Čeho byste byli ochotni se vzdát, abyste se cítili lépe ve svém těle a mohli žít déle? Odpovědi na tuhle otázku se budou různit podle toho, jakou máte vůli a disciplínu. Dlouhověkost neboli longevity je vedle hubnutí žhavým tématem a jednou ze stále populárnějších cest k lepšímu zdraví – a taky méně kilům na váze – je půst.
Nejde samozřejmě o žádnou novinku. Ať už si dobrovolně odepíráte jídlo jeden den v týdnu, nebo přísaháte na systém takzvaného přerušovaného půstu v pravidelných časových periodách 14 : 10, 16 : 8 či 12 : 12, hladovění jako prostředek k očistě organismu (a také mysli) zná lidstvo už tisíce let.
A teď si představte, že byste mohli přijímat pro tělo důležité živiny a zároveň těžit z benefitů, které organismu hladovění přináší. To je jistě lákavější vize než nejíst vůbec nic. A zajímavá idea to je i pro vědce, kteří se takzvanou kalorickou restrikcí, jež v přírodě prokazatelně funguje jako způsob prodloužení života pro živočichy od červů přes hlodavce až po primáty, zabývají už desítky let.
Jedním ze světových odborníků v oblasti výzkumu dlouhověkosti a také vlivu stravy a hladovění na zdraví je i profesor Valter Longo, gerontolog a biolog, ředitel Longevity Institute na Univerzitě Jižní Kalifornie či programu pro dlouhověkost a rakovinu v Institutu molekulární onkologie IFOM v italském Miláně.
Šestapadesátiletý vědec s italskými kořeny je zároveň zakladatelem americké společnosti L-Nutra, zaměřující se na výživu, a držitelem řady patentů v této oblasti. Právě Longův mnohaletý intenzivní výzkum dal základ pro pětidenní výživový program simulující půst neboli fasting mimicking diet (zkráceně FMD), nazvaný ProLon.
„Na rozdíl od skutečného půstu během pěti dní konzumujete přesně poskládaný soubor potravin obsahujících specifický poměr, množství a složení rostlinných proteinů, tuků a sacharidů,“ vysvětluje Andrea Ghirardi, CEO evropské části společnosti L-Nutra a od letošního léta také její globální CIO.
