Pražský městský soud 19. května už potřetí zprostil obžaloby někdejšího předsedu představenstva společnosti Amun.Re Martina Shenara, který byl viněn z toho, že neodvedl daně při prodeji tří společností firmě ČEZ. Podle soudu se neprokázalo, že se předmětný skutek stal. Rozhodnutí je nepravomocné, státní zástupkyně už avizovala, že podá odvolání. Prvoinstanční soud už v minulosti Shenara dvakrát nepravomocně osvobodil, odvolací senát však tato rozhodnutí pokaždé zrušil.
Soudce Tome Frankič osvobozující rozsudek odůvodnil tím, že se neprokázalo, že se skutek, z něhož byl Shenar obžalován, stal. Svědci i většina listinných důkazů podle něj potvrdily nebo nevyvrátily verzi, kterou obhajoba přednesla.
Podle obžaloby Shenar koupil v roce 2009 stoprocentní podíly ve třech společnostech zabývajících se pronájmem a provozem nemovitostí. Firmy s projekty solárních elektráren na Českolipsku přejmenoval na eEnergy Ralsko, eEnergy Hodonín a eEnergy Ralsko – Kuřivody. Koncem téhož roku je za 515 milionů korun prodal firmě ČEZ, která je zaplatila v několika splátkách v následujících dvou letech. Shenar ale nezaplatil daň z příjmu, podle obžaloby tím způsobil škodu 76 milionů korun.
Podnikatel se hájil tím, že společnosti zmíněné v obžalobě nakoupil již v roce 2007. Udělal to záměrně právě proto, aby při jejich prodeji daně platit nemusel. Do konce roku 2007 totiž platil mírnější zákon, který dovoloval osvobodit akcie od daní, pokud mezi dobou jejich nabytí a prodejem uplynulo alespoň šest měsíců. Od počátku následujícího roku se pravidla zpřísnila a bez odvedení daní lze prodat podíly až po pěti letech.
Shenar už v úvodu prvního kola hlavního líčení řekl, že kvůli 76 milionům korun by vězení nikdy neriskoval. Upozornil na to, že v Česku podniká víc než 20 let a nikdy neměl s placením daní problémy. Podle něj by také bylo nemyslitelné podvádět na daních při obchodování s polostátní firmou ČEZ.
Policisté se dlouhou dobu zabývali také okolnostmi, za jakých Amun.Re prodal firmě ČEZ obří solární parky u Ralska a Mimoně. Energetická společnost za ně zaplatila pět miliard korun, což bylo podle kritiků o miliardu více, než byla běžná výkupní cena.
