Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Vydržíme
Pokud by Rusko přestalo posílat plyn do Německa, tuhle zimu by prý západní soused Česka zvládl. Jak vyplývá z dat spolkové vlády, současné zásoby by prý stačily, aby se Německo tuto zimu obešlo bez dalšího ruského plynu. Má to ale podmínku: teploty nesmí klesnout pod dlouhodobý průměr.
Retro jízda
Zatím je maskovaná pestrými duhovými pruhy, ale i tak vyvolala elektrododávka ID.Buzz od Volkswagenu velký ohlas. Dlouho očekávaná novinka se má začít prodávat ještě letos, nově automobilka z Wolfsburgu představila pár čísel – dojezd na jedno nabití má být 400 kilometrů – a zároveň ukázala vůz na nových fotkách a nechala ho vyzkoušet pár novinářům.
Ti chválí hlavně jeho design, připomínající ikonický VW Bus ze šedesátých let. Naplno a bez maskovacích fólií (s dvoubarevným lakováním) se má představit 9. března, od léta pak bude v prodeji.
Čínská
láska
Německé firmy si zamilovaly Čínu. Investují v ní čím dál vyšší částky a zároveň jsou na téhle zemi stále závislejší. Uznávaný Institut pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu dokonce varoval před přílišnou závislostí německého průmyslu na Číně. Týká se přitom nejen automobilového, ale i chemického a strojírenského průmyslu.
Vědci z IfW upozorňují, že cílem Číny je získat know-how a technologie. „Zahraniční investoři si musí uvědomit, že mají sloužit tomuto cíli a budou nahrazeni domácími dodavateli, jakmile budou mít potřebné technologické znalosti,“ varuje Rolf Langhammer z IfW.
Problémek
Rakousko chce přispět lidem na drahé energie. Jenže neví, jak to má udělat. Tamní vláda rozhodla, že rozdá 600 milionů eur – každá domácnost, jejíž příjem nepřekročí 5670 eur měsíčně (při více členech se limit zvyšuje), má dostat 150 eur v hotovosti.
Problém je v tom, že vláda nezná bankovní účty občanů, aby jim mohla peníze převést. Dodavatelé energií je sice mají, ale pro změnu nemají přístup k informaci, kolik lidé vydělávají. Nakonec tak nejspíš dostane každý poukázku a bude na něm, aby si ověřil, jestli na ni má nárok.
Bez
průměru
Celých třicet pět let rozhodovalo jedno městečko o celém Německu. Jaké pořady budou v televizi a co se bude prodávat v obchodech – vždy záleželo na tom, co se osvědčilo v Haßlochu. Tamních jedenadvacet tisíc obyvatel fungovalo jako reprezentanti celého Německa.
V osmdesátých letech se totiž přišlo na to, že zrovna Haßloch věrně kopíruje celoněmecký průměr, včetně podobného počtu bohatých i chudých, starých i mladých, žen i mužů. A to má samozřejmě byznysový potenciál.
Společnost pro výzkum spotřebitelského chování GfK proto město posledních pětatřicet let využívala jako testovací centrum. Velké značky jako Wrigley nebo třeba Coca-Cola tu zkoušely svoje nové výrobky: měly úspěch v Haßlochu? Pak se dostaly do obchodů v celé zemi.
V televizi místní sledovali speciální reklamy, které jinde v Německu nikdo neviděl. Ve vybraných domácnostech navíc GfK sledovala, na co se lidé dívají v televizi. Hlídalo se, kdo co kupuje, v jakém množství i velikosti. Výměnou za sdílení svých dat mohli lidé získat nákupní prémie.
S tím je ale konec. Z GfK se ozvali, že s projektem končí. Data, která se dají získat online, jsou podle deníku FAZ spolehlivější a přesnější.
Pánský
klub
Jedna fotka a takový povyk. Vznikla na závěr Mnichovské bezpečnostní konference a ukazuje velký stůl, u kterého sedí plno lidí – šéfové německého byznysu. Je jich opravdu hodně. A není mezi nimi ani jedna žena.
Během programu konference přitom mezi řečníky vystoupilo pětačtyřicet procent žen a ostatně i samotné největší firmy v Německu se chlubí, jak je v jejich představenstvech žen čím dál více. Z fotky pánského oběda to tak ovšem vůbec nevypadá a německá média se akci vysmívají.
