Končící fixace hypotéky je v současné době pro majitele nemovitostí noční můrou. Pro mnohé je dokonce nárůst měsíčních splátek důvodem k prodeji. Je ale namístě položit si nejdříve otázky, jak dlouho období vysokých úroků potrvá a jak se budou dál vyvíjet ceny na aktuálně stagnujícím nemovitostním trhu.
Stejné dotazy jsme proto položili odborníkům z bankovního sektoru a ačkoli se konkrétní odhady liší, na jednom se shodli všichni: hypoteční úroky hned tak dolů nepůjdou, a pokud ano, tak zatím jen zanedbatelně.
S tím, jak v současnosti stagnuje nemovitostní trh, stagnaci zažívají také hypotéky, jejichž úroky jsou nyní nastavené poměrně vysoko. Za leden šlo podle Fincentrum Hypoindexu průměrně o 6,34 procenta, což je stejně jako v prosinci. Komu se tak v současnosti chýlí ke konci doba fixace, musí počítat s tím, že mu měsíční splátky narostou o tisíce korun.
To je pro leckoho i s ohledem na inflaci a vysoké náklady na energie nepřijatelné. Mnoho lidí už také nemovitost nepovažuje za tak výhodnou investici, jakou donedávna byla.
A jak dlouho tedy období vysokých úroků potrvá? Podle hypotečního analytika společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiřího Sýkory nejsou přívětivé vyhlídky na celý rok 2023. „U hypotečních sazeb čekáme stagnaci s jen mírnými výkyvy spojenými s konkurenčním bojem bank a vyhlašováním a ukončováním různých akčních nabídek,“ uvádí Sýkora.
„Pokud se naplní předpověď představitelů České národní banky (ČNB), pak by k nějakému snížení úrokových sazeb mohlo dojít až na konci roku 2023. A s ohledem na to, že přes zimu hypoteční trh zrovna nekvete, je možné předpokládat, že toto snížení banky přenesou do hypotečních sazeb až na jaře roku 2024,“ dodává.
Podobně to vidí i další zástupci významných bank na českém trhu. „Úvěrová aktivita obyvatelstva se zpomalila, což se odrazilo na zásadním zpomalení dynamiky růstu a poklesu hypoték. Toto ochlazení bude nadále přetrvávat, souvisí to s celkovou ekonomickou situací, zvýšením úrokových sazeb a inflací. V současné době očekáváme stagnaci hypotečních úrokových sazeb,“ říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank.
Krátkodobou stagnaci sazeb a následný mírný pokles očekává podle svojí mluvčí Terezy Kaiseršotové také Raiffeisenbank.
I přes budoucí odhadovaný pokles se ale nabízí otázka, jak nízko by úroky musely klesnout, aby se rozpočtům českých domácností ulevilo. Je vůbec reálné, aby se v následujících letech sazby vrátily na hodnoty okolo průměrných dvou a půl procenta, kde se podle Fincentrum Hypoindexu pohybovaly ještě v polovině roku 2021?
„Každý má ve smlouvě jinou úrokovou sazbu a senzitivitu na nárůst úrokových sazeb. V tuto chvíli ale nevidíme jako příliš reálné, že by se sazby v horizontu několika let vrátily pod tři či dokonce dvě procenta a spíše bychom období rekordně nízkých sazeb měli vnímat jako anomálii,“ tvrdí Libor Vojta Ostatek ze společnosti Golem Finance specializující se na poradenství v oblasti financování bydlení.
Podle makroekonoma Michala Skořepy z České spořitelny lze po budoucím poklesu očekávat sazby okolo čtyř procent. „To je jakýsi normál nebo standard, který lze čekat po odeznění všech šoků a který plyne z logiky inflačního cíle ČNB a historicky pozorovaných bankovních marží,“ vysvětluje Skořepa.
„Pokles pod tři procenta je možný jen v případě, že na českou ekonomiku dopadnou nové protiinflační šoky, jako tomu bylo před deseti lety, takže ČNB bude opět nucena na delší dobu snížit repo sazbu na nezvykle nízké úrovně. Takový vývoj jistě nelze vyloučit, ale jako základní scénář bych jej rozhodně nechápal,“ dodává.
Nejen nárůst měsíčních splátek je ale nyní důvodem, proč se nemovitosti zatížené hypotékou chtějí někteří majitelé raději zbavit. Je jím také nejistá situace ohledně dalšího vývoje cen nemovitostí, přičemž se objevují názory, že ceny domů a bytů v Česku dosáhly vrcholu a v budoucnu budou klesat.
Ostatně už nyní stagnující realitní trh láká vyčkávající zájemce na statisícové slevy nebo jiné bonusy. To je ale podle oslovených odborníků dočasné a ceny nemovitostí v budoucnu opět navážou na předchozí růst.
„Realitní trh je v tuto chvíli na rozcestí a u většiny typů nemovitostí snad s výjimkou stavebních pozemků a nových kvalitních bytů dochází k určité cenové korekci. Větší pokles očekáváme například u rekreačních nemovitostí, u bytů v nepříliš atraktivních lokalitách a u nemovitostí s vysokými energetickými nároky, přičemž tento trend bude podle našeho názoru pokračovat i v nadcházejících měsících,“ uvádí Ostatek z Golem Finance.
„V dlouhodobém horizontu si však myslíme, že ceny nemovitostí dál porostou, jen nyní dojde k určitému očištění, což pro zájemce o vlastní bydlení může představovat zajímavou příležitost,“ dodává.
„Zhruba od příštího roku v souvislosti s poklesem hypotečních sazeb a návratem reálných mezd k růstu lze čekat spíš obnovení cenového růstu, který se ale bude pohybovat v nižších tempech, než jsme byli zvyklí v posledních letech,“ souhlasí makroekonom Skořepa.
K plošnému zlevnění by podle Sýkory vedla především zvýšená výstavba, kterou by umožnila změna legislativy. „Ta je ale bohužel zatím v nedohlednu,“ dodává Sýkora.
Rozhodnutí prodávajících by se tak nyní mělo odvíjet hlavně od konkrétní finanční situace a toho, na co prostředky z prodeje hodlají využít. „Dá se však říci, že v době patnáctiprocentní inflace je lepší držet nemovitost, přestože možná krátkodobě ztrácí na ceně. Z dlouhodobého hlediska se pravděpodobně jedná o lepší scénář,“ uzavírá Kaiseršotová.
