Když se letos v červenci stala ministryní práce Jana Maláčová, proruský konspirační web Aeronet.cz zveřejnil „skandální odhalení“, že mladá politička vystudovala v Londýně stejnou školu jako George Soros. A Tomio Okamura pro změnu vyprávěl, jak tento finančník tahá za nitky zdejší politické scény.
Čtěte také: Dva miliardáři, Herbalife a bitva na Wall Street. Jak Icahn porazil Ackmana
Při pohledu do zahraničí to není jiné – v Maďarsku, v Albánii či v Moldavsku se osmaosmdesátiletý filantrop stal už dávno personou non grata. A jestli nějaké jméno budilo před americkými kongresovými volbami z tohoto týdne velkou pozornost, byl to právě George Soros. Nejkonzervativnější republikáni a fanoušci Donalda Trumpa neustále zdůrazňovali, že to je on, kdo ve skutečnosti řídí příliv imigrantů z Mexika a Salvadoru.
Právě na dění kolem amerických kongresových voleb, v nichž Sorosem sponzorovaní demokraté posílili svou pozici, se ukazuje, že ve světě velkého byznysu dnes neexistuje jméno, které by budilo vyhrocenější emoce než George Soros. Ačkoli v Česku ho i přes Okamurovu snahu zatím ještě pořád trumfne Zdeněk Bakala.
George Soros na italské ekonomické konferenci letos v červnu.
V aktuálním žebříčku nejbohatších Američanů patří Sorosovi 60. příčka s majetkem ve výši 8,3 miliardy dolarů. Ještě před dvěma roky byl přitom na 20. místě s 23 miliardami. Letos ale velkou část jmění převedl na svou nadaci Open Society, která se tak stala druhou největší charitou v USA. Před ní je pouze Bill & Melinda Gates Foundation.
Open Society působí ve stovce zemí světa, pracuje pro ni několik tisíc lidí a Soros jejím prostřednictvím na rozvoj demokracie a podporu lidských práv rozdal od roku 1979 na 14 miliard dolarů. Jenže financováním neziskových organizací, pomocí uprchlíkům a národnostním menšinám včetně Romů nebo prosazováním nezávislých médií se postupně dostal do sporu s populisty a autoritáři od Vladimira Putina přes Viktora Orbána až po Donalda Trumpa.
V sorosomanii se zrcadlí, jak rozpolcená a nazlobená západní společnost je. Hněv, který se proti němu a tomu, co symbolizuje, zvedá, došel tak daleko, že na konci října mu na newyorskou adresu přišla poštou bomba. Byl spolu s hercem Robertem De Nirem nebo Barackem Obamou jedním ze 13 kritiků prezidenta Trumpa, jimž nálože, které naštěstí nevybuchly, poslal Trumpův příznivec z Floridy.
Floridský recidivista Cesar Sayoc, který v říjnu poslal 13 kritikům Donalda Trumpa poštou bomby.
„Začal jsem se trochu víc zajímat o svou image, protože je nepříjemné, když se o vás šíří tolik lží,“ řekl Soros už v létě deníku New York Times poté, co o něm populární herečka Roseanne Barr napsala, že byl za války nacistou. „Nejsem rád, že mám tolik nepřátel. Kéž bych měl víc přátel,“ dodal muž, který patří k suverénně nejúspěšnějším investorům z Wall Street. Pavučina lží a konspirací, jež se o něm šíří, už ale připomíná legendy, které v 19. a 20. století kolovaly o jiných magnátech židovského původu – Rothschildových.
George Soros se narodil 12. srpna 1930 jako György Schwartz v Budapešti do dobře situované podnikatelské rodiny. Když v zemi začal sílit antisemitismus, Schwartzovi se přejmenovali na Sorosovi a podařilo se jim přečkat nacistickou okupaci tím, že se s pomocí falešných dokladů vydávali na křesťany.
Pořekadlo, že pod svícnem bývá největší tma, platí v Sorosově případě dvojnásob – mladý György pobýval za války u otcova známého, který pracoval jako vládní úředník a musel chodit zapisovat zkonfiskovaný židovský majetek, přičemž „synka“ brával s sebou…
Velmi rychle poté, co se v Maďarsku dostali k moci komunisté, pomohl Tivadar Soros odejít svým synům ze země. Starší Paul vycestoval přes Rakousko do USA, kde postupně vybudoval miliardovou firmu na stavbu přístavů Soros Associates. Mladší George to vzal do Ameriky přes Londýn, kde vystudoval London School of Economics. Dodnes mu ovšem zůstal silný maďarský přízvuk.
Bratři spolu v dětství moc dobře nevycházeli, jejich vztah poznamenala rivalita, ale v New Yorku k sobě opět našli cestu. George později spravoval podstatnou část bratrova jmění a díky tomu, že Sorosovy hedgeové fondy měly v průměru 30procentní výnosnost, výrazně rozmnožily i Paulův majetek. Paul Soros zemřel v roce 2013.
Starší Georgův bratr Paul Soros, který zemřel v roce 2013.
Soros Fund Management už několik let cizí peníze nespravuje, mimo jiné i kvůli propojení s nadací, což výrazně omezuje možnosti riskování. Riziko ale úplně neopustil – na jaře například Soros nakoupil dluhopisy automobilky Tesla za 35 milionů dolarů, což analytici vnímali jako vyjádření podpory Elonu Muskovi v době, kdy mu teklo do bot. Letos Sorosův fond začal investovat také do kryptoměn. Jeho jádrem jsou ovšem dnes nemovitosti, patří mu i firma, která v Africe provozuje telekomunikační sítě.
