„Umělá inteligence překračuje schopnosti našeho mozku. Objevují se možnosti, které jsem si na začátku své kariéry vůbec nedokázal představit,“ říká Jan Černý, český imunolog a pedagog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Začínal jako ultraspecialista na studium jednotlivých molekul. Teď ale sleduje, jak se věda mění – znalost jednoho oboru vám už stačit nebude, trendem posledních dvaceti let, který nyní zrychluje až exponenciálně, jsou multidisciplinární vědní obory, které budou předurčovat úspěšnost v profesích budoucnosti.
„Změny, které se dějí v poslední době, jsou revoluční. Na začátku byli potřeba ultraspecialisté, kteří nás posouvali na hranici vědeckého poznání. Byli tu specialisté na jednu bílkovinu, na jeden organismus, na jednu subatomární částici, na jednu molekulu. Každou oblast znali do nejmenšího detailu. Věda šla hodně do hloubky,“ popisuje Jan Černý, který kromě přednášení buněčné biologie, imunologie a histologie také vede výpravy České republiky na Mezinárodní biologické olympiádě a na evropské přírodovědecké olympiádě EUSO.
Na hranici poznání
Práce s novými technologiemi, umělou inteligencí, obrovskými komplexními daty mění většinu oborů a profesí. A akceleruje změny i ve vědě.
„Technologie umožňují dostat se až na hranice poznání. Vidíme nyní detaily, které jsme bez nich nebyli schopní získat. Problém je, že pokud člověk nezná jejich omezení a neví, na čem jsou založené, může data špatně interpretovat. Je potřeba mít široký základ. Například rozumět nejen biologii, ale také optice, jinak neuvidíte různé deformace v 3D prostředí,“ vysvětluje dvaapadesátiletý český imunolog a popularizátor vědy.
„Pokud do toho ‚nevidím‘, jsem schopný zanášet do svých vědeckých výstupů chyby.“
Multidisciplinární vědní obory se jen těžko roubují na hotové vědce, na tuhle „multifunkčnost“ je třeba připravovat vědce nové a přizpůsobit tomu i vysoké školství. „Naší budoucností je školství, které se nebojí nespecializovat. Pokrok vyžaduje nového člověka,“ říká Černý.
To platí o většině oborů – netechnické dovednosti je třeba kombinovat s těmi technickými, s uměním číst a analyzovat data, s porozuměním technologiím, digitálním systémům a softwaru.
Jak ukázaly i studie McKinsey Global Institute, lidé, kteří se dokážou přizpůsobit novým způsobům práce, můžou pak být spokojenější a také lépe placení. Je ale třeba revidovat a aktualizovat učební osnovy a přístup ke vzdělávání tak, aby školy a univerzity uměly studentům nabídnout vhodnou kombinaci předmětů a dokázaly je na budoucí multidisciplinární povolání připravit.
Kapitáni světové vědy i byznysu
Ve vědě to může být zásadní pro řešení složitých problémů, kterým v současnosti čelíme, jako jsou pandemie, změny klimatu nebo budoucí role genetického inženýrství a umělé inteligence. Tedy v oborech a oblastech, jako jsou obnovitelná energie, robotizace, elektromobilita a autonomní systémy, průmyslový design, nanotechnologie, biochemie, genetika, biomedicína, personalizovaná zdravotní péče či právě epidemiologie a imunologie.
„Nyní jsou vědecké disciplíny plné specialistů na nějakou oblast. Je tu ale nedostatek těch, kteří jsou schopní dávat dohromady atomizované informace a vytvářet koncepty. Věda potřebuje lidi, kteří jsou kreativní a dívají se na věci jiným způsobem,“ ví dobře Jan Černý.
„I pro mne samotného je největším omezením absence multioborového vzdělání. Hodně by mi pomohlo rozumět na první dobrou chemické struktuře a reaktivitě molekul. Jsou lidé, kteří se na ni jen podívají a hned vědí, s čím bude reagovat. Velkou částí mé práce je hledání nových léků a já bych byl rád nezávislý na chemikovi,“ vysvětluje Jan Černý.
Budoucími kapitány světové vědy i byznysu tak budou lidé silní ve více oborech. Současní či budoucí studenti multioborových programů budou ovládat moderní technologie, využívat umělou inteligenci a virtuální realitu, pracovat s daty nebo dokonce programovat neuronové sítě. A když k tomu přidají „soft skills“, kreativitu a třeba i obchodní talent, mají šanci vystoupat vysoko téměř v jakékoli oblasti a jakémkoli prostředí.
