Sociální sítě mají dopad na duševní zdraví dětí. Virtuální svět může také posilovat rizikové chování. Nastavení limitů by přispělo k větší bezpečnosti i lepšímu vývoji dětí. Oznámily to zástupkyně oslovených neziskových organizací na pomoc dětem a nejvlivnější Češka Klára Šimáčková Laurenčíková.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli ve svém videu na sociálních sítích uvedl, že by byl pro zákaz používání takových platforem pro děti do patnácti let.
Bývalá zmocněnkyně Šimáčková Laurenčíková, která patří k navrženým kandidátům na funkci veřejného ochránce práv, by návrh podpořila. „Děti i velmi nízkého věku tráví na sociálních sítích neúměrné množství času a setkávají se s obsahem, který likviduje jejich duševní zdraví a normalizuje užívání násilí či nenávist. Zůstávají víc a víc v sociální izolaci a místo navazování zdravých vrstevnických vztahů se patologizuje jejich vnímání zdravé intimity,“ řekla.
Nejvlivnější ženy Česka
Podle ní je vedle nastavení věkových limitů a bezpečnostních prvků potřeba také osvěta mezi rodiči i profesionály či vzdělávání dětí o digitální pohodě. „Absolutně neregulovaný digitální prostor, kde děti nejsou nijak chráněné, jednoznačně souvisí nejen s nárůstem vážných duševních obtíží u dětí a mladých, ale také s nárůstem násilí ve vrstevnických vztazích či kriminality, které se mladí dopouštějí,“ je přesvědčena Šimáčková Laurenčíková.
Také podle Michaely Polákové z SOS Dětských vesniček představují sociální sítě zátěž pro duševní zdraví dětí.
„Nejde jen o tlak na výkon, vzhled a srovnávání, ale také o fakt, že v online prostředí často nevíme, kdo se s dětmi spojuje a s jakým vlivem. Z praxe víme, že děti si vytvářejí virtuální vztahy, které mohou posilovat rizikové chování,“ uvedla Poláková.
Podle ní je o to důležitější aktivní role dospělých a nastavení ochranných pravidel. „Zákaz sociálních sítí sám o sobě problémy dětí v online prostředí nevyřeší, ale může pomoci nastavit jasnou hranici toho, co pro děti není vývojově bezpečné. Zároveň může ulevit rodičům při nastavování pravidel, snížit tlak vrstevníků a dát dětem více času dozrát, než se vystaví prostředí, které je náročné i pro dospělé,“ řekla Poláková.
Zástupkyně dalších organizací na ochranu dětí uvedly, že by záleželo na nastavení omezení. Také ony podotkly, že věková hranice před takzvanými predátory neochrání.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí po jednání vlády řekla, že se tématu dopoledne věnovala krátce i koaliční rada. „Není to tak jednoduché. Chceme sbírat zkušenosti ze zemí, které už něco podobného zavedly. Budeme v té diskusi pokračovat, co s týče zákazu sociálních sítí, protože ono to má i nějaké technické okolnosti,“ uvedla Schillerová.
Podle výroční zprávy o závislostech v Česku za rok 2024 sociální sítě nadměrně užívá dvacet až třicet procent dětí. Podle studií problém s užíváním sítí s dopadem na koníčky, školní povinnosti, spánek či vztahy s okolím má až sedm procent chlapců a až třináct procent dívek od jedenácti do patnácti let.
