Představte si, že za cizí peníze založíte neziskovku, abyste popostrčili vývoj umělé inteligence a zároveň hlídali, aby lidstvu neškodila. Potom se rozhodnete, že byste raději vydělávali velké peníze. V takovém případě máte problém. Pokud se tedy nejste OpenAI.
V takovém scénáři problém nastane teprve v okamžiku, kdy budete chtít dalších 6,5 miliardy od investorů rizikového kapitálu. Společnosti OpenAI se již léta daří žonglovat mezi ziskovou a neziskovou sférou, aby zvládla vytěžit to nejlepší z obou světů. S tím je ale možná konec. OpenAI se totiž naskytla možnost sáhnout si na pravděpodobně největší venture kapitálovou investici, jakou kdy kdo získal.
Jen investiční vehikl Masajošiho Sona, tedy SoftBank, má do OpenAI vložit 500 milionů dolarů. Spolu s Microsoftem a fondy jako Thrive Capital, Tiger Global Management a Coatue Management chtějí do společnosti vložit až 6,5 miliardy dolarů, což by valuaci firmy vystřelilo na 150 miliard dolarů.
Jenže je zde malý háček: se současnou strukturou společnosti, která je krásnou ukázkou kreativity v interpretaci amerického firemního práva, do toho venture kapitalisté nepůjdou. Aby si tedy společnost na peníze sáhla, bude muset nejprve přepracovat svou řídicí strukturu tak, aby přestala být řízena neziskovou organizací. Pokud se tak stane, nezisková společnost sice nezanikne, nebude už ale kontrolovat současnou komerční společnost OpenAI se zastropovaným ziskem.
Ten se nejspíše také stane minulostí a místo něj naopak nastoupí povinnost maximalizovat výnos pro investory a akcionáře. Jedinou otázkou tedy zůstane, jak bude – nyní bez vlivu na komerční aktivity OpenAI – naplňovat své poslání „vytvářet umělou inteligenci pro všeobecné použití, která bude prospěšná lidstvu a nebude omezena potřebou generovat finanční zisk,“ abychom citovali z posledního daňového přiznání neziskové části OpenAI.
Reálná struktura OpenAI je ale ještě podstatně zamotanější, než to z našeho zjednodušeného úvodu vypadá. Představte si, že máte společnost se zastropovaným ziskem, pojmenovanou OpenAI Global LLC, ve které drží minoritní podíl za více než deset miliard dolarů Microsoft, který ale prakticky nemá vliv na to, co se ve společnosti děje. Ten má totiž majoritní vlastník, holdingová společnost, která zastupuje jednak zaměstnance, další drobné investory a hlavně neziskovou organizaci OpenAI, INc., která holdingovou společnost vlastní.
Aby toho nebylo málo, je zde ještě čtvrtá nebo pátá (podle toho, jak to budete počítat) společnost Open AI GP LLC, která kontroluje jak společnost OpenAI Global LLC, tak holdingovou firmu, a sama je plně vlastněná a ovládaná ze strany neziskové OpenAI, INc. Tu samotnou ovládá představenstvo, které dnes vypadá radikálně jinak než ještě před rokem. Zatímco to původní tvořili spíše výzkumníci, to nové je obsazeno klasickými kapitalisty, jako jsou bývalí i současní generální ředitelé společností Salesforce, Instacart či Quora. V OpenAI se zkrátka všechno neustále mění.
Proč je vůbec OpenAI řízená neziskovou organizací? Může za to fakt, že u jejích kořenů stála parta výzkumníků a venture kapitalistů, kteří měli ještě spolu s Elonem Muskem strach, že Silicon Valley bude závodit v budování supervýkonné umělé inteligence, aniž by se nejprve ujistilo, že je bezpečná pro lidstvo. OpenAI se ale namísto toho podařilo dostat se v tomto závodu na vrchol a nyní má úplně jiné starosti.
Může vůbec OpenAI původně deklarovanou cestu tak snadno opustit? Technicky to zase takový problém není, eticky to je ale jiná věc. „Podle práva státu Delaware se obecně prospěšná společnost může vrátit k postavení běžné obchodní korporace jednoduchou změnou stanov. A i bez takové změny mohou obecně prospěšné společnosti de facto opustit své sociální cíle kvůli tlaku investorů,“ cituje agentura Axios Jense Dammanna, profesora práva na Texaské univerzitě.
Jinými slovy, vzdát se svého statusu neziskové organizace může těleso, které kontroluje výdělečnou část OpenAI, poměrně snadno. Jiná věc je ale následně ještě ustát bouři, která pravděpodobně nastane. Je zde například Elon Musk coby spoluzakladatel a první větší sponzor OpenAI, který vložil část svého původního vkladu (100 milionů dolarů) v dobré víře právě do neziskové organizace a kterému se pravděpodobně současná změna líbit nebude.
Ten OpenAI již ostatně zažaloval v březnu letošního roku, kdy tvrdil, že partnerství OpenAI s Microsoftem ohrožuje původní záměr společnosti šířit otevřenou umělou inteligenci a sledovat blaho lidstva více než zisk. Pokud mu bylo trnem v oku partnerství, ve kterém měl Microsoft poměrně dost svázané ruce, musí na něj chystaná dohoda s venture kapitalisty působit jako sekyra zaražená doprostřed čela. A v tomto případě nejspíš rozhodně nezůstane osamocen.
