Když byl Josef Skupa po konci první světové války propuštěn z plzeňského oddělení vojenské cenzury, nastoupil jako středoškolský učitel. Jeho skutečnou vášní ovšem bylo loutkové divadlo, v Plzni a okolí se celkem rychle proslavil jako vodič populární postavy Kašpárka. Ta mu ale připadala málo výmluvná, chtěl něco satiričtějšího. V průběhu roku 1919 se proto obrátil na známého řezbáře Karla Noska, ať mu takovou figurku vyrobí.
Ani jeden z nich tehdy netušil, že přepisují historii a že ušatá, vykutálená loutka, jíž dali jméno Spejbl, bude provázet a bavit (nejen) děti ještě po 100 letech. Právě toto výročí začíná Divadlo Spejbla a Hurvínka slavit a bude dominovat nadcházející sezoně.
„První vstup pana Spejbla na divadelní prkna nebyl přesně zaznamenán. Uvádí se, že práce na samotné loutce probíhaly během roku 1919, zatímco první vystoupení se uskutečnilo na podzim roku 1920. Divadlo Spejbla a Hurvínka proto bude slavit po celý rok,“ říká k nadcházející sezoně mluvčí pražského divadla Darina Miklovičová.
Spojí přitom znovu síly i s mecenášem a finančníkem Karlem Janečkem. S pomocí jeho nadačního fondu rozjedou projekt Zavěšené vstupenky. „Projekt umožní návštěvu divadla dětem ze sociálně slabých rodin,“ vysvětluje Miklovičová. V minulosti společně s Nadací pomoci Karla Janečka připravili třeba představení pro nevidomé děti.
Karel Janeček ve své pracovně
Kromě toho Divadlo Spejbla a Hurvínka (loutka Spejblova syna vznikla v roce 1926 a stvořil ji Noskův synovec Gustav) chystá ve spolupráci s partnery i byznysově-marketingovou ofenzivu. Supraphon vydá příští rok jednak zbrusu nové CD, jednak připraví reedici nejúspěšnějších dialogů Ať žije Spejbl. Česká televize zase odvysílá celovečerní dokument o Spejblovi.
O finále by se měla postarat výstava v Pelléově vile v Dejvicích na konci příštího roku. Je pravděpodobné, že na ni z Ruska přicestuje originální loutka Hurvínka z Obrazcovova divadla v Moskvě, kterou mu ve 40. letech zapůjčil sám Skupa spolu s originálem Spejbla. Zatímco původní figurka Hurvínka se v Rusku uchovala, pravý Spejbl se ztratil, nejspíš jej totiž zpět do Československa odvezla Skupova manželka.
Po revoluci byli Spejbl s Hurvínkem – podobně jako třeba další legendární postavička Krteček – předmětem vleklé soudní pře. Plzeňský sociální ústav, kterému připadlo dědictví po Skupovi, si nárokoval autorská práva pro sebe. Na druhé a nakonec i vítězné straně stála manželka Skupova pokračovatele Miloše Kirschnera Helena Štáchová.
Její rodina divadlo, jemuž patří i ochranná známka na dvojici, vede dodnes. Obrat kulturního podniku v loňském roce činil včetně 19milionové neinvestiční dotace 27,5 milionu korun.
Spejbl a Hurvínek dostali v roce 2013 Cenu Thalie za celoživotní rozvoj loutkového divadla a jejich tvůrci je představili divákům ze 30 zemí celého světa. Hodnotu značky se pokusili vyčíslit znalci v soudním sporu, když Štáchová bojovala s plzeňským sociálním ústavem – ten jen za použití značky Spejbl a Hurvínek v názvu divadla požadoval roční tantiémy 400 tisíc korun.
Nicméně ve srovnání s Krtečkem od Zdeňka Millera jsou dvě loutky takoví chudí příbuzní, u kresleného hrdiny, jenž je populární i v Číně, experti odhadují cenu brandu až na 400 milionů korun. Takových hodnot Spejbl s Hurvínkem nedosahují.
