V reakci na rostoucí ceny pohonných hmot vláda zrušila povinnost přidávat do benzinu a nafty takzvanou biosložku zlepšující spalování a snižující uhlíkovou stopu. Opomenula však skutečnost, že distributoři se musí řídit stále platným zákonem o snižování emisí oxidu uhličitého.
Navíc jsou vázáni dlouhodobějšími kontrakty s dodavateli biopaliv. V případě nedodržení zákonných či smluvních podmínek tak distributorům hrozí sankce, a pravděpodobně proto budou biosložku do pohonných hmot přidávat i nadále.
Premiér Petr Fiala k rozhodnutí vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti už překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem,“ konstatoval.
V Česku je největším výrobcem biopaliv lovosická firma Preol, patřící do skupiny Agrofert ze svěřeneckých fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl.
Odborníci se shodují, že odpuštěním této povinnosti se sníží ceny pohonných hmot zhruba o jednu až dvě koruny za litr. Je však potřeba zajistit aplikovatelnost nařízení v praxi.
Dle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka není zrušení přidávání biosložky do pohonných hmot v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. Právě přídavek biosložky je jedním z nejlevnějších způsobů, jak emise z prodaných paliv snižovat.
Kdyby distributoři hledali alternativy, aby dostáli svým zákonným povinnostem, ceny pohonných hmot by to naopak zvýšilo. Zrušit přidávání biosložky má podle Indráčka smysl pouze tehdy, pokud se upraví zmiňovaný zákon – příslušnou novelu by muselo vydat ministerstvo životního prostředí.
Její součástí musí být i důvodová zpráva, která vyhodnotí soulad s legislativou Evropské unie. Právě z evropské směrnice zákonná povinnost, která v Česku platí od roku 2007, vychází. Objem přídavku biosložky se postupně navyšoval a od roku 2010 se musí povinně přimíchávat aspoň šest procent do nafty a 4,1 procenta do benzinu.
Vláda se snaží situaci kolem vysokých cen paliv řešit i dalšími kroky. Zejména malým a středním firmám by mělo ulevit zrušení silniční daně, ale ani toto opatření náklady zdaleka nevyváží zejména dopravcům.
Ti momentálně zaznamenávají ztrátu až čtyř korun na kilometr a volají po dalších opatřeních – například snížení spotřební daně. K tomu vláda zatím přistoupit nechce, stejně jako k veřejností žádanému zastropování maximální ceny pohonných hmot.
