Elektromobilita se v Česku ve srovnání se zbytkem Evropy probouzí velmi pomalu. Loni se tu na silnice vydaly téměř čtyři tisíce čistých elektromobilů, což z pohledu celého trhu nových vozidel představuje jen dvouprocentní podíl.
Vzhledem k tomu, že auta do zásuvky nejvíc nakupují firmy, jsou ale elektromobily čím dál větší téma i pro leasingové společnosti.
Situace na trhu se služebními auty před pěti lety byla zásadně jiná než dnes. Vozidel byl dostatek, slevy byly velké a pro zaměstnavatele bylo levnější dát k užívání zaměstnanci služební auto, než mu zvyšovat plat. Výsledek? „Česko byl ráj služebních aut. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi tu služební vůz mělo výrazně větší procento zaměstnanců,” říká Martin Brix, který pro leasingovou společnost zaměřenou na správu firemních autoparků LeasePlan pracuje přes dvacet let. Od roku 2018 stojí v čele její české pobočky.
Od covidu auta citelně zdražují. Projevuje se to na ochotě firem za ně utrácet?
Předcovidové myšlení v hlavách lidí přetrvává. Chtějí firemní auto pořád stejně snadno a pořád stejně levně. Jenže ono už to nepůjde. Vypadá to jako něco, za co může pandemie, ale ta to jen urychlila. Vidíme, že by se to stalo stejně vlivem zpřísňujících emisních norem.
Doba před pandemií se tedy nevrátí?
Moje odpověď je, že určitě ne. Firmy už proto nebudou služební auto dávat v uvozovkách každému, protože je to stojí víc a víc peněz. Poroste poptávka po levnějších a referentských autech, která bude sdílet víc lidí. Větší důraz se bude dávat i na moderní technologie.
Už teď na dálku poznáme, že s autem je něco v nepořádku. V tu chvíli voláme do firmy nebo přímo tomu, kdo s ním jezdí, a domluvíme servis. Předchází se tím momentu, kdy řidič někde zůstane, čeká na asistenci a ztratí dvě tři hodiny. Předcházíme tak vícenákladům a časovým ztrátám. To umožňuje využít vozy naplno a třeba je i sdílet. Ve firmě jich potom nepotřebujete tolik a držíte organicky rostoucí náklady na provoz v rozumné výši.
Ve výsledku pak stejná firma bude mít v budoucnu méně aut. Bude víc přemýšlet nad tím, komu ho dá a komu ne. Typicky obchodní zástupce o vůz nepřijde, ale klesne počet takzvaně benefitních služebních aut. Jak nastupují mladí lidé, může se stát, že někteří automobil ani chtít nebudou, protože bydlí ve městě a vlastně ho ani nepotřebují. Raději upřednostní o něco vyšší plat a peníze místo do auta dají do toho, co je víc baví. Přispívá k tomu i častější možnost pracovat z domova.
Jaký vliv na to budou mít elektromobily? Jaké téma to pro firmy aktuálně je?
Je to nesmírně zajímavé téma pro všechny. Ještě nedávno platilo, že se o elektromobilech sice hodně hovořilo, ale diskusí to většinou i skončilo ve chvíli, kdy firma zjistila, kolik elektromobily a vybudování nabíjecí infrastruktury stojí. Doba se ale mění. Elektromobilům začíná nahrávat, že se jejich ceny přibližují tradičním autům. A přibližují se i náklady na provoz.
Podle prosincového vydání mezinárodního průzkumu Car Cost Index jsou už celkové náklady na pořízení a provoz elektromobilu ve většině evropských zemí stejné nebo dokonce nižší než u srovnatelného vozu se spalovacím motorem, a to navzdory vysokým cenám elektrické energie.
Pro Česko to ale zas tak neplatí…
Patříme mezi několik málo zemí, kde je pořízení a provoz elektromobilu prozatím nákladnější, což je dané hlavně velmi omezenou nabídkou vládních pobídek. Přesto i u nás se tento rozdíl postupně zmenšuje. Než ale firmy začnou pořizovat svým pracovníkům, konkrétně třeba obchodním zástupcům, elektromobily ve velkém, bude ještě nějakou dobu trvat. Určitě to budou roky.
Kolik elektromobilů projde vaší firmou?
