Přes sedmdesát let spolu. Skoro třicet let bez sebe, přesto stále natěsno. Dopřejte si pravidelnou dávku novinek ze slovenské (nejen) byznysové scény. Sepsáno perem nové slovenské spojky v redakci Forbesu Česko, Marka Tomanky.
Soumrak slovenského hliníku
Zastavení strojů u jediného slovenského výrobce hliníku je zřejmě nevyhnutelné. Provoz v průmyslovém kolosu Slovalco by měl utichnout už letos, s výjimkou tamní linky na recyklaci. ‚‚Kdybychom dál vyráběli, neumíme ufinancovat obrovskou ztrátu, která by se počítala ve stovkách milionů. Umíme to zvládnout tak, že šetrným způsobem vypneme výrobu a necháme si část lidí, kteří ji zvládnou nastartovat,“ uvedl tento týden ředitel závodu Milan Veselý.
Slovalco položila vysoká cena elektřiny, která mu dělala problémy už před vypuknutím války na Ukrajině. Koncem minulého roku oznámil jeho většinový vlastník Norsk Hydro, že produkce klesne na šedesát procent výrobní kapacity. Závod s kapacitou 175 tisíc tun ročně měl tak vychrlit o desítky tisíc tun hliníku méně bez propouštění. Ale pak se situace zhoršila.
A jestliže ceny elektřiny v dohledné době zázrakem neklesnou, dojde na zmíněné drastické omezení výroby. Počet zaměstnanců by se tím snížil ze 450 na zhruba šedesát, plus několik lidí na administrativních pozicích. V lepším případě by podle Veselého stroje stály rok nebo dva.
Ve Slovalcu drží 55,3 procenta norský gigant Norsk Hydro, zbylých 44,7 je v rukou investiční skupiny Penta Investments. Už koncem května Norové připustili úplné zavření výroby v Žiari nad Hronom, jestli nedostanou finanční pomoc od státu. Argumentují uhlíkovými kompenzacemi, které výrobci hliníku získali v jiných evropských zemích.
Podle slovenského ministerstva životního prostředí už však takto v letech 2016 až 2020 získalo Slovalco 21 milionů eur – více než polovinu celkové vyplacené kompenzace. Firma si však stěžuje také na to, že zatímco na Slovensku se vracejí do průmyslu zhruba dvě procenta příjmu z emisních povolenek, evropský průměr je osmnáct procent.
Když Slovalco navštívil v polovině června ministr hospodářství Richard Sulík, mluvil o tom, že lidé živí ‚‚průmysl, ne úředníci ani nějaké rozdávačky“. Zmínil však potřebu kompenzace energeticky náročných podniků. Dohoda, jak to provést, podle něj stojí na Igorovi Matovičovi, šéfovi nejsilnější vládní strany Olano. Její dosažení však v létě zkomplikuje to, že Sulík nyní vyhrožuje Matovičovi odchodem z vlády.
Rozpad vládní koalice?
Bývalý premiér a momentálně ministr financí Matovič ve čtvrtek zrušil účast v diskusním pořadu televize TA3. Měl komentovat ultimátum, které dostal den předtím. Sulíkova strana SaS vypověděla koaliční smlouvu a od premiéra očekává novou do konce srpna. Požaduje vládu bez Igora Matoviče, jinak podají demisi všichni její ministři.
‚‚Jako by nestačilo, že naši vládu postihl koronavirus, ekonomická recese, energetická krize, válka u sousedů, ještě máme i Igora Matoviče,“ svěřil se Sulík po jednání širšího vedení své strany.
Spory mezi Matovičem a Sulíkem provázejí fungování slovenské vlády prakticky od voleb na jaře 2020. Po nekonečných peripetiích a neshodách kolem postpandemických opatření se zdá, že poslední kapkou byla finanční pomoc rodinám za 1,2 miliardy eur.
