Zvučné jméno ve slovenském byznysu s ambiciózním nápadem zakročit proti dezinfoscéně. Michal Trnka rozběhl startup monitorující online prostor. A získal už množství zahraničních klientů.
Zdá se, že byznys má Michal Trnka v krvi. Vyrůstal v rodině spoluzakladatele firmy Eset, která postupně přerostla hranice Slovenska a stala se jednou z nejúspěšnějších technologických firem. Mladému Trnkovi podnikaní nebylo cizí a zpočátku působil právě ve společnosti svého otce.
Během začínající pandemie covidu v roce 2020 se rozhodl spustit vlastní projekt a založil softwarový startup Gerulata Technologies. Jeho cílem bylo vytvořit software, který by monitoroval konspirační teorie a hoaxy na internetu. Startup si za čtyři roky prošel pořádným kusem cesty, nasbíral lukrativní zakázky a rozhodil sítě zejména za hranice.
Foto Marek Mucha
Foto Marek Mucha
Trnka totiž zkoušel štěstí i na domácím trhu, ale obchod, který se rýsoval se státem a stal se předmětem kritiky dezinfoscény, nakonec spadl pod stůl. Trnka v rozhovoru se slovenským Forbesem otevřeně mluví o detailech nedokončeného byznysu, ale i tom, jak Gerulata spolupracovala s NATO a jakou zakázku v Moldavsku nedávno získala.
Před pár lety jste pro Forbes uvedl, že jste se spolu s psaním a počítáním učil také programovat. Programujte ještě?
Ano, stále programuji. Dokonce i přímo píšu kód pro některé části našeho systému.
Je to kvůli nedostatku lidí, nebo vás to stále baví?
Lidí je čím dál víc, ale pořád jsme malá firma a každý dělá, co umí, bez ohledu na to, jestli je někdo jednatel nebo ne. Na druhou stranu mě programování opravdu baví. Navíc pro mě není úplně snadné přenechat některé věci jiným.
V minulosti jste přiznal, že důvodem založení Gerulaty byla dezinformace z ruské ambasády, podle které s Esetem, který spoluzakládal váš otec, spolupracuje CIA.
Byl to pro mě první výraznější kontakt s dezinformací. Dotkla se nejen mě, ale i lidí, se kterými jsem pracoval, a společnosti, ve které jsem dříve působil. Byl to okamžik, kdy jsem si uvědomil, že tu máme problém, který nám přerůstá přes hlavu. Motivace k vytvoření Gerulaty ale nevzešla jen odsud. Přemýšlel jsem o něčem podobném už dlouho a viděl i určitou obchodní příležitost.
Když jste Gerulatu zakládali, šlo hned o podnikatelský záměr?
Od začátku to byl podnikatelský plán. Oblasti kybernetické bezpečnosti jsem se už nějaký čas věnoval a viděl prostor pro technologické nástroje, které by mohly pomoci demokratickým institucím, ale i dalším organizacím bránit se před vlnou dezinformací nebo toxického obsahu na internetu. Od začátku jsem počítal s tím, že půjde o softwarovou firmu, která bude podnikat, proto se jedná o obchodní společnost, nikoli o nevládní organizaci.
Na jaký nejnebezpečnější hoax jste dosud na internetu narazili?
Dá se na to dívat z různých úhlů pohledu. Všichni známe dezinformace, hoaxy a různé nesmysly, které se šířily například v souvislosti s covidem. Často jsme se setkávali s tvrzeními, že například očkování může způsobit ztráty na životech, což byly poměrně závažné věci. Myslím, že to byl také trochu aktualizační moment pro mnoho institucí, se kterými spolupracujeme.
V tu chvíli si uvědomily, že problém má přesah s reálnými důsledky. Nejde pouze o to, že by někdo psal nesmysly na internet, už šlo o reálné dopady. Daleko naléhavějším problémem je dnes ruská propaganda a neustálá snaha polarizovat západní společnost. Její důsledky již pociťujeme dnes, ale v budoucnu jich může být ještě více.
S pandemií jste mi trochu nahrál. Slovenská akademie věd zveřejnila průzkum ohledně zemí Visegrádské čtyřky a konspirací, z nějž vyplývá, že právě Slováci jim z V4 věří nejvíce. Proč?
