Je to teprve pár týdnů, co svět obletěla zpráva o obří transakci technologického gigantu IBM, který za 34 miliard dolarů kupuje firmu, jež své základy postavila na kdysi vysmívaném open sourcu.
Akvizice se dotkne i Brna, kde má tato firma, Red Hat, své největší vývojové centrum na světě a kde inženýři částečně či zcela stavějí více než dvě desítky produktů světové linuxové jedničky. Změny pro místní umocní ještě to, že už v polovině září odešel zdejší dlouholetý šéf Radovan Musil, o čemž se mluví až nyní.
Čtěte také: Příběh Čecha, který prošel Applem a pak dojednal miliardový deal s PayPalem
„Každý manažer vede firmu z bodu A do bodu B a bod B zákonitě někde nastává. A to byl můj případ. Odcházím s nádherným pocitem, že se tu něco skvělého podařilo,“ říká s tím, že konkrétního nástupce v době odchodu neměl, řízení firmy převzal nejvyšší management.
Bývalý šéf vývojového centra Red Hat v Brně Radovan Musil
Vývojové centrum Červeného klobouku v Brně pod vedením Musila nabobtnalo více než desetinásobně. Když do firmy v dubnu 2008 nastupoval, sídlilo v jednom patře budovy a mělo 100 lidí. „Dnes má Red Hat v Brně 1100 zaměstnanců plus 100 studentů na různých formách brigád a sedí ve čtyřech budovách,“ vypočítává muž, který před Red Hat řídil i antivirovou firmu AVG.
„Jsem rád za to, co se nám podařilo v oblasti lidských zdrojů a úzké spolupráce se školami. To je něco naprosto unikátního,“ odkazuje Radovan Musil na jednu z věcí, na něž je nejpyšnější – univerzitní program Red Hatu s Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým v Brně a také ČVUT v Praze, který má více než desetiletou tradici.
Programy teď centrála firmy v různých mutacích aplikuje po celém světě. „Lidé zde snesou srovnání s tvrdou celosvětovou konkurencí, jako je Izrael, Spojené státy nebo Indie,“ dodává.
Nenechte se ale mýlit, brněnské centrum zdaleka není jen inkubátor talentů. Jednoznačně to při své květnové návštěvě řekl výkonný ředitel Red Hatu Jim Whitehurst, když se nechal slyšet, že kdyby jihomoravskou metropoli odpojili od internetu, Red Hat se doslova zhroutí.
Jak se to brněnské pobočce světového kolosu podařilo? Podle Radovana Musila si každá firma musí v lákání kvalitních lidí pohlídat tři věci.
První je impact, tedy to, aby práce každého měla viditelný dopad. „Aby lidé skutečně něco měnili, dělali zajímavé a pokrokové věci, dělali na něčem, co změní svět. Zní to možná hodně nadneseně, ale když lidé dělají například v oboru umělé inteligence a podobně, od možnosti změnit svět zas tak daleko nejsou.“
Firma by také měla nabídnout zaměstnancům kvalitní spolupracovníky. „Jde o to, mít možnost pracovat s nejlepšími lidmi v daném oboru. Což zároveň plní předpoklad, že zřejmě děláte na něčem opravdu dobrém.“
Neméně důležitá je atmosféra ve firmě. Red Hat je známý svou startupovou či komunitní firemní kulturou, která se vyznačuje otevřeností. „Když jsem se ptal nováčků, co pro ně bylo největším překvapením, drtivá většina odpověděla, že to byla ochota všech se vším pomáhat. Že nikdo neřekne: Tohle mě nezajímá, jdi s tím někam jinam.“
A v neposlední řadě jde o chování firmy k lidem.
„Jde hlavně o to, být slyšen. Tedy moci se projevit a nebát se projevit svůj názor, ale zároveň je důležité, aby na to firma zareagovala. Je ale potřeba si uvědomit, že firma nejsou demokratické volby. Důležité je transparentní rozhodování a k tomu férový přístup a otevřenost manažerů.“
To, co se Radovanovi povedlo, je jistě zadostiučinění, ale také již minulost. Dnes se nejvíce těší z nedávno narozené dcery a sám ještě neví, kam se jeho cesta bude dále ubírat.
Logicky by se mohl stát dalším Janem Šedivým nebo třeba Michalem Pěchoučkem z ČVUT, kteří jsou nejviditelnějšími personami, jež se snaží nastartovat spolupráci mezi soukromým a akademickým sektorem.
„Má srdeční záležitost je ve spolupráci s univerzitami. Je to oblast, která mě naplňuje a jsem do ní schopen dodat dlouhodobější vizi, která je potřebná,“ říká.
Foto: Tomáš Škoda
