skip to main content

Šéfka rodiny. Stála u zrodu J&T, teď se postará o vaši rodinu

8 minut čtení

Stojí tak trochu v pozadí, avšak kdybyste hledali nejsilnější ženský prvek ve finanční skupině J&T, byla by jím ona. Gabriela Lachoutová nemá ráda příkoří a chybám říká zkušenosti. Rodina je u ní na prvním místě, přesto má na svém pomyslném trojúhelníku, který se snaží mít v rovnováze, i práci a sebe samu.

Je jedenáct dopoledne, slunce se na chvíli rozhodlo vylézt zpoza květnových mraků a vcházím na pravém břehu Vltavy do nárožní kavárny Bella Vida Café, kde máme domluvenou schůzku. Místo není náhodné, v domě má kancelář její firma a kavárna na nároží je pod jejími křídly.

O to víc jsem možná zaskočena lehce nepatřičně diskotékovou hudbou linoucí se hlasitě z reproduktorů. To vše se ale mění momentem, kdy se naproti mně Gabriela Lachoutová usadí a všechno okolo přebije svou živelnou energií, silným ženským šarmem a divokými vlnami rezavých vlasů, které jí rozpuštěné nedbale padají do očí. Oheň, drajv a empatie jsou vidět na první pohled.

Stejně tak její odstup v tom, jak moc osobní chce v rozhovoru, který dává po dlouhé době, být. Možná více než odstup by se hodilo slovo takt. Ví toho totiž hodně a nezdráhá se mlčet. Koneckonců, když řešíte finance a majetek nejbohatších lidí Česka, je i tohle vaše práce.

Reklama

Gabriela Lachoutová vstoupila do skupiny ještě před samotným vznikem J&T Banky, stála u zrodu privátního bankovnictví v Česku i nadace, jejímž hlavním cílem je péče o ohrožené děti. Taky vám může spravovat majetek, tedy pokud jste rodina. Tohle slovo ji vůbec provází celou pracovní karié-
rou, která se točí kolem individuálního přístupu šitého na míru. Možná proto nazvala svou firmu, přes kterou o vás bude pečovat, J&T Family Office – i zde si drží diskrétnost.

Když se ale rozpovídá o své nadaci, máte naopak problém ji zastavit. To udělá ona sama v momentech, kdy se začnete vyptávat na jména, čísla, názvy firem či nedejbože na vztahy a vazby. Během napínavého ticha v těchto momentech by vás nikdy nenapadlo, že tato třiačtyřicetiletá někdejší šéfka oddělení private banking byla ve svých dvaceti drzou holkou, která měla ledacos na háku.

To byla totiž doba, kdy přišla na inzerát do tehdy začínající J&T Asset Management na pohovor. Banka jako taková ještě neexistovala a předseda představenstva Igor Rattaj, který spolu s J&T založil a spoluvlastní společnost Tatry Mountain Resorts, tehdy hledal asistentku.

„Já jsem ale vystudovala finance a chtěla jsem dostat pozici obchodníka s cennými papíry, kterého také hledali. Rattaj si mě ale nechal u sebe, za což jsem nakonec velice vděčná, protože když se dívám zpětně, byla jsem nafoukaná, bylo mi to jedno, nic jsem neuměla, zato sebevědomí mi nechybělo.“

Reklama

„Dokonce jsem ho u třetího pohovoru pokárala, proč se mě ptá na věci, které mám jasně napsané v životopise, který nejspíš nečetl, místo aby se ptal na něco jiného. Když pak během pohovoru začal telefonovat a házel do sluchátka milionovými částkami, říkala jsem si, jak je tohle machrování trapné. Pak jsem mu řekla, že se chci něco naučit a kafe mu rozhodně vařit nebudu. Byla jsem drsná, vidím to jak dneska!“ směje se Lachoutová, která za pár let se stejnými částkami už jako privátní bankéřka operovala také. 

Dokonce jsem ho u třetího pohovoru pokárala, proč se mě ptá na věci, které mám jasně napsané v životopise, který nejspíš nečetl, místo aby se ptal na něco jiného.

Po sedmi letech již celou tuhle divizi v bance s pobočkami v Česku, na Slovensku a v Rusku řídila. „Můj šéf byl hrozně fajn a asi i moje záchrana, protože každý jiný by mě určitě během dvou dnů vyhodil. Z hrušky dolů jsem pak spadla hned po měsíci, když mi řekl, ať svolám valnou hromadu k podílovému fondu. Sice jsem věděla, co je valná hromada a jak fungují podílové fondy, ale nevěděla jsem, jak se to dělá,“ vzpomíná stále s úsměvem, ale i pokorou tahle žena, která by si prý nic z toho už dnes nedovolila.

O své práci v privátním bankovnictví nechce příliš mluvit, sama říká, že je už dlouhé roky mimo a všechno jsou navíc diskrétní informace. Přiznala ale, že jezdit do Ruska ji nebavilo, sovětská nátura je na ni příliš drsná, což ona už tehdy nebyla.

Malou přestávku si pak dala až o jedenáct let později, když otěhotněla. To byla také doba, kdy se vrhla na rozjezd kavárny, ve které teď společně snídáme.

„Naskytl se tento prostor a já si vždy ve snu plánovala mít v padesáti kavárnu se svým vlastním namíchaným kafem a houpacím křeslem. To tady mimochodem je, akorát já to stihla dřív.“ I přes rodičovské tempo s malým miminkem za ní mnoho klientů chodilo na schůzky. Když pak byly jejímu synovi tři roky, rozhodla se založit divizi Family Office, protože banka se mezitím rozrostla a jí byla bližší práce v menší skupině lidí.

Navíc se tohle odvětví správy rodinného majetku také čím dál víc začalo ve společnosti hlásit o slovo a kdo jiný by ho měl rozjet než ona.

„Všechny jsme začali učit, co to tedy Family Office vlastně je. Začali jsme se dívat na privátního klienta jako na člověka, který má už manžela nebo manželku a děti. Řeší tedy nejen sebe, ale celou rodinu a její majetek a to, jak ho generačně předat jako celek. A je jedno, v jakém oboru podniká.“

„Začali jsme lidem vysvětlovat, co je family governance, co znamená rodinná ústava v praxi a jaké nástroje k tomu máme. Pak jsme ale pochopili, že to kvůli střetu zájmů nemůžeme dělat v rámci banky. Bankovní regulace vás totiž utahuje, protože když mi klient řekne, že chce, abych byla v představenstvu jeho firmy, kontrolovala ji a řídila, tak jako bankovní zaměstnanec nemůžu. Mohla bych být jen v dozorčí radě, ale to je málo, protože nemáte exekutivní moc.“

Reklama
Reklama