Drastické ekonomické sankce namířené proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině mohou vést k proměně globální peněžní soustavy. Význam amerického dolaru jako hlavní světové měny totiž postupně klesá.
Zatímco před dvaceti lety držely centrální banky sedmdesát jedna procent svých devizových rezerv v dolarech, loni tento podíl klesl na devětapadesát. A válka na Ukrajině tento propad zřejmě urychlí.
Dominanci dolaru v mezinárodním obchodě v minulosti výrazněji nenarušil postupný pokles podílu amerického hrubého domácího produktu na globální ekonomice, nástup eura po roce 1999 ani posilování role čínského jüanu v posledních letech.
S řadou aktiv, jako je například ropa, se na globálních trzích obchoduje v dolarech a jiné měny se mu nevyrovnají ani co se týče jeho role v globální obchodní fakturaci, vydávání dluhopisů či přeshraničním půjčování peněz.
Minimálně v jedné oblasti je však pokles významu dolaru viditelný, centrální banky po celém světě jej čím dál méně drží ve svých devizových rezervách. Sestupný trend trvá už dvacet let, uvádějí v březnové studii zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Za tu dobu klesl podíl dolaru v rezervách o dvanáct procentních bodů, zatímco podíl ‚‚netradičních” měn mimo pětici nejpoužívanějších stoupl ze zanedbatelných hodnot na desetinu evidovaných rezerv v roce 2021. V přepočtu na české koruny je to dohromady 26,3 bilionu.
