V Česku se stále více rozrůstá svět internetu věcí (IoT). Zvyšuje efektivitu firem, v obcích zlepšuje bezpečnost i služby a v domácnostech se dokáže postarat třeba o úsporu energií. IoT je ekosystém s vlastní nezávislou sítí. Na jednom konci jsou chytré senzory sbírající data a na druhém aplikace napojená na cloud. Do roku 2020 má být do této chytré sítě celosvětově připojeno 30 miliard zařízení.
V Česku se díky internetu věcí daří zlepšovat život zejména v těchto pěti oblastech:
Inteligentní budovy
V hotelu Galatea na předměstí Mladé Boleslavi IoT monitoruje kvalitu vzduchu, aby v místnostech nechyběl kyslík. Systém průběžně zobrazuje, jak kvalitní vzduch lidé v konferenční místnosti dýchají, a vyšle upozornění ve chvíli, kdy je potřeba vyvětrat nebo dát zúčastněným přestávku, než ve vydýchaném prostředí usnou.
Chytré budovy se prostřednictvím čidel postarají i o ostrahu, upozorní na otevření dveří, pohyb střežených předmětů, riziko požáru a pohlídají nežádoucí úniky vody. V případě havárie vody ji umí i uzavřít. Uživatel dostává okamžité informace v aplikaci na mobilní telefonu.
„Čidla umí říct, jestli někdo otevřel dveře od vašeho bytu nebo třeba šuplík v kanceláři. Fungují nezávisle na Wi-Fi, LTE, GSM a dalších standardních sítích. Bez problémů fungují v každém prostředí, v bytech, garážích, sklepech i v trezorech nebo autech,“ popisuje Pavel Plachký z brněnské firmy IPKA, která vyrábí čidla pod značkou Senzoor určená pro firmy i domácnosti.
Chytrá města i vesnice
Předmíř na hranicích Jihočeského, Plzeňského a Středočeského kraje má přes tři stovky obyvatel. Loni obec spustila systém, který hlídá průtoky vody v domech. Zhruba stovka senzorů umožňuje dálkové odečty vodoměrů a zároveň minimalizuje případné škody při haváriích.
„Chtěli jsme mít něco, co bude hlídat průtok vody v jednotlivých nemovitostech v reálném čase. Na trhu a v okolních obcích jsme našli řešení, která umožňují dálkový odečet – ale dálkový v tomto případě znamenalo, že někdo musí vzít odečítací zařízení, vyrazit do terénu a zapisovat si jednotlivé stavy. A to nebyla naše původní představa,“ říká starosta Pavel Karlík.
Předmíř využila řešení pražské firmy IoT.water postavené na infrastruktuře Českých radiokomunikací (CRA), které jsou největším poskytovatelem jedné z platforem pro internet věcí u nás. Odečet a průběžná kontrola probíhá na dálku prostřednictvím nízkoenergetické IoT sítě LoRaWAN bez nutnosti vybavovat vodoměry SIM kartou nebo jiným zařízením pro přenos signálu. Aplikace průběžně vyhodnocuje možné úniky vody, neobvyklou spotřebu a riziko zamrznutí rozvodů v zimě.
IoT toho ale může obcím nabídnout mnohem víc. Středočeské Říčany ho využívají pro kontrolu parkování. Čidla monitorují obsazenost parkovišť, ale například i neoprávněné stání na místech pro invalidy. Městské části Praha 3 zase bezdrátové senzory pomáhají řešit problém s nepovolenou hudební produkcí a nadměrného hluku v parku Parukářka. Tři bezdrátové senzory v krabičkách na sloupech veřejného osvětlení monitorují hladinu hluku, sbírají data pro další analýzy a upozorňují na překročení limitů. Výstup je k dispozici veřejnosti.
Zdravotnictví a sociální služby
Inteligentní senzory umožňují nepřetržitou kontrolou klientů v sociálních zařízeních a usnadňují péči na dálku. Senioři či handicapovaní mohou bydlet ve svém bytě a být pod dozorem, ať už na ně dohlíží rodina, nebo specializovaná pečovatelská služba.
Například město Šternberk poskytuje starším lidem GPS lokátor s tísňovým tlačítkem napojeným na městskou policii. Pokud je senior v nouzi, může si obratem zavolat pomoc.
IoT technologie ale dokáže dohlížet na seniory a handicapované bez toho, aby si museli pomoc zavolat sami. Čidla detekují, že klient vstal, použil toaletu, jestli opustil stanovenou zónu, nebo i to, jak často během dne otevřel lednici. Jakákoliv odchylka od běžného chování upozorní na možný problém. Čidla navíc kontrolují i teplotu v místnosti a okamžitě hlásí krizové situace, jako je záplava v koupelně, únik plynu, požár nebo kouř. Poplachy jsou přenášeny přímo do mobilní aplikace přes IoT síť.
Zemědělství a životní prostředí
Ovocnářská farma Václava a Petra Karešových obhospodařuje 40 hektarů sadů v podhůří Krkonoš a při velkoplošném zavlažování nebo výsadbě využívá nejmodernější technologie.
Letos v sadech instalovali meteostanici a senzory ovlhčení listů, které bezdrátově komunikují pomocí LoRaWan sítě s cloudovou a mobilní aplikací. Posbíraná data farmářům pomáhají předcházet škodám na úrodě, jež mohou způsobit škůdci nebo choroby, a sledovat množství vláhy, které mají rostliny k dispozici.
Řešení je součástí systému pro inteligentní farmaření brněnského startupu Agdata, který umožňuje zemědělcům analyzovat dostupná data a významně redukovat náklady. Mimo jiné využívá IoT senzory ke sledování podmínek v sadech a na polích, ale i při skladování plodin. Monitoruje i využití strojů.
Průmysl a obchod
Průmysl 4.0 stojí na vyhodnocení dat a chytré senzory napojené na IoT taková data umí posbírat po celém výrobním areálu nebo obchodě. Některé systémy umí využít jak IoT, tak GPS nebo Wi-Fi a při lokalizaci lidí nebo věcí sítě kombinovat.
„Výrobní a průmyslové areály je třeba zasíťovat poměrně hustě, aby byly stoprocentně pokryté a bylo možné optimalizovat celý proces výroby i skladování. Dostatečné pokrytí zajišťuje také mnohem přesnější lokalizaci, ať už osob, nebo zboží a výrobků, “ popisuje obchodní ředitel CRA Miloš Mastník.
Pak už záleží na tom, jak chce firma posbíraná data využít. Inteligentní čidla umožňují automatizaci skladů. Mohou monitorovat pohyb zaměstnanců, zákazníků i produktů, kvalitu vzduchu, teplotu nebo prašnost v halách. V logistice dovolí sledovat pohyb zboží i vozidel a v obchodu analyzují třeba počet zákazníků, jejich pohyb po prodejně a zájem o konkrétní zboží.
Internet věcí nepropojuje jen domácí spotřebiče, auta nebo zařízení připojená přes Wi-Fi. Dobře navržený systém IoT umožňuje bezpečnější a rychlejší komunikaci i složitější funkce, které s připojením přes Wi-Fi nejsou možné. K ekosystému CRA se postupně připojují další firmy, které v Česku IoT byznys rozjíždějí. Některé staví a programují čidla, jiné vyvíjejí aplikace. Neviditelný svět se tak postupně rozšiřuje.
„V řadě oblastí je vývoj velmi rychlý. Naopak u domácností a jednotlivých spotřebitelů boom teprve přijde,“ předpovídá Miloš Mastník.