Odpověď hledá celá řada lidí, včetně zmíněné akademické obce. Můj osobní názor je, že záleží na tom, do jaké míry se dezinformace stanou součástí hlavního proudu a legitimního společenského diskurzu. U nás se staly součástí politické kampaně. A jejich dopad je tak mnohem větší.
Možná v zemích, kde se instituce snaží lidem témata vysvětlovat a komunikovat s nimi, nemusí být dopad dezinformací tak výrazný jako u nás.
V čem se změnil slovenský online prostor po vypuknutí války na Ukrajině? Těsně před invazí byla velkým tématem slovensko-americká bezpečnostní dohoda, která do jisté míry rozdělila slovenskou společnost na dva tábory.
Už před válkou existovaly značné snahy o polarizaci společnosti, využívání různých trhlin a do nich vrážení klínů, které mohou společnost dále rozdělovat. Bezpečnostní dohoda je dobrý příklad. Politici ji kritizovali, což je legitimní a v pořádku. Je však důležité podívat se na to, co bylo obsahem této kritiky a do jaké míry se zakládala na realitě.
Foto Marek Mucha
Foto Marek Mucha
Ještě před vypuknutím války byly evropské státy pod silným tlakem ruské propagandy, přičemž zlomovým bodem bylo podle mého názoru obsazení Krymu. Po zahájení ukrajinské invaze se intenzita znásobila. V našich datech jsme viděli, jak dramaticky vzrostly objemy toho, co bylo do našeho informačního prostoru pumpováno ze zahraničí.
A dělo se to ve více zemích, nebylo to specifické pouze pro Slovensko. V prvních dnech po invazi se propaganda soustředila na sdělování úspěchů útočné operace. Když byla ofenziva neúspěšná, změnil se narativ a s ním i zaměření propagandy.
Zabývá se Gerulata i touto problematikou?
Naše technologie toto dokáže sledovat. V současné době pracujeme na modelech umělé inteligence, které nám poskytují velmi dobrou mapu, jak propagandistické narativy přicházejí ze zahraničí.
Vidíte díky těmto nástrojům, odkud přesně dezinformace přicházejí a kam směřují?
Přesně tak. Velmi často mají původ v telegramových kanálech nebo u různých blogerů a propagandistů působících v zahraničí. Ty si pak musí nějakým způsobem najít cestu do našeho evropského informačního prostoru.
Děje se tak prostřednictvím určitých specifických kanálů, které jsou k tomuto účelu vybudovány. Odtud se pak šíří dál a v nejextrémnějších případech se dostanou do hlavního proudu. Pak je vlivová operace úspěšná. To je to, co naše technologie dokáže zmapovat.
Pojďme si to rozebrat. Váš nástroj tedy dokáže přiřadit konkrétní informaci, která se vyskytuje v online prostoru, například k uživateli v Rusku?
Přesně o to se snažíme. Vyvíjíme k tomu model umělé inteligence, který dokáže propojit podobná sdělení v různých jazycích. Je dostatečně spolehlivý, aby si poradil s určitými přeformulováními a podobně. To nám pomůže dohledat danou informaci až k jejímu původci, kde se poprvé objevila.
Jedná se o službu, kterou nabízíte i klientům?
Konkrétní model, který jsem zmínil, je stále ve vývoji – není to zatím hotový produkt. Není ještě plně k dispozici klientům. Můžeme nyní diskutovat o jeho využití pouze s jednotlivými klienty.
Zmínil jste umělou inteligenci. Do jaké míry se na Slovensku používá k vytváření dezinformačního obsahu?
Můžeme pozorovat dva trendy. Jedním z nich je deepfake, který jsme měli možnost v určité míře a podobě zažít během kampaně před parlamentními volbami. Tahle technologie nabírá na síle a je extrémně dostupná, levná na použití a má fantastické výsledky v tom smyslu, že můžete vytvořit velmi věrohodně vypadající materiál. Toto je jedna linie.
Druhá je využití pokročilých modelů umělé inteligence, které pak mohou působit na sociálních sítích. Mluvíme například o falešných účtech, které jsou ve skutečnosti boti. Ty na sociálních sítích existují už léta, není to nic nového – dříve však byli velmi prostí.
Falešné účty provozované boty je dnes těžké rozlišit od lidí.
Hned proto bylo vidět, že jde o nějaký druh spamu. Do zpráv vkládali již vytvořený obsah a jejich jazyk byl neobratný. Bylo možné je rozeznat. Dnes to díky velkým jazykovým modelům vypadá úplně jinak, tyto boty je velmi těžké rozlišit od lidí.
