Soukromí investoři, kteří zhodnocují své finance skrze komerční nemovitosti, jsou navzdory recesi při chuti. V minulém roce vůbec poprvé získali do svých portfolií aktiva ve větším objemu než investoři institucionální. Hlavním důvodem jsou příznivé měnové podmínky a přeceňování aktiv.

Jak vyplývá ze zprávy The Wealth Report, každoročně sestavované analýzy poradenské společnosti Knight Frank, od ledna do prosince 2022 došlo na celém světě k prodeji komerčních nemovitostí za celkem 1,12 bilionu dolarů, tedy téměř 25 bilionů korun.

Soukromí investoři pořídili reality určené k pronájmu za 455 miliard dolarů (necelých deset bilionů korun), což z nich s podílem 41 procent premiérově činí nejaktivnější kupce. Oproti tomu velké organizace a společnosti loni proinvestovaly v komerčních nemovitostech 440 miliard dolarů (9,6 bilionu korun).

Vůbec největší pozornost privátních investorů směřovala k rezidenčním nemovitostem, za něž utratili téměř 149,9 miliardy dolarů. Následovaly kanceláře (84,1 miliardy dolarů) a průmyslové a logistické reality (70,3 miliardy dolarů).

„Privátní investoři využívají probíhajícího přecenění aktiv a silnější měnové pozice, což jim dává konkurenční výhodu proti velkým institucím, které jsou citlivější na dluhové financování a často mají kratší investiční horizont,“ komentuje situaci na trhu Alex James, vedoucí oddělení poradenství pro privátní investory ve společnosti Knight Frank.

Podle jeho slov jsou rezidenční nemovitosti pro velmi bonitní jedince spíše počátečním krokem do realitních investic. Větší část privátního kapitálu se však vzhledem k atraktivním cenám a stabilním výnosům zaměřuje právě na komerční nemovitosti, především pak na dobře umístěné objekty s dlouhodobými nájemními vztahy.

„Tento trend bude pokračovat, protože privátní investoři hledají v současném inflačním prostředí likvidní možnosti uchování majetku a kvalitní komerční investiční nemovitosti s etablovanými nájemci a dobrou mírou udržitelnosti se stanou významnější součástí globálních portfolií,“ dodává James.

Hlavními destinacemi, kde privátní investoři nakupovali nejvíce, byly tradičně USA (328,3 miliardy dolarů), Velká Británie, Německo (obě země 14,6 miliardy dolarů), Kanada (14,5 miliardy dolarů) a Francie (12,2 miliardy dolarů). Z deseti nejoblíbenějších států se hned sedm nachází v Evropě.

V Česku je situace ve srovnání se světem odlišná. Fondy u nás nadále investují do komerčních nemovitostí (74 procent) podstatně více než privátní investoři (24 procent). Co do počtu realizovaných obchodů jsou ale soukromníci institucím více než vyrovnaným soupeřem. Navíc jsou schopni flexibilněji reagovat na atraktivní investiční příležitosti s přidanou hodnotou nebo na nemovitosti trofejního charakteru.

„Někdy se jedná o nemovitosti menší z hlediska finančního objemu, které nejsou pro instituce zajímavé ani efektivní. Soukromý kapitál pracuje často s mnohem delším investičním horizontem. Čeští privátní investoři nakupuji více intuitivně, především ale mají zájem o dlouhodobou alokaci volného kapitálu,“ popisuje Zdeňka Klapalová, jednatelka české odnože Knight Frank.

Podle ní u nás soukromý kapitál reprezentují zejména úspěšní byznysmeni a majitelé výrobních podniků, kteří část svých zisků investují do nemovitostí, neboť jsou přesvědčeni, že jim v dlouhodobém horizontu spolehlivě uchovají hodnotu.

„Doménou privátních investorů jsou trofejní nemovitosti často výjimečné historické, umělecké a architektonické hodnoty. Takové se na trhu objevují zřídka a často končí ve vlastnictví soukromých osob či mecenášů,“ dodává Klapalová.