Balíček, který kritizují ekonomové i samosprávy, dříve vetovala prezidentka Zuzana Čaputová. Matovič však veto prolomil i s hlasy pravicových extremistů. Sulíkovi vadilo plošné rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci a to, že obyvatelé s nízkými příjmy nemusejí dosáhnout na plnou odpočitatelnou položku z daní na děti.
Takže co bude dál? Olano už před jednáním vedení SaS možnost odchodu svého šéfa z kabinetu odmítlo. ‚‚Toho, co nás spojuje, je víc, než toho, co nás rozděluje. Slovensko zažívá nejtěžší časy ve své historii, nyní není čas na pád vlády,“ vzkázal straně SaS premiér a člen vedení strany Eduard Heger. Hnutí nehodlá podpořit ani případné vypsání předčasných voleb.
Vláda však SaS a její poslance potřebuje, bez ní nemá ve slovenském parlamentu většinu. Loni už si ostatně Sulík společně s další koaliční stranou vymohli rezignaci Matoviče na post premiéra. Jenže dál Igor Matovič jen tak neustoupí.
V reakci pouze na Facebooku souhlasně přesdílel komentář investigativního novináře Mareka Vagoviče, podle kterého Sulík rozehrál svým ultimátem nebezpečnou hru, jelikož současná opozice se už třese na znovuzískání pozic ve vládě. Hlavně strany Smer a Hlas bývalých premiérů Fica a Pellegriniho.
Sulíkova ‚‚hra“ je riskantní například proto, že možnost předčasných voleb nevypadá pro současnou vládní koalici dobře. Pokud Smer a Hlas nebudou mít dost hlasů, ‚‚klidně vezmou do party i maskované fašisty z Republiky“, míní Vagovič. To je strana, ve které zakotvili bývalí příslušníci krajně pravicové ĽSNS Mariana Kotleby.
Sulík však momentálně nepochybně cítí sebevědomí. Dostál totiž nedávným slibům o přilákání velkého investora na Slovensko a na začátku července jeho ministerstvo oznámilo, že švédská automobilka Volvo postaví na východě Slovenska závod na výrobu elektrických aut.
Investice dosáhne 1,2 miliardy eur (29,6 miliardy korun), včetně pobídky od státu. Analytici ministerstva financí odhadují, že vytvoří v ekonomice 12 tisíc pracovních míst a zvýší HDP země o více než procento.
Začala Pohoda
Na letišti v Trenčíně odstartoval ve čtvrtek největší slovenský hudební festival Pohoda. Po covidových letech se vrací v plné formě, aspoň co se týče kapacitních omezení. Přesně pětadvacet let po prvním ročníku přichází tradičně multižánrový lineup, v jehož čele je letos Nick Cave se skupinou The Bad Seeds nebo britští Libertines s Petem Dohertym.
V programu je také připomínka tvorby Miroslava Žbirky, který loni zemřel a původně měl na letošní Pohodě také hrát. Žbirku v úvodní večer festivalu připomněla česká skupina Midi lidi.
K doprovodnému programu třídenní akce patří i nejrůznější diskuse a jedné z nich se zúčastní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Organizátoři vyhradili část programu také ukrajinským umělcům. Zahájení festivalu přenechali kvartetu DakhaBrakha a na sobotu je naplánovaný koncert Luhanské filharmonie.
Festivalu se zúčastní i iniciativa Mír Ukrajině, která od napadení Ukrajiny ruskou armádou organizuje na Slovensku akce na podporu Kyjeva. V jednom ze stanů lidé budou moci připravovat balíčky s humanitární pomocí.
Podobně jako festivalům v Česku, se ani Pohodě nepodařilo dostat na svá pódia všechny ohlášené umělce. Tři kapely, Dakha Brakha, Shame a Black Pumas, nemohou vystoupit ze zdravotních důvodů. A hudebník Mezerg koncert skrečoval kvůli ztrátě jeho vybavení a kvůli byrokracii se nepovedlo zrealizovat koncert afghánského orchestru.