Dokážou reagovat na kontext, hrát určitou roli, mají svůj styl vyjadřování a působí autenticky. To je velká výzva pro sociální sítě, protože v těchto případech už neumíte rozlišovat, zda mluvíte se skutečným člověkem, nebo s robotem, který je pod kontrolou organizace s určitým záměrem.
Dokáže to Gerulata nebo některý z vašich nástrojů odhalit?
Do jisté míry jsou k dispozici modely, které klasifikují, zda je text uměle vytvořený, nebo autentický. Zabývali jsme se tímto tématem v rámci našeho interního výzkumu a bohužel je technologií, které dokážou moderní boty odhalit, málo – a jejich účinnost je velmi nízká.
Zabývá se Gerulata problematikou deepfakes?
Samozřejmě. Je to pro nás důležité téma a opět má několik okruhů. V prvním případě jde o detekci samotného generovaného obsahu. Tyhle systémy detekce jsou dnes o něco úspěšnější než u textů.
Zároveň nás zajímá, jakým způsobem se šíří využívání technologie deepfake v dezinformačních kampaních. Například jsme vyhráli projekt na studii pro Centrum excelence NATO v Rize. Zatím není veřejná, ale časem by měla být.
Zmiňujete spolupráci NATO a naznačil jste, že se v současné době více zaměřujete na zahraniční záležitosti. Kdo jsou tedy současní klienti Gerulaty?
Od dob, kdy jsme začínali ve třech lidech na home office, protože byl pandemický lockdown, jsme ušli dlouhou cestu. Dnes má Gerulata klienty či partnery ve čtrnácti zemích a zdaleka se nesoustředíme pouze na Slovensko, právě naopak. Naší prioritou je v současné době expanze do zahraničí a na další evropské trhy.
Máme celé spektrum různých klientů, ale největší část tvoří různé státní instituce. Konkrétně je to armáda nebo ozbrojené složky, které tvoří asi největší část našich klientů. Jsou to různé vládní instituce, mohou to být také zpravodajské služby nebo diplomatické mise.
Jen pro upřesnění, zpravodajskou komunitou myslíte zpravodajské služby?
Ano. A kromě vládních institucí spolupracujeme také s výzkumnými institucemi. Mluvíme o soukromých výzkumných institucích, ale také o akademické sféře. Spolupracujeme s několika renomovanými univerzitami v různých evropských zemích, kde se částečně podílíme na výuce a poskytujeme výzkumníkům data nebo technologické know-how.
Zajímá nás také soukromý sektor. V rámci něho máme méně klientů, protože jsme se zaměřili především na veřejné instituce. Stále objevujeme nové typy využití naší nabídky, které jsou relevantní i pro klienty v soukromém sektoru.
Pomáháme například s řízením reputačního managementu nebo managementem rizik, ale i s dalšími věcmi, kde můžeme ze sociálních sítí získat různé signály. Nyní se například zaměřujeme na takzvanou fraud detection, tedy odhalování online podvodů, cílených na různé klienty.
Můžete jmenovat některé z nich?
Vedle NATO v Rize například univerzity, jako je Karlova univerzita v Praze, HAW v Hamburku nebo Amsterdamská univerzita.
Nastínil jste portfolio služeb, které nabízíte. Jak se liší nabídka pro soukromý sektor a pro veřejné instituce?
Nejde ani tak o služby, ale spíše o produkty. Jsme vysloveně softwarová společnost, vyvíjíme softwarové produkty a v souvislosti s těmito produkty nabízíme služby.
Vaším hlavním produktem je Gerulata Juno.
Ano, je to platforma, která dokáže monitorovat a analyzovat web i sociální sítě. Když mluvím o webu a sociálních sítích, mám na mysli otevřená data. Zachycujeme a analyzujeme zveřejněné a veřejně dostupné informace, což je důležité zdůraznit.
V případě Gerulata Juno se jedná o webovou aplikaci, kterou mohou klienti používat, aby mohli filtrovat a prohledávat veřejně dostupný online obsah a provádět různé kvantitativní analýzy, grafy a sledování trendů.
Mohou klienti aplikaci obsluhovat sami?
Obsluhují si ji sami. Když prodáváme software, prodáváme také školení, jak software používat, a uživatelé s ním pak pracují sami. Často ani nevidíme do toho, co konkrétně zajímá je a jaké konkrétní případy řeší. Dodáváme nástroje, učíme je, jak je používat, a tím naše role končí.
