Šestačtyřicet amerických států včera společně s Federální obchodní komisí (FTC) podalo žalobu na Facebook kvůli zneužití monopolu. Nelíbí se jim výsadní postavení Facebooku na poli sociálních sítí po velkých akvizicích z posledních let. Federální orgány teď brojí proti nadvládě říše Marka Zuckerberga nad konkurencí i nad daty uživatelů a chtějí Facebook přinutit k prodeji jeho korunovačních klenotů: Instagramu a komunikační aplikace WhatsApp.
Pro Facebook je to zatím největší existenciální ohrožení za jeho relativně krátkou historii, kterou od počátku provází raketový růst a později taky důležité akvizice. Ty nyní stojí v centru sporu, který vyvrcholil včerejší žalobou. Analytici označují vývoj posledních dní za bezprecedentní – ale taky poněkud opožděný.
Ve světě, který se stále více vyostřuje do sporu Amerika versus big tech, byla totiž podobná soudní pře na spadnutí. Založená je na premise, že ve světě, kde velká společnost nemá konkurenci, má volné pole k nekalým praktikám. A miliardář Mark Zuckerberg má v současnosti pod palcem čtyři nejstahovanější aplikace současnosti: Facebook a jeho Messenger, WhatsApp a Instagram. Každá z nich má víc než miliardu uživatelů.
FTC v rámci žaloby usiluje o soudní opatření, které by donutilo Facebook prodat jak Instagram, tak WhatsApp. První jmenovanou obrázkovou sociální síť koupil Facebook už v roce 2012 za miliardu dolarů, komunikační aplikaci WhatsApp pak v roce 2014 za 19 miliard. Obě akvizice už dříve zkoumaly a posvětily antimonopolní regulátoři. Facebook následně do obou společností investoval miliardy dolarů a jak WhatsApp, tak zejména Instagram posílily svoji pozici na trhu i základnu uživatelů.
Obě středeční žaloby se teď točí kolem skoro filozofické otázky – jak prokázat, že společnost poškozuje své uživatele, když zároveň své služby nabízí zadarmo? Podle žalujících amerických států je odpověď zejména v porušování soukromí.
„Je kriticky důležité, abychom tyto predátorské akvizice zablokovali a obnovili důvěru v trh,“ uvedla generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová. Facebook podle ní „používal svou monopolní sílu k rozdrcení menších rivalů a potlačení konkurence, a to vše na úkor běžných uživatelů“.
Jak konkrétně? Hned několik příkladů by mohly poskytnout interní maily, které si vedení Facebooku vyměnilo v roce 2011, když se připravovalo na ofenzivu proti tehdy nové síti Google+. Sheryl Sandberg, výkonná ředitelka Facebooku, tehdy psala svým podřízeným, že poprvé má jejich sociální síť konkurenci a jejich uživatelé možnost volby. „A tak musíme být prostě lepší, abychom zvítězili,“ kladla tehdy všem na srdce.
V té době zároveň Facebook plánoval zrušit uživatelům možnost odebrat své označení z fotografií, které na síť nahrál někdo jiný. Na pořadu dne to bylo, dokud jeden z manažerů v interním mailu nevaroval, že „pokud někdy nastala doba se vyhnout kontroverzím, je to teď“ a následně navrhl, aby se podobné změny daly do pohybu až v momentě, kdy Facebook nebude stát proti přímé konkurenci.
Tahle skoro deset let stará záležitost teď slouží jako jeden z argumentů, proč Facebook musí přijít o svůj monopol i za cenu umělého zásahu do vývoje trhu: sociální síť prý zachovává soukromí svých uživatelů jen v momentě, kdy má strach z konkurence.
Facebook se proti žalobám 46 států a FTC dnes ostře vymezil a Jennifer Newstead, právnička společnosti, označila atak antimonopolního úřadu a států federace za „historický revizionismus“, přepisování dějin, kterým se prý „snaží potrestat úspěch, kterého společnost dosáhla“.
