Na počátku května vydala Evropská komise dokument, v němž předpovídá dramatický nárůst pro chod ekonomiky velmi zásadního údaje – procenta disponibilního příjmu, které se domácnosti rozhodnou uspořit. EK odhaduje, že pro letošní rok to bude v rámci eurozóny téměř 20 procent, což by znamenalo suverénně největší útratovou brzdu za posledních 20 let.
Pro kontext: v roce 2009, kdy světem rezonovala poslední finanční krize, to bylo 14 procent. Ve Spojených státech úspory v březnu vystřelily na 13,1 procenta, jinými slovy na nejvyšší úroveň od 80. let.
Z dat Evropské centrální banky vyplývá, že například Francouzi si měsíčně „odkládají“ 3,8 miliardy eur, ale v březnu to bylo miliard dvacet. Podobně se chovali například v Itálii a trend potvrzuje i z pohledu počtu klientů největší banka u nás, Česká spořitelna.
„Stejně jako při finanční krizi i stávající koronavirová krize způsobila průdký nárůst depozit. Jen v dubnu se vklady na účtech klientů České spořitelny zvýšily o 16 miliard korun,“ přibližuje situaci mluvčí banky Filip Hrubý. Průměrný měsíční přírůstek se přitom pohybuje okolo pěti miliard.
Do jisté míry jsou za tím vším pandemické restrikce, kvůli kterým za spoustu statků a služeb ani fyzicky utrácet nešlo. „Je pravdou, že průměrné úspory, nikoli tedy úspory všech, vzrostly, a to zejména proto, že nebylo co kupovat. Vliv nejistoty přijde až teď a v příštích měsících,“ komentuje situaci ekonom Filip Matějka.
Právě toho se mnozí, zejména v ekonomických kruzích, obávají. „Nejistota ohledně zaměstnanosti a příjmů bude mít nejspíš za následek, že preventivní úspory zůstanou na vyšší úrovni i poté, co izolace a restrikce skončí,“ uvádí Evropská komise.
Výhled potvrzuje i předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Tomáš Kořínek a odkazuje na průzkum, ze kterého vyplynulo, že desetina lidí chce spořit více než doposud, aby byli na další případnou krizi lépe připraveni. „V budoucnosti tak ještě poroste obliba zabezpečených spořicích produktů, jako je stavební spoření nebo penzijní připojištění,“ míní Kořínek.
Česká spořitelna si nárůst depozit interpretuje hned čtyřmi důvody: výprodejem investic z podílových fondů a jejich převodem na vklady, menší spotřebou, přímou pomocí ze strany státu a taktéž motivací klientů vytvořit si v reakci na krizi finanční rezervu.
Obezřetnost je nepochybně namístě. Ale jak se anglicky říká, „one person’s spending is another persons’s income“. A na to bychom neměli zapomínat.
