Sport přináší velké příběhy a generuje ještě větší peníze. Pro ty, které nebaví šajtle, bekhendy a smeče, ale zajímá je propojení sportu s byznysem, je tady naše rubrika Branky, body, dolary – dnes mimo jiné o tom, kolik muziky lze vyrábět s částkami, které by v NBA nikoho neohromily.

Střet Supermanů a miliardářů

Americký Forbes v květnu zveřejnění pořadí nejlépe vydělávajících sportovců planety a málokdy se stane, aby se dva opravdu top zástupci z tohoto žebříčku utkali v tak přímé konfrontaci. V basketbalové NBA na sebe ve druhém kole play off narazí Golden State Warriors a Los Angeles Lakers.

Neboli Stephen Curry, pětka stále platného pořadí sportovních superboháčů s hodnotou majetku 92,8 milionu dolarů, a proti němu LeBron James, s majetkem v hodnotě 121,2 milionu dolarů dokonce číslo dvě. Lepší byl v předchozím měření jen Lionel Messi.

„Je tu Steph, je tu Bron a pořád předvádějí takové kousky… Tohle bude naprosto epická záležitost. Často se stává, že už lidé přemýšlí nad tím, jestli je někdo jednou dokáže překonat, místo abychom si tím spíš vychutnávali současnost,“ řekl Curryho spoluhráč a čtyřnásobný ligový šampion Draymond Green.

Stephen Curry

NBA byla, je a s velkou pravděpodobností i bude soutěží sportovních alfa samců – není velkou nadsázkou tvrdit, že týmu stačí tři, maximálně čtyři esa, které následně jen doplní vhodnými typy.

Jako když má Curry k ruce Klaye Thompsona (40,6 milionů dolarů na sezonu), Andrewa Wigginse (33,6 milionu) a Greena (25,8 milionu). LeBronovými hlavními pobočníky jsou zase Anthony Davis (38 milionů) a D’Angelo Russell (31,4 milionu).

Střet miliardářů tak může začít, připravte si dostatečné zásoby popcornu.

Když rozhodnou „pěšáci“

V zámoří zůstaneme, ale u jiného zápolení. Protože to není trofej pro šampiony NBA, o které se říká, že je nejhůře dosažitelnou a vykoupenou nejvíce modřinami a odříkáním – za takovou platí Stanley Cup, odměna pro hokejové šampiony NHL. A v tomto play off se teprve dějí věci.

Hned v prvním kole například vypadli loňští vítězové Colorado Avalanche, kteří nestačili na nejmladší tým ligy Seattle Kraken.

Pokud byla tohle senzace, docházejí slova úplně u vyřazení Boston Bruins. Celek Davida Pastrňáka předvedl nejlepší základní část ve více než stoletých dějinách NHL, proti svým soupeřům Florida Panthers v ní získal o astronomických 43 bodů navíc. A stejně padl, doma v prodloužení rozhodujícího sedmého zápasu.

Foto John Tlumacki/The Boston Globe / Getty Images

Ne že by Seattle či Florida neměli v kádru hvězdy, play off NHL je ale strhující něčím jiným než to v NBA. Když hráli svůj sedmý duel basketbalisté Golden State, Curry v něm při výhře 120:100 nad Sacramento Kings nasázel rovných 50 bodů. Naprostá dominance hvězdného hráče, tohle nikdo nikdy v NBA v tak zásadním duelu o vše nedokázal.

Zato v hokeji rozhodují borci jako Carter Verhaeghe za Floridu či Oliver Björkstrand za Seattlu. Pokud je znáte, jste s velkou pravděpodobností hokejoví nadšenci. První bere 4,2 milionu dolarů ročně, druhý 5,4 milionu a patří ve svých kádrech k těm velmi slušně vydělávajícím, přitom v basketbalovém světě by to byly svého druhu drobné.

Ale zatímco tam rozhodne několik jednotlivců, v hokeji jich je potřeba všech dvacet. Jinak to nejde. Klasickou větou vítězů je: „Přispěl nám každý, od prvního do posledního.“

Anebo jiné číslo: zatímco u basketbalistů LA Lakers tvoří součet platů tří nejlépe honorovaných hráčů přes 67 procent celkových výdajů týmu, u hokejistů Panthers je to 29,7 procenta. Není tím řečeno, že jedna show zaostává za druhou, že je jedna lepší a druhá horší – jen jsou naprosto jiné. Svět odskočených jedinců versus óda na tým. Což se vlastně krásně doplňuje…

Wrexham, ta nejlepší investice

Zatímco v NBA i v NHL si noví šampioni na oslavy ještě musí pár týdnů počkat, v úterý 2. května probíhala jedna velká ve Walesu.

Tohle ještě není svět velkých peněz, ale nejspíš brzy bude. Když hollywoodské hvězdy Ryan Reynolds a Rob McElhenney v roce 2020 koupili fotbalový Wrexham, zaplatili asi 2,5 milionu dolarů. Na sportovní byznys nicotná suma, a to i přesto, že ji poté ze svých kapes navýšili o peníze na provoz, dle odhadů dalších 3,7 milionu dolarů.

