skip to main content
Branky, body, dolary

Sport nespí. Jeden a půl miliardy pro Hertla, Spotify pro Barcelonu a turecké laso pro Chelsea

Sport přináší velké příběhy a generuje ještě větší peníze. Pro ty, které třeba ani tolik nebaví šajtle, bekhendy a smeče, ale zajímá je propojení sportu s byznysem, je naše rubrika Branky, body, dolary – dnes o potenciálním novém králi mezi nejlépe vydělávajícími českými sportovci i o revoluci v ikonické fotbalové značce.

65,1 milionu dolarů za věrnost

Tomáš Hertl | Sport Invest

Hokejová NHL má těsně před uzávěrkou přestupů a jeden český hráč patřil k těm potenciálně nejcennějším posilám. Týmy, které cílí na Stanley Cup, se na Tomáše Hertla ptaly takřka jednotně.

Jenže je tu jiný vývoj: český útočník se nikam nestěhuje a místo toho podepsal se San Jose Sharks nový, osmiletý kontrakt. Klub dle svých zásad částku nezveřejnil, ale v zámoří mají jasno – Hertl si vydělá v průměru 8 137 500 dolarů na rok. Celkem tedy půjde o více zhruba 65 milionů dolarů, současným kurzem téměř 1,5 miliardy korun.

Fanfáry! Hertl se tím výhledově s velkou pravděpodobností stane nejbohatším sportovcem země. Pravidelný žebříček Forbesu, který i letos přineseme začátkem srpna, je vždy retrospektivní a ústředním favoritem je nadále basketbalista Tomáš Satoranský s platem deseti milionů dolarů. Jenže tomu v létě končí v NBA smlouva a po nepovedené sezoně lze očekávat, že půjde finančně výrazně dolů.

Hertl naopak v ročníku 2022–23 platově zazáří a přeskočí své hokejové kolegy Jakuba Voráčka (6,25 milionu dolarů) i Davida Pastrňáka (6,4 milionu dolarů). Zároveň je těžké mu to vše nepřát. Věčně usměvavý rodák z Prahy přestál několik těžkých zranění a operací a vždy se po nich vrátil silnější a lepší. Skloubí v sobě ofenzivní schopnosti a zároveň ho trenéři využívají i do oslabení a na klíčová vhazování před vlastní brankou.

Navíc je na současný profesionální sport až příkladný klubista. San Jose ho draftovalo v roce 2012 a Hertl v Kalifornii hraje už devátou sezonu. Až přidá dalších osm, bude to unikát nejen na české poměry.

Spotify Camp Nou. Jak vám to zní?

Tohle je opravdu řízný song. Fotbalová Barcelona dlouho platila za etalon odolávání sponzorským tlakům, jenže člověk míní a dluhy mění. Legendární katalánský klub se dostal do takových patálií, že loni musel odejít do PSG Lionel Messi a teď Barcelona plní pokladnu ještě nedávno těžko představitelným krokem. Na čtyři roky se dohodla se streamovacím gigantem Spotify. Přinést jí to má přes 300 milionů dolarů.

Ale nyní ona svatokrádež: Spotify bude nejen na dresech mužského i ženského celku, ale rovněž v názvu stadionu. Ten se bude jmenovat Spotify Cam Nou.

Definitivně tím končí barcelonská „éra nevinnosti“. Klub dlouho odmítal i sponzorské logo na hrudích hráčů, poprvé couvl až v roce 2013 na nabídku Qatar Airways – předtím nápisy Qatar Foundation a ještě dříve UNICEF odkazovaly k charitativním počinům, nešlo o klasické sponzorství.

„Partnerství se Spotify nám umožní dostat klub ještě blíže fanouškům a dát jim pocit, že jsou opravdu členy rodiny Barcy,“ uvedl prezident Juan Laporta. „Kombinace fotbalu a zábavy nám umožní propojit různá publika.“

A hlavně umořit dluhy, chce se dodat.

