Větší zápas v tenise není. Markéta Vondroušová bude v sobotu bojovat o titul ze slavného Wimbledonu, odměnu přes 65 milionů korun a průlom, který jí zranění dlouho odpírala.

Na instagramovém profilu má jako první připnutou svatební fotku a v hashtagu připomíná její datum 16. 7. 2022. Takřka přesně rok poté ji čeká další mimořádně významný den.

Letos 15. července totiž čtyřiadvacetiletá Markéta Vondroušová nastoupí do finále Wimbledonu, nejslavnějšího ze všech tenisových turnajů. Proti Tunisance Džábir zkusí vyhrát první grandslamový titul, v předchozím finále na Roland Garros 2019 neuspěla.

Přiletí se na ni podívat manžel Štěpán Šimek, o němž před semifinále Vondroušová vykládala, že musí hlídat doma kočku. „Ale teď už jsme napsali naší hlídačce,“ ujistila před bojem o titul.

A zkusí kromě významného posunu v žebříčku WTA dobýt i štědrou odměnu 2,35 milionu liber, tedy přes 65 milionů korun. Prohraje-li, bude mít zhruba polovinu. Dosud vydělala na turnajových odměnách 5,5 milionu dolarů, tedy asi 116 milionů korun (částka před zdaněním).

I kvůli nevyrovnaným výsledkům zůstává Vondroušová trochu „pod radarem“, a to i co se sponzorských smluv týče. Spolupracuje s výrobcem oblečení Yonex a v Česku je tváří společnosti Stratos Auto, od níž má BMW X6. Donedávna ji sponzoroval také Nike, ale ten s ní na přelomu roku už kontrakt neprodloužil. Případný wimbledonský titul by však jistě zájem dalších značek mohl zažehnout.

Podobně jako před měsícem Karolína Muchová, nyní už však i Vondroušová připomněla, že patří mezi absolutní elitu, když ji zrovna netrápí zdraví. Tenisoví fajnšmekři to dobře vědí, neboť o sobě dává vědět už takřka dekádu.

Narodila se do sportovní rodiny v Sokolově a k tenisu ji otec David přivedl už ve čtyřech letech. O deset let později se poprvé ukázala na grandslamu, dorazila na Roland Garros jako talentovaná juniorka.

V sedmnácti vyhrála první – a pozoruhodně dosud jediný – titul ve švýcarském Bielu a o dva roky později přišlo už zmiňované tažení do finále pařížského grandslamu. Má také stříbro z tokijské olympiády.

Provázejí ji ale i častá zranění, kvůli problémům s levým zápěstím už celkem třikrát půl roku nehrála, naposledy loni. Letos však zase ukazuje formu a nejvíc září paradoxně ve Wimbledonu, ač se jí na trávě nikdy moc nedařilo, i po šesti výhrách má na tomto povrchu bilanci 10—11.

„Myslím, že jí letos tráva sedla proto, že sem přijela bez jakéhokoli tlaku a očekávání – tím, že byla posledních pár let zraněná,“ prohlásil Mats Wilander, bývalá světová jednička a nyní expert Eurosportu. „Ale teď musí v hlavě přepnout. Je to finále Wimbledonu. Další šanci dostat nemusí.“

Podobně jako Muchovou i Vondroušovou zdobí šikovnost a schopnost hrát pestře, libuje si zejména ve stopbalech, jimiž účinně zkracuje hru.

„Spolu s Džábir má nejšikovnější ruce na okruhu,“ vychválil ji Wilander. „Rozumí tenisu. Nemá takovou sílu jako Swiatek, Rybakina nebo Sabalenka, těm se ani neblíží. Ale zručnost, tenisové IQ a předvídavost, v tom je brilantní.“

Pro soupeřky je nepříjemná i tím, že hraje levou rukou. Podobně jako Petra Kvitová, wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014.

„Praváci na takové soupeře nejsou zvyklí. Leváci mohou podávat ven z kurtu do bekhendové strany a na trávě to je ještě efektivnější než na jiných površích,“ míní Wilander.

Dlouholetým mentorem Vondroušové je bývalý úspěšný tenista Jiří Hřebec, který jí udílí rady především v domovském klubu I. ČLTK Praha. Po turnajích s ní jako kouč jezdí jiný někdejší hráč Jan Hernych, který pomohl Vondroušové i do předchozího grandslamového finále.

Ráda čte, sbírá tenisky a miluje tetování. Její ruce zdobí několik hesel jako „no rain, no flowers“, „it is o. k.“ nebo „balance“, další mají estetický či skrytý význam, který sdílí se svou sestrou Julií.

A tetování možná dostane i její kouč Hernych. Právě s ním se totiž Vondroušová vsadila, že pokud ovládne Wimbledon, nechá se potetovat také. Schází jediná výhra.