V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren. Ke konci loňského roku působilo v Česku 841 subjektů s oprávněním nabízet směnárenské služby, což bylo meziročně o čtrnáct méně. Uvedla to Česká národní banka v každoroční zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem.
Směnárenský trh se podle ČNB díky jejímu dozoru v posledních letech zkultivoval a zlepšilo se hlavně informování zákazníků.
Ještě v roce 2017 na českém trhu působilo přes tisíc směnáren a v roce 2010 jich ČNB dohlížela na zhruba 1460.
Centrální banka uvádí, že díky jejím častějším kontrolám se v uplynulých letech výrazně zlepšila situace v odborné péči a především ve vztahu k poskytování informací zákazníkům.
Věnovala se proto hlavně tomu, jak směnárny plní opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, takzvané AML/CFT.
Loni ČNB obdržela třicet podání od veřejnosti a většina z nich upozorňovala na nevýhodné směnné kurzy nebo na to, že zákazník nedostal doklad nebo předsmluvní informace. ČNB ale podotýká, že výši kurzu nereguluje žádný právní předpis.
V reakci na stížnosti veřejnosti banka uskutečnila devět šetření včetně tří na místě. Na jejich základě pak přistoupila k dalším krokům.
Kvůli porušení zákona o směnárenské činnosti zahájila ČNB jedno sankční řízení. V jednom případě přišla směnárna o povolení k činnosti směnárníka a dostala pokutu 50 tisíc korun.
Dále ČNB zahájila čtyři sankční řízení pro porušení zákona proti praní špinavých peněz.
Podle tohoto zákona nabylo právní moci šest rozhodnutí a ve všech šesti případech uložila banka pokutu. Celková výše těchto pokut dosáhla 1,3 milionu korun.
ČNB loni obdržela i několik podnětů od policie a Finančního analytického úřadu kvůli podezření na zapojení směnárníků do aktivit spojených s praním špinavých peněz.
„ČNB tyto informace v maximální míře a v mezích svých dohledových pravomocí využila při prováděných kontrolách. Na rozdíl od uvedených institucí však nedisponuje operativními ani vyšetřovacími prostředky k odpovídající adekvátní verifikaci vznesených podezření,“ stojí ve zprávě.
Banka uvádí, že nedílnou součástí kontrol je takzvaný mystery shopping neboli fiktivní transakce.
Jejich prostřednictvím ověřuje naplňování opatření proti praní špinavých peněz a plnění informační povinnosti vůči zákazníkům.