Místo Abramoviče se hlásí Bayrak

Reklama
Muhsin Bayrak | Foto yenisafak.com

Barcelona má heslo Víc než jen klub. Jiný obr světového fotbalu Chelsea by mohl hořce zažertovat: Kéž by aspoň klub! Poté, co jeho ruský vlastník Roman Abramovič skončil na britském sankčním seznamu proti oligarchům, se Chelsea ocitla v prapodivném vakuu.

Klub nesmí prodávat vstupenky na zápasy, nemůže těžit z merchandisingu, nesmí prodávat hráče, ba dokonce s nimi ani prodlužovat kontrakty. Pokud by takový stav trval dál, hrozí mu nejhorší varianty včetně sestupu z Premier League či dokonce krachu.

Vyřešit by to mohla změna vlastníka a pro Reuters svůj zájem potvrdil turecký dolarový miliardář Muhsin Bayrak, podnikající v široké škále oborů od stavebnictví přes cestovní ruch až po nemovitost a kryptoměny. Zároveň chce slevu. A obrovskou.

„Situace se změnila. Nová tržní hodnota musí odrážet to, že klub ztratil významné sponzory,“ řekl Bayrak. Před začátkem války na Ukrajině prý zvažoval, že Abramovičovi zaplatí 2,2 miliardy liber, nyní operuje s miliardou liber. To je velký sešup. Zvlášť poté, co loni americký Forbes ve svém srovnání nejcennějších sportovních značek odhadoval, že hodnota Chelsea za předchozí dvě sezony vzrostla téměř o čtvrtinu.

Některá turecká média zpochybňují, zda je jeho společnost AB Group Holding až tak bohatá, Bayrak ale zopakoval, že může mít připravenu miliardu liber v hotovosti. „A půjčit si víc, pokud to bude potřeba,“ dodal.

Další japonská olympiáda?

Sapporo chce pořádat zimní olympijské hry v roce 2030. Možná jde o nostalgii, protože tohle hlavní město prefektury Hokkaidó už je hostilo v roce 1972, jak je vidět na archivním snímku. | Foto Getty

Máloco je v životě lidském jisté, odborníci ovšem ke dvojici daně a smrt s neskrývanou jízlivosti přidávají ještě předražené olympiády.

Výkladní skříň světa sportu už ani nemůže mluvit o smůle, obrovský růst nákladů má ve své DNA. Tokio, které hostilo letní hry odsunuté kvůli covidu z roku 2020 na rok 2021, oficiálně přiznalo náklady ve výši 13,6 miliardy dolarů. To je více než dvojnásobek původní sumy!

Tím spíš je překvapivé, že Japonsko cílí na další olympiádu, tentokráte zimní. Sapporo chce totiž hry v roce 2030. Možná jde o nostalgii, protože tohle hlavní město prefektury Hokkaidó už je hostilo v roce 1972.

Zimní olympiády je poslední dobou ještě těžší „udat“ kvůli vícenákladům na zprovoznění tratí, což souvisí s klimatickou změnou. Třeba naposledy letos v Číně byl prakticky všechen sníh umělý.

I kvůli tomu Mezinárodní olympijský výbor změnil pravidla a pořadatelské místo si vybírá sám interně, bez veřejných kandidatur, jak bývalo zvykem.

V Sapporu jdou štěstí naproti tím, že odmítají uspořádat oficiální referendum, v kterém by mohli tamní obyvatelé říci hlasité ne.

„Takové plány nemáme. Cítíme podporu,“ řekl starosta Sappora Kacuhiro Akimoto a odkázal na e-mailové a telefonické průzkumy, podle nichž se podpora údajně pohybovala mezi 52 a 65 procenty. Očekávané náklady pak Sapporo zvedlo z částky 2,4 miliardy dolarů na 2,6 miliardy. Tak se můžeme začít sázet. Pokud Japonci uspějí, kolik to bude doopravdy?