Ještě jí není ani třicet a už stihla založit dvě firmy a rozjet netradiční školu pro vývojáře. Díky tomu se teď expertka na IT a umělou inteligenci Daria Hvížďalová probojovala do výběru Forbesu 30 pod 30. Šéfka vzdělávacího institutu 42 Prague dokazuje, že svět technologií není jen mužskou doménou, a snaží se ho otvírat co nejvíce lidem.
Všechny cesty vedou do Brna. Alespoň v tomhle příběhu. Daria Hvížďalová studovala v Petrohradu a mohla si vybrat, zda pojede na Erasmus na brněnské VUT, nebo do finského Tampere. Zvolila Skandinávii, ale když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi.
A tak se stalo, že jí jako buddy pomáhal s aklimatizací Jan Hvížďala, dnes CEO rodinné strojírenské firmy JHV, který do Finska zamířil – světe, div se – z brněnského VUT. Mezi dvěma „erasmáky“ přeskočila jiskra, a i když studentský pobyt skončil, jejich společné cesty pokračovaly dál.
„Kdybych se tehdy rozhodla jet na Erasmus do Brna, nejspíš by dnes bylo všechno jinak,“ zamýšlí se Daria Hvížďalová, zatímco pozoruje výhled z desátého patra budovy Afi City Tower v pražských Vysočanech. Tady je teď její království. Sídlí tu škola 42 Prague, kterou poslední rok vede.
Když dostala nabídku stát se její CEO, měla na stole ještě další zajímavou kariérní příležitost – práci pro OpenAI, organizaci, kterou spoluzakládal Elon Musk a jejíž ChatGPT je to nejzajímavější na trhu s umělou inteligencí.
„Bylo to pro mě nejtěžší rozhodnutí života. Vybrala jsem si 42 Prague, protože můžu otevřít dveře do světa technologií spoustě dalších lidí a mít tak mnohem větší dopad,“ říká devětadvacetiletá zrzka, které se na prstu leskne chytrý prsten Oura – nezbytný doplněk mnoha startupistů a lidí ze světa technologií.
Prostory 42 Prague jako škola rozhodně nevypadají. Nenajdete tu žádné přednáškové sály, a dokonce ani učitele. Kampus připomíná spíš kanceláře firmy. Stoly s počítači rozeseté po open space prostoru doplňuje odpočinková zóna a dětský koutek.
Foto Michael Tomeš
Studenti sem mohou přijít čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu. Výuka je zaměřená na projektové učení a takzvaný peer to peer princip. Studenti sami jako v počítačové hře procházejí celé kurikulum. Na projektech často spolupracují a učí se od sebe navzájem. Díky tomu nemají jen tvrdé dovednosti, ale umí daný problém vysvětlit ostatním, najít si informace a dát je do souvislostí. Součástí studia jsou také dvě placené stáže.
Pražský institut spadá do mezinárodní sítě École 42, kterou založil francouzský miliardář a filantrop Xavier Niel. Zakladatel mobilního operátora Illiad a partner dědičky módního impéria LVHM Delphine Arnault spustil první „čtyřicetdvojku“ v roce 2013 v Paříži.
Při vymýšlení názvu se inspiroval knihou Douglase Adamse Stopařův průvodce po galaxii, kde je číslo 42 odpovědí na základní otázku života, vesmíru a vůbec. Dnes je součástí sítě bezmála padesát škol napříč planetou.
Studium je zdarma a přihlásit se do něj může kdokoli starší osmnácti let bez ohledu na předchozí vzdělání. Musí ovšem projít náročným výběrovým řízením včetně měsíčního bootcampu. „Do prvního ročníku 42 Prague se dostalo asi 130 lidí z 2500 přihlášených. Studium obvykle trvá tři až čtyři roky a v příštích pěti letech by ho mělo absolvovat kolem 450 budoucích programátorů,“ přibližuje mladá šéfka.
Školu rozjížděla jen s rámcovou smlouvou v ruce, zbytek s podporou generálního partnera Škody Auto dotvářela sama. Musela sestavit tým, vymyslet koncept bootcampů i vybavit kampus.
