Schodek státního rozpočtu na konci května dosáhl 210,4 miliardy korun, prohloubil se z dubnových 153,1 miliardy korun. Deficit za prvních pět měsíců je třetí nejhlubší od vzniku Česka, loni byl rekordních 271,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice.
Podle analytiků vláda pravděpodobně dodrží plánovaný schodek 252 miliard korun, což ale podle nich neznamená, že jsou na tom veřejné finance dobře. Rozpočtové příjmy do konce května dosáhly 721,1 miliardy korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 9,1 procenta. Výdaje za prvních pět měsíců činily 931,5 miliardy korun, meziročně byly o desetinu procenta nižší.
„Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období,“ uvedl Stanjura. Upozornil na to, že červen a červenec bývají zpravidla přebytkové kvůli čtvrtletním zálohám daně z přidané hodnoty a odvedení daní velkých firem. „Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ dodal.
Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Za pět měsíců dosáhlo 57,8 miliardy korun, meziročně o 20,9 procenta víc. Podle ministerstva financí se pozitivně projevily růst mezd a snížení prahu pro vyšší sazbu daně. Příjmy státu z povinného pojistného vzrostl o 8,8 procenta na 305,7 miliardy korun, podle ministerstva na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.
Inkaso daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostlo o 15,3 procenta na 46,8 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 61,6 miliardy korun, meziročně o 9,4 procenta víc. Inkaso DPH vzrostlo o 6,2 procenta na 150,4 miliardy korun, do jeho výše se podle ministerstva příznivě promítá oživení spotřeby domácností.
„Daňové příjmy rostou na první pohled dynamicky, meziročně o 10,1 procenta, ale mírně zaostávají za plánem. Aktuálně máme za sebou téměř dvaačtyřicet procent roku a vybralo se 38 procent plánu,“ upozornil ekonom Deloitte Václav Franče. Dodal, že slabší než plánované jsou i příjmy z Evropské unie.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka plnění plánu příjmů ovlivňuje kvartální splatnost některých daní. I tak ale výběr podle něj zaostává, mimo jiné u spotřebních daní. „Pod plánem je zatím i výběr sociálního pojistného, které je de facto největší daní směřující do rozpočtu,“ uvedl. „Šance, že deficit rozpočtu za celý rok dosáhne ‚jen‘ 252 miliard korun stále existuje, ale rozhodně žádným důvodem k radosti není,“ uzavřel Dufek.
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta na 378,9 miliardy korun, z toho 298,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 31,2 miliardy korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Kapitálové výdaje do konce května dosáhly 63,4 miliardy korun, byly o desetinu procenta nižší než loni. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které klesly o 8,3 miliardy korun, a Státnímu fondu životního prostředí, které se snížily o 8,1 miliardy korun. Naopak vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany o 7,1 miliardy korun.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