Z celkového počtu aut, která zákazníkům během roku dodáme, jich je čistě elektrických zhruba jedno procento. Pokud budu počítat i hybridy, dostaneme se k necelým dvěma procentům.
Je kromě ceny ještě něco, co firemní elektromobilitu brzdí?
Potíž je v malém výběru v rámci nižších tříd a v tom, jak vozidla nabíjet, což je nyní největší bariéra růstu elektrických vozů ve firemních flotilách. Ne všechny firmy mají prostory na parkování, natož pro nabíjení. Často se na nás obrací s otázkami, jak k tomu přistupovat.
Časem se to asi vyřeší, protože se staví nová dobíjecí místa. Ministerstvo dopravy nedávno oznámilo, že vláda v příštích letech hodlá investovat do nabíjecí infrastruktury u dálnic i ve městech šest miliard korun. To je určitě správný krok. Navíc postupem doby přibudou i softwarová řešení, která dobíjení zjednoduší a zrychlí.
Připravujete nějak firmy na to, že se elektromobilům nejspíš nevyhnou?
Snažíme se jim vysvětlit, že je dobré být připravený. Máme kolegy, kteří chodí do firem a vysvětlují, jaká je nabídka vozů, co umí, kolik nabíječek je potřeba na kolik aut, co je potřeba pro to, aby dobíjecí stanice mohly ve firmě být. Je to důležité třeba jen z toho důvodu, že několik měsíců až rok trvá, než uděláte stavební úpravy, abyste ve firmě mohl nabíjet.
Co ale mentální ochota jezdit v elektromobilu?
Změna myšlení, kterou musí člověk projít, aby se s elektromobilem naučil dobře fungovat, a současně to neomezilo jeho pracovní výkon, je na delší dobu. Musíte vědět, jak na to. Třeba když máte ve firmě deset lidí s nárokem na služební auto a všem najednou dáte elektromobil, je velké riziko, že narazíte.
Nejdřív je lepší pořídit ho těm, kteří na to mají chuť, kteří rádi objevují nové věci a sdílí je. Pak to projde daleko plynuleji než skoková změna na sílu. Nejlepší je jít přes majitele a šéfy firem, kteří jsou z podstaty vizionáři a uvědomují si, že jde o budoucnost, kterou nezastavíme.
Není zásadním problémem firemních elektromobilů jejich omezený dojezd?
To není klíčový problém. Pořád je to cena. Firmám se za služební auta nechce dávat měsíčně více, než kolik platí za běžná fleetová vozidla se spalovacím motorem. Chtějí investovat do zeleného přístupu, ale ne za každou cenu. Skokově se to změní až ve chvíli, kdy automobilky začnou vyrábět víc elektromobilů, budou mít nižší fixní náklady a budou schopné nabídnout nižší ceny.
Když se vrátíme do současnosti, nejoblíbenější služební auta jsou pořád škodovky, ale mladoboleslavskou automobilku trápí dlouhé dodací lhůty… Co to způsobuje?
Fleetoví manažeři se naučili auta objednávat i rok dopředu. Vedle toho pak prodlužují leasingy těch, které už mají. Rychle totiž zjistili, že se nic neděje, když provozují auto čtyři roky místo tří. V době, kdy se všem dařilo, byla fleetová ekonomika nastavena tak, aby byl spokojený hlavně řidič. Teď, když procházíme ekonomickým útlumem, mnohem snáz se prosadí změny a zaměstnanec ve firmě přesto zůstane.
Z našeho pohledu to znamená, že sháníme auta, kde se dá. Pořizujeme na sklad modely s výbavou, o jakou je obvykle zájem. Zatímco dřív byly skladové vozy vnímané jako něco, co se bralo s povzdechem, teď jsou za ně zákazníci rádi.
Těží z problémů škodovky jiné značky?
Škodovky pořád tvoří šedesát procent dodaných aut, přičemž klíčová je Škoda Octavia. Zvedl se ale zájem i o jiné značky, například o Hyundai nebo Toyotu. U čistě elektrických vozů je poptávka po širší škále značek.
V lednu svoje auta výrazně zlevnila Tesla. Poznali jste to nějak v zájmu zákazníků?
Přibyli nám klienti, kteří o vozy Tesla projevili zájem. Zatím jde ale o zástupce malých a středních firem. Na vstup do korporátního segmentu si asi ještě budeme muset počkat.