Souběžně s tím řešila fundraising a sháněla další partnery. Těch má dnes škola kolem dvaceti a patří mezi ně mimo jiné Trask, ČSOB, Microsoft, Deloitte, Productboard či SAP. Na vzdělávacím programu pak 42 Prague spolupracuje s organizacemi jako Czechitas, Prg.ai nebo Femme Palette.
Průměrný věk studentů je sedmadvacet let. Převážná většina jsou muži, ale ženy tvoří třiatřicet procent, což je výrazně více, než je u studia informatiky v Česku obvyklé. „Máme tu řidiče, mechanika, matematičku nebo třeba studentku medicíny. Lidé u nás mohou studovat, i když zároveň pracují, starají se o rodinu nebo chodí na další školu,“ popisuje ruská rodačka s českým občanstvím.
Sama studovala v Rusku, Finsku, Švédsku a Česku. Na vysokou školu nastoupila v patnácti letech, tedy ještě o rok dřív, než je v Rusku obvyklé. „Vybrala jsem si sinologii, protože mě zajímala čínská historie, kultura a jazyk. Během studia jsem ale zjistila, že to, co je na Číně skutečně zajímavé, je technologický pokrok,“ vzpomíná šéfka 42 Prague.
Foto Michael Tomeš
K sinologii si tak přibrala ještě IT management a v rámci programu CEMS na VŠE v Praze později vystudovala také mezinárodní management. Díky programu se dostala na stáž do McKinsey Solutions v Belgii, kde se poprvé seznámila s robotickou automatizací procesů. Ta ji nadchla a zbýval krůček k dalšímu srdcovému tématu – umělé inteligenci, které se dva roky věnovala ve firmě GoodAI.
Mezitím ve společnosti JHV, kterou založil tatínek jejího manžela, probíhalo generační předávání z otce na syna. A příležitost zapojit se do rodinného podnikání dostala i Daria. Stála u zrodu oddělení JHV Solutions, které mělo za cíl rozšířit portfolio o inovativní produkty založené na práci s daty a poradenské služby v oblasti automatizace. Po čase se tato divize proměnila v samostatnou firmu v rámci holdingu a loni dosáhla obratu kolem 40 milionů korun.
Mladá inovátorka se přitom musela popasovat s předsudky některých starších zákazníků. „Najednou jim tam přišla mladá holka bez zkušenosti ze strojírenství vykládat, co by se dalo vylepšit. Nejtěžší bylo srovnat si to v sobě, vybudovat si sebevědomí a naučit se obhájit si své názory,“ popisuje Hvížďalová.
V rámci JHV také spoluzaložila projekt Mainware, který pomáhá s digitalizací údržby strojů a s předpovídáním jejich poruch. Ten se nakonec od rodinné firmy odštěpil jako spinoff.
„Měla jsem na starosti dva velké projekty a do toho se mi narodila holčička. Žonglovala jsem spoustu věcí dohromady, ale nebylo to udržitelné. Rozhodla jsem se proto kvůli mateřské vystoupit z JHV Solutions i Mainware, pro které jsme našli šikovné CEOs,“ líčí Hvížďalová. Tím získala čas na další projekty, které se daly s mateřstvím skloubit snáze.
Zapojila se do nadačního fondu na podporu vědy Neuron a začala učit o umělé inteligence a její aplikaci v byznysu na European School of Business and Management. Nedlouho poté přišla nabídka vést 42 Prague. Aby mohla trávit čas s malou dcerou, tak v kampusu vybudovala dětský koutek ještě dřív než serverovnu.
Foto Michael Tomeš
Věří přitom, že díky 42 Prague může mít pozitivní dopad v celé řadě oblastí. „Tím, jak se vyvíjejí technologie, se budeme muset učit celý život. A k tomu je potřeba pestřejší paleta různých forem vzdělávání. Snažíme se proto hledat cesty, jak by mohly vypadat,“ říká Hvížďalová.
Technologie podle ní zároveň pomáhají rozlousknout problémy, které byly dosud neřešitelné. A čím více lidí jim porozumí, tím větší šance je, že palčivé otázky dosáhnou rozuzlení. „Řídíme se heslem: měníme vzdělávání, abyste vy mohli změnit svět. Je skvělé dělat ´velké věci´. Ale mně dělá ještě větší radost, když k těmhle velkým věcem můžu nasměrovat ostatní.“
