Přes sedmdesát let spolu. Skoro třicet let bez sebe, přesto stále natěsno.
Dopřejte si dávku novinek ze slovenské (nejen) byznysové scény. Sepsáno perem slovenské spojky v redakci Forbesu Česko, Marka Tomanky.
Plný provoz, zatím
Jediná slovenská ropná rafinerie od prvního srpna opět šlape na plné obrátky. Bratislavský Slovnaft od května postupně odstavil jedenadvacet výrobních jednotek kvůli čištění, údržbě a modernizaci. Stálo ho to více než šedesát milionů eur a musel najmout zhruba 1800 externích pracovníků.
‚‚Nyní jsou výrobní jednotky plně v provozu a společnost je schopná saturovat potřeby domácího i zahraničního trhu,“ uvedl manažer Slovnaftu Martin Bičan. Není však jisté, na jak dlouho.
Slovenský závod patřící maďarskému gigantovi MOL Group zpracovává hlavně ruskou ropu. Pokud Moskva nestopne dodávky do Evropy ropovodem Družba, měl by mít ropy dostatek. Slovnaft momentálně řeší jiný problém: značnou část své produkce už za pár měsíců nebude mít komu prodávat, což by mohlo by vést i k jeho odstavení.
Evropská unie se v červnu dohodla na tom, že od 5. prosince přestane dovážet surovou ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. V rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu se chce sedmadvacítka zbavit devadesáti procent ruské ropy.
Z embarga bude dočasně vyřazena ropa z Družby mířící do Maďarska, Česka a na Slovensko. To však neznamená, že zdejší rafinerie vyváznou bez potíží. Za půl roku mezi sebou nebudou unijní země kvůli sankcím obchodovat z produkty z ruské ropy – a to je problém zejména pro Slovnaft, který dvě třetiny své produkce vyváží do zahraničí. Výpadek exportu do západní Evropy zřejmě ovlivní všechny jeho zákazníky.
‚‚Nedokážeme zaručit zásobování trhu v regionu střední Evropy,“ uvedl začátkem června mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Stopka pro export znamená omezení zpracovatelské kapacity v Bratislavě ‚‚pod úroveň technologického minima“, což ohrožuje i dodávky na samotné Slovensko.
Země s výjimkou z embarga na ruskou ropu totiž zemi nevytrhnou. ‚‚Slovenský, maďarský a částečně český trh jsou malé a nedokážou využít celou kapacitu rafinerií koncernu MOL. Tím pádem by musela být některá rafinerie odstavena,“ říká analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Výpadek Slovnaftu může pocítit i Česko, které odebírá necelou třetinu jeho produkce nafty.
Část slovenské vlády se mezitím pokouší Slovnaft za zpracovávání ruské ropy zdanit. Novou daň prosazuje ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, podle kterého Slovnaft těží z vývoje na trhu.
Po invazi na Ukrajinu se ruská ropa oproti ropě Brent prodává levněji a Matovič chce, aby z cenového rozdílu odváděl Slovnaft třicet procent státu. V rámci koalice však narazil a parlamentní hlasování o nové dani se z původního termínu v květnu postupně přesunulo až na září. A toho se zřejmě vládní kabinet v současné podobě nedočká.
Předčasné volby?
Za měsíc uplyne ultimátum od jednoho z členů koalice, požadujícího Matovičův odchod z vlády. Strana SaS pod vedením Richarda Sulíka vypověděla koaliční smlouvu a dala premiérovi čas do konce srpna, aby ministra financí odvolal. Jenže premiér Eduard Heger z Matovičovy partaje se svého stranického šéfa zbavovat nehodlá.
Sulík vyhrožuje odchodem z vlády od začátku července. Za tu dobu se však spory mezi ním a Matovičem, provázející vládnutí kabinetu prakticky od voleb, pouze vyostřily. Tento týden je tématem přestřelky probíhající primárně na facebookových účtech členů vlády červencový schodek státního rozpočtu. Ten dosáhl 1,289 miliardy eur, o 256 milionů méně než v červnu.
Matovičova strana OLaNO čísla prezentuje jako úspěch svého ministra financí a důkaz, že Sulíkova argumentace nezodpovědným nakládáním s veřejnými financemi je lichá a měl by si ‚‚přestat vymýšlet nesmyslné důvody na povalení vlády“. Sulíkův poslanec reagoval příspěvkem s názvem ‚‚Jak se ve zkaženém koláči dají najít chutné rozinky“.
