skip to main content
Český byznys

Spící byznys za miliardy. Kdo probudí české lithium?

Růst ceny lithia v posledních měsících není jediným faktorem, otevírajícím nové otázky nad termínem zahájení těžby tohoto kovu u nás.

„Bílého zlata“ leží v oblasti kolem Krušných hor desítky až stovky milionů tun. Naleziště získává na lukrativitě i v souvislosti s úvahami nad výstavbou tuzemské továrny na výrobu elektrobaterií, o které nyní jedná česká vláda s německým koncernem Volkswagen a Škodou Auto.

Ve hře jsou dokonce miliardové investiční pobídky. „Během následujících týdnů máme rozhodnout o podpoře v řádu jednotek miliard korun, které půjdou do největší investice této vlády, a to je Gigafactory – fabrika na výrobu baterií,“ řekl v minulém týdnu ministr dopravy a zároveň ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Rozhodnutí o pobídkách by mělo přijít do konce měsíce, a to po očekávané červnové návštěvě šéfa německé automobilky Herberta Diesse. I kdyby však továrna v Česku nevyrostla, další již rostou v okolních zemích.

Reklama

V Německu u Berlína například Gigafactory od Tesly a v plánu je výstavba i tří evropských továren od koncernu Stellantis, sdružujícího značky Peugeot, Citroën, Jeep, Opel nebo Fiat. Jedna z nich má být opět v Německu.

Tyto plány v kombinaci s rostoucími cenami lithia by mohly být spouštěčem zahájení jeho těžby, které je hlavní výrobní surovinou pro baterie do elektrovozů. Podle zainteresovaných firem se ale s těžbou hned tak nezačne.

„Konečné rozhodnutí by mělo padnout v roce 2023, pak by mohla následovat stavba závodu s tím, že první těžba by proběhla v roce 2025,“ uvedl pro Forbes Roman Gazdík, mluvčí skupiny ČEZ, která je většinovým vlastníkem firmy Geomet s licencí na těžbu nejměkčího kovu na světě. 

Po něm se v posledních letech celosvětově zvedla poptávka. Lithium je perfektně vodivé a dokáže uchovávat elektřinu. Proto se o něm s nástupem elektromobility hovoří jako o kovu budoucnosti.

Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a baterií s tím spojených se očekává, že poptávka ještě do konce dekády naroste – více než desetinásobně. ČEZ ovládá Geomet skrze svou dceřinou firmu Severočeské doly. Skrze ni odkoupil 51 procent podílu od australské firmy European Metal Holding, která pro Geomet dříve získala licenci na těžbu lithia v cínovecké oblasti.

Geomet aktuálně provádí průzkumné testy hornin v okolí nalezišť. „Zatím jsme neidentifikovali žádné zásadní překážky, které by budoucí těžbě bránily. Provádíme desítky zkušebních vrtů a pracujeme na finální ekonomické a technologické studii proveditelnosti. Ta má přinést odpovědi na všechny důležité otázky,“ vysvětluje Gazdík.

Projekt vyjde zhruba na 500 milionů eur, v přepočtu 12,7 miliardy korun.

Firma už na ministerstvo životního prostředí poslala žádost o zahájení procesu EIA – zkoumání dopadu těžby na životní prostředí. K té by se měl resort vyjádřit do konce příštího roku.

Reklama

Zkušební vrty by měly Geometu pomoci určit, jak otevřít důl, jak těžit a jak poté z vytěženého materiálu získat lithium. ČEZ předpokládá, že projekt dolu a závodu na zpracování v lokalitě Sedmihorky u Dubí vyjde zhruba na 500 milionů eur, v přepočtu 12,7 miliardy korun. I proto se kromě jiného musí prozkoumat rentabilita projektu.

„Není to jednoduché, přestože poptávka po lithiu bude nepochybně růst. Významní světoví producenti, nyní soustředění především v Austrálii a Jižní Americe, dokážou pružně navyšovat produkci a v minulých letech ceny lithia klesaly až na hodnoty, při kterých plánovaná česká těžba ztrácela ziskovost,“ vysvětluje situaci na trhu Jiří Gavor z analytické firmy ENA. 

V posledních měsících ale začala cena šedého kovu prudce růst. „Všechny známé skutečnosti ukazují, že projekt ziskový bude,“ dodává Gazdík z ČEZ.

O těžbu lithia v Česku má zájem i investiční skupina RSJ Investments Karla Janečka a jeho společníků. Ta jej nechce získávat z hlubinných dolů, ale z přetěžování hlušiny a bývalých odkališť, ve kterých se lithium nachází, protože dříve to nebyl ekonomicky zajímavý kov.

RSJ Investments se skrz svou firmu Cínovecká deponie zajímá o těžbu v lokalitě kolem Cínovce, ale také na Sokolovsku v Horním Slavkově, kde se na těžbu chystá firma Sanaka Industry spadající také do portfolia RSJ.

Potřebná povolení už jsou vydaná, i tak se ale se zahájením prací nedá brzy počítat. A není to kvůli nerentabilitě projektu.

„Těžbu zahájíme ve chvíli, kdy vznikne zpracovatelsko-odběratelský řetězec. V současné době v České republice existuje několik záměrů, jak jej vybudovat, žádný ale není tak daleko, abychom viděli nějaký konkrétní horizont,“ vysvětluje Libor Winkler z RSJ Investments. 

Předplatné Forbesu

Podle něj by v této věci měl být stát aktivnější a vznik zpracovatelského řetězce podpořil, a to organizačně i finančně.  „Jinak bude velmi obtížné, aby takový řetězec začal efektivně fungovat, a pracovní místa, mzdy, daně a další multiplikační účinky na českou ekonomiku budou spíš snem než realitou,“ dodává Winkler.

I když v Německu začínají vznikat první továrny na baterie včetně Gigafactory od Tesly u Berlína a v Česku se o výstavbě takové továrny silně uvažuje, nemělo by jít o hlavní hybnou sílu vedoucí k zahájení těžby. Odběr kovu podobnými továrnami bude pro těžaře důležitý, ale nejklíčovějším faktorem zůstane pořád samotná cena.

„Projekt na českou bateriovou gigafactory je nepochybně silným podpůrným argumentem pro zahájení tuzemské těžby lithia. Tuzemské projekty ale rozhodně neovlivní významným způsobem světové ceny,“ uzavírá Gavor z ENA.

Reklama
Reklama