Zbývá čtvrt roku, než to zase vypukne. Stejně pravidelně jako vlaštovky na podzim se Češi v létě vydávají k chorvatskému moři. Dvě věci tam letos zažijí naposled: placení kunami a kontroly na hranicích.
Sladoled, deset kuny. Pokud chorvatští zmrzlináři nezdraží, napřesrok bude potřeba z peněženky za stejný kopeček zmrzliny vysypat jedno euro a třicet eurocentů. Chorvatsko se začíná připravovat na to, že kuny, které jsou v oběhu od roku 1994, od ledna nahradí euro.
Letošní hlavní sezona ještě poběží postaru, ale turisté, kteří do Chorvatska vyrazí v září, už zažijí na vlastní kůži první změny. „Všude se povinně začnou uvádět ceny v kunách i v eurech. Tak by to mělo být jak po zbytek letoška, tak i během celého roku 2023,“ říká Kristjan Staničić, ředitel Chorvatského turistického sdružení, který tento týden navštívil Prahu.
Systém uvádění dvojích cen má kromě jiného za úkol omezit pokusy obchodníků, kteří by chtěli změnu měny využít pro navyšování cen. Pokud to přesto někdo zkusí, kromě pokuty mu bude hrozit i ocitnutí se na „černé listině“, kterou chorvatské úřady plánují zveřejnit a průběžně aktualizovat.
Rok 2023 tak bude zlomový. Obchodníci v Chorvatsku začnou přijímat euro a země s více než čtyřmi miliony obyvatel se stane dvacátým členem eurozóny. Start bude ještě pozvolný, protože první dva lednové týdny půjde vedle eura platit i kunami. Poté už z trhu definitivně zmizí.
„Nečekám, že by s tím měly být nějaké obtíže. Naše země je na tuto změnu víceméně připravená už nyní,“ konstatuje Staničić a vyzdvihuje její přínos především směrem k turistům ze zemí, kde se eurem platí už dnes. A těch do Chorvatska jezdí nejvíc.
Žebříček zahraničních návštěvníků vloni vedli Němci následovaní Slovinci a Rakušany, první pětici pak uzavírali „neeuroví“ Poláci a Češi. Těm nezbyde nic jiného než si peníze na dovolenou měnit dál.
„Pro letošní sezonu doporučujeme, aby turisté všechny kuny před odjezdem z Chorvatska utratili. Příští rok už je potřebovat nebudou,“ radí Staničić.
Pokud ale někomu v ruce zůstanou, nic není ztracené. Jen v roce 2023 bude muset počítat s návštěvou banky nebo pošty přímo v Chorvatsku, kde mu kuny za eura bezplatně vymění.
Vstupem do eurozóny ale změny nekončí. Je také pravděpodobné, že Chorvatům se s novým rokem otevřou i hranice schengenského prostoru, což znamená především zrušení kontrol na hranicích se Slovinskem a Maďarskem.
Že se Chorvaté mohou přičlenit do klubu šestadvaceti zemí, schválila Rada Evropské unie už v prosinci. Ještě je však třeba, aby stejná instituce kývla na zrušení hraničních kontrol.
Podle Kristjana Staničiće by k rozhodnutí mělo dojít ještě letos. Úlevu by přineslo hlavně během letních víkendových špiček, kdy chorvatské přechody na severu země překračují stovky tisíc lidí, kteří musí v kolonách čekat i několik hodin.
Chorvaté si zároveň jednu z velkých novinek přichystali už na letošek: na konci července se má otevřít most na poloostrov Pelješac, který spojí dosud oddělenou oblast kolem města Dubrovník se zbytkem země.
Až dosud se po zemi nedalo do jižní Dalmácie dostat jinak než přejezdem přes desetikilometrový pás vedoucí po území Bosny a Hercegoviny, což znamenalo podstoupení hraničních kontrol. A během léta tedy i zdržení v řádech desítek minut.
Spolu s přilehlými komunikacemi se cena téměř dva a půl kilometru dlouhého a přes padesát metrů vysokého mostu, tvořeného dvanácti pilíři, vyšplhala v přepočtu na 10,3 miliardy korun. Osmdesát pět procent nákladů zaplatila Evropská unie a průjezd po mostě bude – na rozdíl od cestování po chorvatských dálnicích – zdarma.