Je vaším klientem Eset?
Ano, je to příklad dual-use potenciálu našich technologií.
V minulosti jste také spolupracovali s domácími státními institucemi. V Centrálním registru smluv se dá dohledat rámcová smlouva, podle níž jste plánovali spolupráci s několika ministerstvy a Úřadem vlády Slovenské republiky. Ve dvou smlouvách jsou uvedeny i konkrétní poplatky za spolupráci. Proč tento obchod nakonec nedopadl?
Smlouvy, které zmiňujete, jsou jednou rámcovou smlouvou. Jde o veřejnou zakázku, kterou vypsalo několik ministerstev v průběhu roku 2022. Byla to veřejná soutěž a stát definoval seznam funkcionalit, o které měl zájem. Konkrétně se jednalo o softwarové nástroje.
Na tuto soutěž jsme reagovali a celá firma se zaměřila na to, aby byla schopna funkcionality dodat. Pracovali jsme poměrně dlouho a tvrdě, abychom je vyvinuli v požadovaném čase a kvalitě. Nakonec jsme vyhráli rámcovou smlouvu, ale ta nebyla nikdy naplněna a my náš software podle ní státu nikdy nedodali. Prostě se ukázalo, že stát to nedokázal dotáhnout do konce.
Foto Marek Mucha
Foto Marek Mucha
Úplně jsem do toho neviděl, ale došlo ke změnám ve vládě, takže předpokládám, že tam byl nějaký chaos. Za poslední rok jsme se zpolitizovali a nevědomky jsme se stali součástí politické kampaně.
Narážíte také na některá alternativní média, která před volbami psala, že jste dostal účelově zakázku na míru?
Ano, tyto věci nejsou pravdivé, a jak jsem řekl, soutěž nebyla vůbec těsně před volbami. Celá věc byla protahována ze strany státu a nová vláda deklarovala, že pokračovat nechce.
Abych to shrnul, na základě těchto smluv jste nedodali žádný produkt, ani vám za něj nebyl vyplacený žádný honorář?
Ne. V plnění bylo nula eur. Nikdy se to neuskutečnilo. Vyhráli jsme pouze samotnou rámcovou smlouvu a ta byla nakonec podepsána. Je to rámcová smlouva, která zaručuje určitou funkčnost za určitou cenu a zavazuje nás k určitým termínům dodání.
Potom k tomu měly být přidány dílčí licenční smlouvy, ale k tomu nikdy nedošlo. Tato věc se neuskutečnila. Samozřejmě z toho nemáme radost, protože jsme investovali spoustu úsilí, času a peněz do toho, abychom mohli tuto soutěž vyhrát.
Osobně to považuji za neseriózní ze strany státu. Definuje veřejnou zakázku, ale pak ji nedokáže realizovat. Není to dobrý signál ani pro ostatní softwarové firmy. Ale podnikání přináší i rizika, takže to beru, jak to je. Proto investujeme energii a finance v zahraničí, kde máme lepší zkušenosti.
Jak vypadá financování Gerulaty? Uvažovali jste někdy nad investorem?
Uvažovali. Gerulata je financována ze soukromých, rodinných zdrojů jako startupový projekt. V určitém okamžiku jsme uvažovali nad dalším investorem. Ani ne tak kvůli penězům, ale kvůli přidané hodnotě, například nějakému know-how, které by nám mohl přinést.
Nakonec jsme se nerozhodli jít touto cestou a zůstáváme v soukromém režimu, jsme poměrně rostoucí firma. Stále máme pocit, že z hlediska potenciálu technologie, a i jejího obchodního potenciálu jsme teprve na povrchu možností.
Jsme ve čtrnácti zemích, ale myslíme si, že je zde ještě mnoho příležitostí, kam přispět, kam přinést naši technologii, a nakonec udělat nějaký obchod. Dává nám smysl do tohoto odvětví investovat a nezaměřovat se na rychlou ziskovost, protože nápadů a možností, co naše technologie umožňuje, je opravdu hodně.
V současné době investujeme do dalšího růstu a vidíme ho ve dvou částech. První část je geografická – expanze. Protože stále více zemí si uvědomuje potřebu mít softwarové nástroje v oblasti takzvané open source intelligence.
