„Nikdy jsem nebyl oligarchou, nyní jsem v důchodu,“ prohlásil minulý týden miliardář Oleg Tinkov. Reagoval tak na zprávu ruského Forbesu, že zakladatel Tinkoff Bank přestal být několik dnů po invazi na Ukrajinu dolarovým miliardářem.
Ruský Forbes nyní Tinkovovo jmění oceňuje na 820 milionů dolarů, což je pětkrát méně, než kolik mu napočítali pro loňský žebříček ruských miliardářů. Tehdy hodnota oligarchova jmění dosahovala 4,7 miliardy dolarů.
Není sám, kdo ztrácí. Jeden z většinových vlastníků Lukoilu Leonid Fedun „zchudl“ až o osmdesát procent svého majetku. Majitel Spartaku Moskva přišel o většinu svého kapitálu kvůli stavu finančních trhů a propadu akcií Lukoilu.
Výrazně si pohoršil také Arkadij Volož, spoluzakladatel vyhledávače Yandex. Druhého března ocenil ruský Forbes jeho jmění na 580 milionů, zatímco před rokem to byly 2,3 miliardy. Stalo se tak kvůli pádu cenných papírů na americké burze, kde ty ve Voložově držení pohoršily o třiapadesát procent.
Nejhlasitěji se ale mluví o takzvaném Putinově nejoblíbenějším oligarchovi Ališeru Usmanovi. Kdysi nejbohatšímu muži Ruska patří většina v druhé největší telekomunikační společnosti MegFon a má také velký podíl v železo-ocelářské společnosti Metalloinvest.
Už v roce 2009 pomohl finanční injekcí ve výši 900 milionů dolarů Marku Zuckerbergovi – z Usmana udělaly desetiprocentního vlastníka Facebooku. Svůj podíl prodal v roce 2014 a zainvestoval do Applu, Twitteru, LinkedInu a dalších firem.
Nyní je osobou, na kterou cílí sankce Evropské unie i Spojených států. Německé úřady minulý týden zabavily Usmanovu jachtu v hodnotě 600 milionů dolarů, která má mít největší vnitřní bazén na světě. Potká stejný osud i jeho soukromý airbus A340 v hodnotě dalších 200 milionů?
