Dva miliony lidí v Česku budou muset do roku 2035 získat nové dovednosti nebo úplně změnit profesi, aby uspěly na dramaticky se měnícím pracovním trhu. Největší přebytek bude například u právníků, umělců a kadeřníků. Aktualizovaná data přináší nová studie od poradenské společnosti Boston Consulting Group a ministerstva práce a sociálních věcí.
Kdo je tu navíc a které profese naopak budou fatálně chybět? Pracovní trh za deset let obsáhne v tuzemsku až šest milionů lidí. Už teď je jisté, že se oproti současnosti zásadně promění.
Kolem 1,2 milionu lidí odejde do důchodu, 1,9 milionu je naopak nahradí – ať už absolventů škol, nebo zahraničních pracovníků, říká model pracovního trhu, jak ho nasimulovali autoři studie.
Tuto základní predikci ale doplňují o další čísla. Rekvalifikace a přesun na jiné pozice v rámci svého oboru bude nutností až pro 288 tisíc lidí, asi 67 tisíc Čechů musí zcela změnit obor, jinak jim hrozí dlouhodobá nezaměstnanost.
Mezi top dvacet ohrožených profesí patří prodavači, pomocní pracovníci ve výrobě, právníci, kadeřníci, kadeřnice a kosmetičky, montážní dělníci, zprostředkovatelé služeb, pomocní pracovníci v dopravě a skladování, uklízeči, ale také výkonní umělci, obchodní zástupci, spisovatelé a novináři nebo číšníci a servírky.
Jde o na první pohled velmi nesourodé spektrum profesí. Každou zvlášť ovlivňují globální megatrendy v podobě digitalizace, robotizace, e-commerce a GenAI, v českém prostředí má vliv i nasycenost trhu u profesí, pro něž je potřeba jen nízká kvalifikace, daná příchodem ukrajinských uprchlíků těsně po začátku války na Ukrajině.
„Přebytek specialistů v oblasti práva může být poněkud překvapivý, ale obor bude výrazně ovlivněn nástupem generativní umělé inteligence,“ vysvětluje Tomáš Wiedermann, partner v Boston Consulting Group a spoluautor studie. „Pracovníci v maloobchodě pak budou ovlivněni automatizací a dalším rozvojem e-commerce,“ dodává.
V oborech kadeřnictví a kosmetické služby hraje roli relativně nízká bariéra vstupu na trh – nevyžadují ani vysokou úroveň formálního vzdělání, ani kapitálové investice pro začátek podnikání.
Na druhé straně se během příštích let otevřou příležitosti v podobě 415 tisíc nových neobsazených pracovních míst. Nepřekvapivě budou nejvíc chybět učitelé téměř na všech úrovních od mateřských až po střední školy, sociální pracovníci a zdravotní sestry, technici a kuchaři.
„I proto budou nabývat na důležitosti rekvalifikační kurzy, ať už oborové, nebo zaměřené na digitální dovednosti,“ upozorňuje Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti z ministerstva práce. Je to jedna z cest, jak chce stát napomoci větší pružnosti pracovního trhu.
„Podle našich dat například kurzy podporující digitální dovednosti úspěšně absolvovalo 46 procent lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Chceme touto nabídkou odstigmatizovat úřady práce jako místa, která jsou lidově řečeno určena pouze pro sociální případy,“ popsala Štěpánková.
Češi přitom podle statistik jen velmi neradi mění práci. Během roku změní místo pouze patnáct procent zaměstnanců a v průměru stráví u jednoho zaměstnavatele deset a půl roku. To má pak negativní dopad nejen na produktivitu práce, ale i na výši mezd.
Změnit myšlení Čechy během následujících deseti let přiměje i další rozvoj umělé inteligence. Zatímco teď 65 procent lidí otevřeně přiznává, že nezná a nepoužívá žádný konkrétní nástroj AI, studie pracovního trhu vyčíslila, že během deseti let bude taková znalost nutností pro dva miliony lidí.
Právě generativní AI, pokud bude správně využita, může zvýšit růst českého HDP o tři desetiny procentního bodu ročně.
Podpořit růst tuzemského hospodářství může podle studie i začleňování ukrajinských uprchlíků do pracovního trhu, což pomůže pokrýt nedostatek pracovní síly v některých oborech.
Zásadní také bude, aby Česko v budoucnu kladlo větší důraz na zvýšení flexibility vzdělávacího systému pro lepší adaptaci absolventů škol na měnící se potřeby pracovního trhu.