Koukat na věci z ptačí perspektivy
Například absolventi nově spouštěného bakalářského studijního programu Science na Univerzitě Karlově, který profesor Černý připravil spolu se svými kolegy, budou těžit ze znalosti matematiky, statistiky, programování a z tréninku v kritickém myšlení a efektivního přístupu k řešení komplexních problémů. Uplatnění najdou ve vědecké i komerční sféře, od firemního výzkumu a vývoje přes konzultace až po analýzu rizik.
„Například v oblasti biotechnologií jsou takoví lidé doslova vysnění, protože rozumějí pokročilým instrumentálním technikám,“ říká biolog, jehož snem je vybudovat v českém prostředí malou Cambridge. „Chceme naučit studenty koukat na věci z ptačí perspektivy,“ dodává energický český vědec a nositel Ceny Wernera von Siemense pro nejlepšího vysokoškolského učitele.
Jak může být prospěšná znalost více oborů, je patrné při vývoji nových léčiv. „Současná revoluce biologické léčby i vývoje nových organických sloučenin s biologickou aktivitou je dobrým příkladem intimního propojení fyziky, biologie a chemie, konkrétně na poli strukturní biologie. Několik Nobelových cen za chemii a fyziku bylo uděleno za vývoj technologií umožňujících racionální design unikátních nových léků. Úplně převratná je pak možnost spočítat tvar bílkovin pomocí pokročilých informatických metodik s využitím umělé inteligence,“ ukazuje na příkladu Černý.
„Jedná se o skutečnou revoluci v biomedicíně nabízející netušené možnosti při personalizované medicíně,“ doplňuje.
„Dalším příkladem je vývoj biomasa. Práce s kmenovými buňkami vyžaduje znalost biologie. Kultivovat buňky in vitro a zásobovat je energií, je prací pro znalce sofistikované chemie. Technologicky vystupňovat produkci tun biomasa, na to musíte znát sofistikovanou fyziku. Při vývoji je také zapotřebí znalost biotechnologických přístupů, fyzikálních technologií jako 3D tisku či bioinformatiky,“ popisuje Jan Černý.
Efektivnější týmy napříč obory
To, na čem teď musí pracovat několik lidí, může zvládnout v budoucnu jeden, případně bude práce v týmu efektivnější a přinášet lepší výsledky. „Dnes jsou týmy mezioborové, ale narážejí na problém s lingvistikou, protože si každý obor vytvořil vlastní jazyk. Kdo bude znát pravidla hry ostatních oborů, bude daleko napřed,“ říká biolog.
Podle něj mezioborové oblasti nabízejí místa stále ještě neprobádaná a „multifunkční“ lidé nebo týmy mohou dokázat velké věci. „Když si projdete nositele Nobelových cen za posledních deset let, málokterý je ultraspecialista. Většinou jsou to lidé, kteří dokázali nahlédnout na problém z jiné perspektivy,“ říká Jan Černý.
Naší budoucností je školství, které se nebojí nespecializovat.
Příkladem může být švédský biolog věnující se evoluční genetice a čerstvý nositel Nobelovy ceny Svante Pääbo, který popsal křížení pravěkých předků lidí. „Dokázal věc, které nikdo nevěřil. Přečíst genetickou informaci neandrtálců a denisovanů. Kdyby byl specialista jen na jeden obor, nikdy by k tomuto přelomovému objevu nedošlo,“ je přesvědčený Černý.
„Původně vystudoval historii a jazyky, poté se zaměřil na medicínu a virologii. V laboratoři, která se snažila rekonstruovat genetickou informaci vymřelých organismů, získal luxusní chemický a antropologický základ,“ popisuje český vědec švédského kolegu.
„Jeho výzkum vyžadoval kombinaci luxusní chemie, antropologie, paleontologie. Jeho jazykové schopnosti mu zase pomohly k tomu, že byl vůbec schopný se domluvit na tom, aby mu půjčili kousíček kosti. Je také velice dobrý informatik, takže byl schopný srovnat lidský genom s tím neandrtálským a najít odlišnosti. Díky tomu, že vystudoval lékařskou fakultu, byl vůbec schopný pochopit význam toho, co objevil,“ doplňuje Černý popis multifunkčního nobelisty.
Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL. V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti, u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.
Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu
