a diagnostických prostředků Herbacos-Bofarma.
My jsme k tomu dokoupili společnost Lybar a závod na výrobu čisticích prostředků v Maďarsku. Naopak jsme prodali společnost Permedia v Polsku, Herbacos a nakonec i značku Savo a Biolit Unileveru.
Jaké zkušenosti z Benson Oak jste později ocenila?
Poznala jsem tam hodně nových oborů, se kterými jsem se předtím nesetkala. Zároveň jsem aktivně hledala firmy, do kterých se vyplatí investovat. V Pentě se na nás jednotlivé dealy doslova sypaly, nebylo potřeba je hledat. V Benson Oak jsem firmy vyhledávala sama. Budovala jsem si síť kontaktů na podnikatele, poradce a sektorové odborníky, abych byla schopná nacházet zajímavé příležitosti.
Pak jste odešla řídit investice do PineBridge Investments. Proč?
Firma mě oslovila, když jsem dodělala MBA studium na University of Chicago, a já jejich nabídku v roce 2011 přijala. Chtěla jsem poznat, jak funguje institucionální private equity fond. Sídlo firmy bylo v New Yorku, investice probíhaly napříč regionem, takže mě lákal větší mezinárodní rozměr.
Americká společnost PineBridge Investments spravovala v regionu střední Evropy fond o velikosti půl miliardy eur, přes dvanáct miliard korun, ale v Česku a na Slovensku neměla žádného člověka. Nastupovala jsem s úkolem otevřít kancelář v Praze. Mohla jsem si tak vyzkoušet, jaké je to zvládnout celou transakci s minimální podporou.
Následně jste se osamostatnila a s Andreou Ferancovou Bartoňovou založila vlastní fond Espira. Co vás k tomu tehdy vedlo?
V rámci PineBridge Investments jsme investovali do firem s obratem ideálně od dvaceti milionů eur. Na trhu jsem ale viděla hodně společností, které byly zajímavé a rostly, ale pro PineBridge byly příliš malé. Zároveň nebyly vhodné pro venture kapitálové fondy ani větší private equity fondy.
Přišlo mi to jako díra na trhu. Navíc jsem registrovala rostoucí počet firem, které založily nebo spoluvedly ženy, v portfoliích fondů jich ale moc nebylo. A když jsem je oslovila, neměly moc informací o tom, jak funguje spolupráce s private equity fondem. A jelikož tyto firmy se ženami byly v segmentu malých a středních, dávalo smysl to propojit a mít zaměření na ženy jako součást strategie.
Využíváte při rozhodování také intuici?
Ano, vedle dat a faktů určitě hraje roli. Čísla jsou jedna věc, ale byznys řídí lidé. Všechno je nakonec o lidech, o komunikaci, o schopnosti nacházet společná řešení, a to nejde hodnotit přes tabulky. Psychologie hraje v našich investicích stejně důležitou roli jako finance.
Jaké vlastnosti a schopnosti by měl mít dobrý investor?
Musíte umět navazovat vztahy s lidmi, rozvoj lidí je i součástí našeho investičního přístupu. Je potřeba správně vyhodnotit riziko, které se pojí s každou transakcí. Důležité je dobře rozumět tomu, co se děje na trhu, umět odhadnout dlouhodobé trendy a odhalit zajímavé příležitosti.
Jakou svou investici považujete za nejlepší?
Společnost Icon Communications provozující call centra a další služby pro firmy v řadě zemí. Samotný nákup proběhl velmi rychle, museli jsme se dohodnout během pár týdnů. Našimi spoluinvestory se stal management firmy vedený ženou CEO, my jsme drželi 91 procent, management devět procent. I proto nám asi dali přednost před dalšími investory.
Investovali jsme do společnosti při zajímavé valuaci a byli jsme přesvědčení, že pro dobré zhodnocení firmy nebude potřeba velkého růstu. Jenže začala covidová pandemie a Icon Communications přišla o polovinu tržeb. Nakonec jsme vše ustáli a firma prošla transformací. I přes popsaný zádrhel to nakonec dopadlo pro investory skvěle.
Napadá vás příklad investice, kterou byste nechtěla opakovat?
Nejtěžší případy nastávají, když jde trend v daném odvětví proti vám. Pak ani nejlepší management nemá jistou výhru.
Investovali jsme například do firmy v Polsku, která je zaměřená na překlady a lokalizaci. Zpočátku vše vypadalo atraktivně, jenže s nástupem ChatGPT se trh zásadně změnil. Firma se musela přeorientovat na nová řešení v oblasti dat pro AI a obměnit velkou část týmu, aby doplnila potřebné know-how. Exitový horizont se pak při takových investicích prodlužuje.
Jaké odvětví bude pro investory zajímavé v roce 2026?
Díváme se na zdravotnictví, kde velkou perspektivu vidím v oblasti zdraví žen, která je značně podinvestovaná, což souvisí i s podfinancovaným výzkumem těchto témat. Je potřeba ženy vzdělávat a poskytovat jim informace o zdraví, třeba i ve vztahu k menopauze. Řada z nich netuší, že existují řešení umožňující zlepšit kvalitu života.