Poslední kapkou sporů mezi vládními stranami OLaNO a SaS byla Matovičova finanční pomoc rodinám za 1,2 miliardy eur. Když jeho koaliční partner odmítl balíček podpořit, prosadil jej s hlasy pravicových extremistů.
Sulík následně označil Matoviče za hlavní překážku dalšího fungování slovenské vlády.
Slovenská prezidentka se podle některých politologů nenápadně postavila na Sulíkovu stranu, když koncem července uvedla, že ‚‚příčina vládní krize byla identifikována poměrně přesně“. A po premiérovi chce její brzké vyřešení.
Jenže žádný z aktérů nehodlá ustoupit. Rozbroje mezi vládními stranami před pár dny umocnil poslanec Juraj Krúpa za OLaNO, který přestoupil k SaS. Jeho bývalá partaj je podle něj stranou jediného muže – Igora Matoviče –, který očekává, že se všichni budou řídit jeho vizemi. Poslední kapkou byla i pro něj spolupráce s extremisty na parlamentní úrovni. Matovič na odchod svého člena reagoval slovy o zdradě, za kterou jsou ‚‚prachy“.
Podobně však uvažuje víc členů OLaNO, a na Slovensku je tak stále pravděpodobnější scénář, že po odchodu SaS z vlády budou následovat předčasné volby. Zbývající vládní strany by totiž daly dohromady pouze menšinovou vládu.
Tu by museli podpořit nezařazení poslanci, kteří se do parlamentu dostali na kandidátce extremistické strany L’SNS Mariana Kotleby. OLaNO by tak mohla ve finále víc mandátů ztratit než získat.
Ukrajinského obilí přibývá
Obchod mezi Ukrajinou a Slovenskem nabírá na obrátkách. Nákladní železniční dopravce Cargo Slovakia zaznamenal během prvního letošního pololetí vyšší objem dopravovaných surovin než ve stejném období, kdy se v zemi neválčilo. Dobrou zprávou je zejména nárůst dovozu obilovin, který alespoň částečně mírní strach z potravinové krize.
Ukrajina je jedním z největších světových producentů a exportérů obilí. Jeho vývoz se nyní začíná vzpamatovávat z ruské blokády z posledních měsíců. Z nově zveřejněných dat Carga Slovakia vyplývá, že v březnu se na Slovensko dovezlo 1808 tun ukrajinských obilovin. V dubnu to bylo 9433 tun, v květnu 22 468 tun a v červnu více než 32 tisíc tun. Státní dopravce další nárůst očekává.
Vedle zprávy o první lodi s obilím, která tento týden opustila ukrajinský přístav Oděsa a zamířila do Afriky, je to další náznak zlepšení situace, ale návrat do normálu zůstává v nedohlednu.
Za normálních okolností Ukrajina vyváží šest až sedm milionů tun obilovin měsíčně. Nyní se množství pohybuje kolem dvou milionů. Více než dvacet milionů tun zůstává kvůli válce na Ukrajině zaseklých.
Objevují se také zprávy, že Rusko ukrajinské zdroje vykrádá a posílá do spřátelených zemích na Blízkém východě. Ukrajina má skladovací kapacitu na zhruba 65 až 67 milionů tun obilí, ale pětina z toho se nachází na Ruskem okupovaném území. Kyjev letos očekává sklizeň o zhruba padesáti milionech tun, což dále umocní snahu nacházet alternativní exportní cesty.
Krátce:
- Slovenské banky mají za sebou úspěšné pololetí. Jejich souhrnný zisk dosáhl ke konci června 385 milionů eur, o třináct milionů víc než ve stejném období loni.
Zdroj: Centrální banka NBS
- Slovensko je v oblasti digitalizace pátou nejhorší zemí EU. Vyplývá to z žebříčku Evropské komise, loni skončila země šestá od konce.
- Typický slovenský investor vydělal od roku 2017 na podílových fondech 11,4 procenta. A tím pádem neporazil inflaci, ukazuje Index slovenského investora od společnosti Wood & Company.
- Čtrnáct procent Slováků si myslí, že Země je plochá. Vyplynulo to z průzkumu agentury Focus pro slovenský Denník N, který srovnával jeho čtenářskou obec s většinovou populací.
