Na světě je téměř 7,5 miliardy lidí, ale ten největší vliv a moc se podle našich výpočtů kumuluje jen v rukou 75 z nás. Letošní žebříček nejmocnějších lidí světa potvrzuje jednoznačný trend – že ona hrstka vlivných politiků a byznysmenů svou moc stále upevňuje a konsoliduje.
Čtěte také: Dolaroví miliardáři 2018: Kellner je nejvýše v historii a Gates už není první
V čele žebříčku se letos umístil čínský prezident Si Ťin-pching. Ten se na první příčku dostal poté, co čínský parlament v březnu odhlasoval změny ústavy a zrušil klauzuli omezující prezidentský mandát na 10 let. Si Ťin-pching tak může vládnout neomezeně a pilně budovat svůj kult osobnosti.
Na druhé místo sesadil Vladimira Putina, který první příčku opanoval čtyři roky po sobě. Na třetí místo se dostal Donald Trump a na čtvrtém stupínku je nejmocnější Evropanka a žena světa Angela Merkel.
Patnáct nejmocnějších lidí světa tohoto roku:
- Si Ťin-pching – čínský prezident
- Vladimir Putin – ruský prezident
- Donald Trump – americký prezident
- Angela Merkel – německá kancléřka
- Jeff Bezos – zakladatel a šéf Amazonu
- Papež František – katolický vůdce
- Bill Gates – zakladatel společnosti Microsoft
- Muhammad bin Salmán – saúdskoarabský korunní princ
- Naréndra Módí – indický premiér
- Larry Page – spoluzakladatel společnosti Google
- Jerome H. Powell – šéf americké centrální banky
- Emmanuel Macron – francouzský prezident
- Mark Zuckerberg – zakladatel a šéf Facebooku
- Theresa May – britská premiérka
- Li Kche-čchiang – čínský premiér
Kompletní žebříček si můžete v angličtině prostudovat tady:
Mezi nováčky patří na sedmém místě například saúdskoarabský korunní princ a kontroverzní reformátor Muhammad bin Salmán. Na 12. příčce se zase umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je od dob Napoleona nejmladším francouzským vůdcem.
Svůj debut má tento rok v našem žebříčku i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, kterého tento rok čeká těžká práce na posilování proevropských nálad napříč stále skeptičtějším kontinentem.
Jako jediný Jihoameričan se do žebříčku tento rok poprvé dostal brazilský prezident Michel Temer, který je ale údajně stejně jako jeho předchůdkyně Dilma Rousseff zapletený do korupčních afér.
Nejmocnějším člověkem ve sportu je nováček a zároveň prezident fotbalové organizace FIFA Gianni Infantino. Ten byl na pozici zvolen poté, co jeho předchůdce Sepp Blatter rezignoval kvůli korupčním skandálům. I na něm bude například stát rozhodnutí, kde se bude pořádat světový pohár v roce 2026. Bude to Maroko?
Kandidáti do žebříčku se volili napříč různými obory a jejich moc se stanovovala podle tří měřítek:
Jako první se sledovala kandidátova míra moci nad ostatními lidmi. Na šesté místo se proto dostal například papež František, který je spirituálním lídrem miliardy katolíků, nebo třiadvacátý Doug McMillon, který je zase CEO obchodů Wal-Mart, největšího soukromého zaměstnavatele na světě, a má tak v rukou osudy více než dvou milionů lidí po celém světě.
Jako další aspekt se braly v potaz finanční zdroje, přičemž u hlav států se měřil HDP jednotlivých zemí a u majitelů firem výše jejich majetku. Nejbohatší muž na světě, král e-commerce a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, se proto umístil na pátém místě.
Abyste se dostali mezi 75 nejmocnějších lidí světa, musíte mít vliv ve více než jedné sféře. Právě proto se jako třetí kritérium hodnotil rozsah moci kandidátů a na pětadvacáté místo se dostal například Elon Musk, který ovlivňuje automobilový průmysl díky Tesla Motors, vesmírný průmysl prostřednictvím SpaceX, a navíc je miliardář a respektovaný tech vizionář.
