Mladoboleslavská Škodovka podle Martina Jahna nepřestává věřit v úspěch na miliardovém indickém trhu. „Co se týká růstu, Indie je pro nás teď hlavní želízko v ohni,“ uvedl člen představenstva Škoda Auto na ideové konferenci Forbesu Lepší Česko.
Podle Jahna, který vedle pozice v představenstvu Škody Auto působí i jako prezident Sdružení automobilového průmyslu, je momentální situace společnosti Škoda Auto i celého českého automotive průmyslu dobrá.
„Letos budeme mít v České republice rekordní výrobu osobních vozů, rekordní zisk, autoprůmysl odvede rekordní daně. Jako motorkář ale vím, že se musím koukat nejen pod sebe, ale padesát metrů dopředu. Výhled na další dva tři roky už tak růžový není,“ připustil Martin Jahn.
Evropský autoprůmysl je podle něj na velké křižovatce. Technologicky i finančně. Automobilky ztrácejí zisky z Číny, konkurence sílí. „Jsme na půlce cesty k přechodu na čistou mobilitu, který se nedaří tak, jak se původně čekalo. Máme před sebou ohromnou nejistotu,“ řekl Jahn.
„Aby se motor našeho průmyslu nezakuckal a nezadrhl, je potřeba udělat hodně věcí v České republice i na evropské úrovni. Tempo přechodu na elektromobilitu, které je legislativně dané, je v Evropě šílené a není realizovatelné. Je potřeba ho trošku upravit,“ pokračoval.
Čeho se česká automobilka podle Jahna naopak neobává, je nástup levnějších čínských automobilů. Především pak proto, že Škoda Auto v posledních letech začala cílit na zákazníky mimo nejlevnější segment trhu.
„Udělali jsme kompletní rebranding značky i designového jazyka. Značku Škoda jsme posunuli a z toho úplně nízkého segmentu jsme se dostali dál. Škodovka už není, a ani nemůže být, nejlevnější auto v segmentu, protože i náklady v České republice narostly,“ sdělil Jahn publiku Lepšího Česka.
Nová světová velmoc
Sama Škoda se chystá ještě víc prodávat na Východě. Už příští měsíc česká automobilka v Indii uvede třetí model, který vznikl jen pro trh s téměř jednou a půl miliardou obyvatel. Po sedanu Slavia a městském SUV Kushaq tak po indickém subkontinentu brzy začne jezdit malé SUV s délkou nepřesahující čtyři metry pojmenované Kylaq. Světovou premiéru si odbude 6. listopadu.
Údaj o délce vozu je přitom zásadní. Indický daňový systém totiž právě auta do čtyř metrů zvýhodňuje, což se odráží i na jejich přístupnější finální ceně. Automobilka má navíc ambice být právě s modelem Kylaq lídrem v nejvíce konkurenčním a nejrychleji se rozvíjejícím segmentu, který tvoří téměř třicet procent tamějšího automobilového trhu
„Indie dělá obrovský pokrok. O Indii se říkalo, že je to země budoucnosti a vždy to tak zůstane. Teď ale přišla doba, kdy Indie překročila Rubikon. Jezdím tam tak jednou za měsíc a pokaždé je tam vidět víc nových vozů na silnicích i nové budovy. Je to země, která jde strašně rychle dopředu. Není to tak rychlé, jako to bylo u Číny, ale i z Indie bude světová velmoc,“ řekl v Karlových Varech Martin Jahn.
Škoda Auto, respektive celý koncern Volkswagen, cítí šanci po velkých propadech prodejů v Číně dobýt nové území. Území, které se z pohledu automobilového průmyslu obrovsky vzmáhá. Zatímco v roce 2020 se v Indii prodalo zhruba 2,4 miliony aut, loni už jich bylo 4,1 milionu.
A Škodovka je právě tou značkou, která zodpovídá za všechny aktivity koncernu Volkswagen na indickém trhu. I proto tam během posledních let vznikly dva výrobní závody ve městech Sambhádžínagar (dříve Aurangábád) a Púna.
V Púně je navíc i škodovácké vývojové centrum se dvěma stovkami místních inženýrů. Jenže růstový plán letos začal drhnout. Zatímco v prvním pololetí loňského roku se v Indii prodalo 23 800 nových škodovek, letos jich za stejné období bylo o třetinu méně. Cíl pro rok 2026 přitom počítá se sty tisíci prodaných vozů.
Lepší aktuální výsledky má Škoda Auto v Evropě. V západní části kontinentu hlásí meziroční růst o deset procent a jen na německém trhu, který je pro ni nejdůležitější, prodeje vyskočily o necelých osmnáct procent.
Stěžovat si tak podle Jahna není na co. „Vzhledem k tomu, že nám to tak dobře jde, nemůžu moc brečet. Jsme čtvrtí v Evropě a máme rekordní zisk,“ uvedl Jahn při rozhovoru s šéfredaktorem Forbesu Petrem Šimůnkem.