Soros Fund Management je podle statistik poradenské agentury LCH Investments druhý nejúspěšnější hedgeový fond historie, svým klientům (včetně Sorose samého) za dobu své existence vydělal 43,9 miliardy dolarů, před ním jsou pouze Bridgewater Associates Raye Dalia s 49,7 miliardy dolarů.
Svůj první fond Quantum Fund založil George Soros, který do té doby prošel různými pozicemi v několika bankách, s kamarádem Jimem Rogerem v roce 1969 a počáteční kapitál byl 12 milionů dolarů.
Z tisícovky dolarů tehdy jim svěřené byly v roce 2000 čtyři miliony dolarů. Nejslavnější byly spekulace Sorosova týmu na oslabení měn – zaútočil jednak na britskou libru v roce 1992, jednak na thajský baht o pět let později. Na každé z těchto operací finančník vydělal přes miliardu dolarů.
Jenže právě jeho podíl na rozpoutání ekonomické krize v jihovýchodní Asii v roce 1997, která se pak přelila i do Ruska, mu hodně pošramotil pověst. Zatímco britskou ekonomiku jeho sázky nijak zásadně nepoškodily, v Thajsku hedgeové fondy (Soros nebyl samozřejmě jediný) napáchaly poměrně velké škody, ačkoli hlavním viníkem průšvihu byla tamní centrální banka.
Ne vždy se ale Soros a spol. trefili – třeba v roce 2016 vsadil Soros Fund Management stovky milionů dolarů na to, že po nástupu Donalda Trumpa výrazně poklesnou akciové trhy, jenže to se nestalo. Prodělal – podobně jako řada dalších – také na splasknutí internetové bubliny kolem roku 2000.
George Soros s Hillary Clinton na Světovém ekonomickém fóru v 90. letech.
Soros vždy říkal, že vydělávání peněz je pro něj jen prostředek, aby je pak mohl nasměrovat někam jinam, kde budou víc potřeba.
Filantropii se věnuje od konce 70. let, kdy založil Open Society Foundation. Až do roku 2003 se jeho mecenášství zaměřovalo hlavně na východní Evropu, byly to například Sorosovy peníze, které pomáhaly v 80. letech žít Solidaritě v Polsku, Chartě 77 v Československu, do Maďarska dostal stovky kopírek a tiskáren na šíření samizdatu. Ve svém domě v luxusní čtvrti Hamptons hostil věhlasné disidenty ještě před pádem komunismu.
Posledních 15 let je nicméně George Soros hodně aktivní v americké politice. Ačkoli v minulosti fandil Ronaldu Reaganovi a jeho tažení proti SSSR, v roce 2004 začal desítkami milionů dolarů podporovat americké demokraty – rozhněval ho George Bush rozpoutáním války v Iráku a antiteroristickou kampaní, která podle Sorose vedla k omezování demokracie nejen v USA.
Výrazně přispěl na kampaně Hillary Clinton a Baracku Obamovi, o němž se však nechal slyšet, že pro něj byl velkým zklamáním. Hlavně protože si od něj nenechal poradit v některých ekonomických otázkách: „Akorát mi jednou zavolal, aby mi poděkoval. To bylo vše.“
V politických kruzích se o Sorosovi, nadšeném žáku filozofa Karla Poppera, jehož koncept takzvané otevřené společnosti převzal, vědělo dlouho, pro širší veřejnost se začal stávat bubákem až relativně nedávno. V roce 2015 s tím přišel maďarský premiér Viktor Orbán, který kritizoval Sorosovy proimigrační iniciativy a postupně na vymezování se vůči němu postavil velkou část své politiky.
Viktor Orbán oblepil Maďarsko billboardy s antisorosovskou kampaní.
Paradoxní je, že sám Orbán díky nadaci Open Society vystudoval univerzitu v Británii a jeho strana Fidesz vyrostla na finanční podpoře od Sorose. Z Maďarska se pak odpor – někdy otevřeně antisemitský – začal přelévat do dalších zemí. V Česku se o Sorose s oblibou neotírá jen Tomio Okamura, rád ho zmiňuje i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Leitmotiv jejich výpadů je pořád stejný – miliardář z Wall Street chce Evropu (nebo Ameriku) zaplavit uprchlíky, jeho spádům překážejí národní státy, ve skutečnosti ovládá Evropskou unii a jiná mezinárodní společenství a je vlastně novodobou verzí iluminátů. Jakkoli George Soros nikdy nepopíral, že má ambice měnit společnost, a středem jeho zájmu byla po roce 1989 hlavně střední a východní Evropa, to, co mu jeho kritici vyčítají, je za hranicí fantazmagorie.
Sám George Soros své konání popsal výstižně v textu pro britský deník Guardian: „Martin Luther King slavně prohlásil, že klenba vesmíru morálky je velmi dlouhá, ale že v dálce směřuje ke spravedlnosti. Já takový optimista nejsem, a proto jsem strávil podstatnou část svého života snahou nahnout tu klenbu správným směrem. Ale jelikož jsem zaujatým hodnotitelem vlastního díla, nechám na historii, ať to posoudí za mě.“