Jenže to měli od začátku skvěle vymyšlené. Ve fotbalovém podpalubí objevili drahokam a stali se hybateli story, jakou současný svět miluje. Slavní herci + klub z nižších pater na cestě vzhůru + Disney plus = úspěch. Obří úspěch.

Paralelně totiž začal vznikat dokument Vítejte ve Wrexhamu, který na populární streamovací platformě líčí renesanci kdysi slavného celku. Nenechte se mýlit, tým je pořád dole, aktuálně se slaví postup z páté nejvyšší soutěže do čtvrté, ale stále to má být jen začátek.

Majitelé dokonce zcela vážně nabídli smlouvu velšské ikoně a kdysi nejdražšímu hráči planety Garethu Baleovi, který s díky vzkázal, že po konci kariéry dá raději přednost golfu. Bale už si své odehrál, Wrexham nejlepší časy teprve čekají.

A pokud bychom to vzali čistě investičně, už nyní je hodnota klubu odhadována na minimálně dvojnásobek původní částky. Mimochodem, jen zisk ze seriálu je odhadován na pět milionů dolarů.

Pokud Wrexham postoupí, bude obojí ještě vyšší. A on postoupí. Proto, jak moc jejich příběh bude lákat fanoušky, média i samotné fotbalisty. Na stadionu bude pořád plno, což i do nižší soutěže přitáhne hráče přesahující její formát, protože kdo by si nechtěl zahrát mimo fotbalu i jednu z hlavních rolí v seriálu na Disney+ a Hulu…

Tolik predikce. Odvážné, ale vycházející mimo jiné z toho, co pronesl sám majitel Reynolds: „Naším cílem je Premier League. Proč také ne? Ať to potrvá pět nebo klidně dvacet let, chceme tam dojít.“

Když promluví peněženka

Od emocí a radosti na závěr k čistě pragmatickému byznysu, který se poslední dobou vyjevil minimálně ve dvou podobách. První představuje fakt, že Katar byl vybrán jako pořadatel basketbalového mistrovství světa mužů v roce 2027, což po fotbalovém šampionátu platí za globální turnajový vrchol. A tou další je skutečnost, že se mezinárodní tenis začne vracet do Číny.

Znovu tím ožívá pojem „sportswashing“, tedy vylepšování image kontroverzních států pomocí pořádání podobných akcí.

U Kataru to ale – ve vší upřímnosti – snad už nemůže překvapit. Fotbalové MS proběhlo organizačně bez závad, jakkoli má bohatá ropná země dle Západu a jeho standardů rozhodně co dohánět, například v chování k námezdním dělníkům z chudých zemí či ohledně práv sexuálních minorit. Pro ovšem hovoří třeba fakt, že se vše i u basketbalu odehraje na velmi kompaktní ploše (emirát je ostatně velký jako Středočeský kraj).

„Hlavní město Dauhá nabízí přímé lety do prakticky všech účastnických zemí, čerstvě dostavěné metro a systém veřejné dopravy spojuje všechny haly, které navíc byly postaveny převážně za pomocí zelených technologií. To pomůže šampionátu stát se uhlíkově neutrálním,“ uvedla Mezinárodní basketbalová federace FIBA.

Katar tím jen zabetonuje svoji pozici a i basketbalové MS může být dalším krokem k jeho ultimátnímu snu, tedy k pořádání letní olympiády.

U Číny je situace spletitější. Pořádání tenisových akcí včetně Turnaje mistryň v Šen-čenu zarazila mimo jiné drakonická omezení vstupu cizinců kvůli pandemii, která ale rozhodnutím centrální vlády letos skončila stejně rychle, jako byla uvedena v platnost.

Ještě významnější pak byl případ někdejší čínské světové jedničky ve čtyřhře Pcheng Šuaj, která na sociálních sítích obvinila někdejšího významného komunistického funkcionáře ze sexuálního napadení, poté zmizela z veřejného života a následně přišla v rozhovorech zorganizovaných čínskými úřady s vyjádřením, ve kterém vzala svá nařčení zpět. Proto začala ženská organizace WTA turnaje v Číně bojkotovat.

Ale heslo Money talks platí i zde. Velké čínské značky jsou jakožto sponzoři čím dál aktivnější, ať jde o výrobce spotřební elektroniky Oppo (grandslamy Roland Garros a Wimbledon), značku vod Ganten či likérky Luzhou Laojiao, která sponzoruje jiný grandslam Australian Open i světovou čtyřku Daniila Medveděva.

To vše bylo ostatně za tím, proč se mužská ATP i WTA do čínského dobrodružství pustily ještě před koronavirovými časy.

Teď se do země tedy vrací i ženská WTA. „Pokračovat ve stejné strategii nám po šestnácti měsících už nedává smysl. Doufejme, že se nám návratem do Číny podaří dosáhnout většího pokroku,“ uvedl šéf WTA Steve Simon.