Mohu například zmínit, že jsme před několika dny vyhráli poměrně rozsáhlý tendr v Moldavsku. Jedná se o zemi, která vstupuje do Evropské unie a zároveň má problém s proruskými separatisty a čelí obrovské hrozbě ze strany Ruska.
Jedná se také o státní sektor?
Primárně jde o nestátní organizace. Je to síť klientů a je to pro více organizací. Souvisí to s posilováním kapacit pro budování odolnosti Moldavska právě v souvislosti s tím, že je také přistupující zemí.
Jedná se o globální tendr a my jsme rádi, že si v této globální konkurenci vybrali naši technologii a my tak budeme moci přispět k obraně země, která bude za několik let součástí Evropské unie.
Říkáte, že jde o poměrně velký tendr. O jakém finančním balíku se bavíme, o desítkách nebo stovkách tisíc eur?
Je to zhruba v tomto rozmezí. Nechci to úplně specifikovat.
Kromě geografického růstu jste zmínil i druhý typ.
Naše produktová strategie je taková, že máme interní kapacitu pro sběr kvalitních dat ve velkém měřítku. Zároveň jsme hodně investovali do umělé inteligence, takže máme velmi dobré procesy. Vnímáme to jako jakýsi společný podvozek, na kterém můžeme stavět další produkty. Pracujeme a investujeme do dalších produktů, které využívají základnu, kterou máme.
Nyní máme nový produkt v alfaverzi nazvaný Sentinel. Využívá rychlá data ze sociálních sítí k tomu, aby pomocí umělé inteligence dokázal identifikovat události ve fyzickém světě, následně je kategorizoval, shrnul, geograficky lokalizoval a poté i aktualizoval.
Vidí také částečně do budoucnosti, protože dokáže zachytit plánované události. Tyto informace pak můžeme obohatit o další zajímavá metadata a poznatky.
Co to znamená v praxi?
Představme si konkrétní situaci, kdy dojde k významné události, například k přesunu vojenské techniky na Ukrajinu. Velmi pravděpodobně se tato informace jako první objeví na některých sociálních sítích, například na Telegramu.
Můžeme ji zachytit a pomocí umělé inteligence zpracovat v různých jazycích a geolokalizovat – určit, kde se událost odehrává, a můžeme ji zobrazit na mapě.
Nemusí jít jen o vojenské informace. Může jít o kriminalitu, přírodní katastrofy, průmyslové nehody, politické, diplomatické a ekonomické události. Můžeme je uživatelům zobrazit v podstatě v reálném čase na situačním „panelu“, kde vidíte mapu světa a můžete sledovat, co se děje.
Můžete to vidět téměř v reálném čase dříve, než o tom napíší média. Máte možnost využívat zdroje ve všech jazycích. Můžete vyhledávat, filtrovat a nastavovat upozornění. Považujeme to za extrémně cenný typ informací.
I když máme produkt ve fázi alfa, takže je součástí interního testování, máme řadu klientů, kteří o něj mají zájem a čekají, kdy bude oficiálně k dispozici. Je to příklad toho, jakým způsobem můžeme využít data, která máme, a jak můžeme využít naše zkušenosti s umělou inteligencí k vytvoření nových věcí, které mají vysokou přidanou hodnotu.
Mluvil jste o investování, které často zahrnuje riziko. Ve Finstatu máte pro rok 2022 ztrátu více než padesát tisíc eur. Je to dáno investicemi do projektů a technologií, které jste zmínil?
Ano, jsme rychle rostoucí společnost a nemáme problém být velmi snadno v černých číslech. Nedává to však žádný smysl – jsme malá společnost a absolutní objemy jsou v našem případě malé. Spíše než se soustředit pouze na černá čísla, pro nás dává mnohem větší smysl zaměřit se na expanzi a zajistit, abychom z hlediska tržního potenciálu dokázali plně využít naše technologie.
Investujeme do dalšího vývoje, investujeme do umělé inteligence, a to nejen z hlediska hardwaru, ale také z hlediska lidských zdrojů. Chceme mít kvalitní lidi, kteří dokážou dělat špičkové věci, což samozřejmě stojí peníze.
Na druhou stranu máme neuvěřitelně pozitivní ohlasy i od zákazníků ze zahraničí. Víme, že naše výrobky přinášejí vysokou přidanou hodnotu. A teď je otázkou času a našich schopností, abychom je dokázali rozšířit i do dalších zemí.
